7. 10. 2007

27. neděle v mezidobí - C

Zdá se nám, že naše volání k Bohu zůstává velmi často bez odezvy? Jak se on může nečinně dívat na tolik bezpráví a nespravedlnosti ve světě a proč rychle nezasáhne? Ale jak to vlastně je? Svět, ve kterém žijeme, je Božím problémem nebo naším? Není to spíš tak, že pro množství vlastních slov a taky obav nejsme schopni zachytit a uvědomit si, že Bůh už dávno přijal náš problém za svůj?

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Prorok, jehož působení můžeme klást do poslední třetiny 7. století, zde naříká nad násilím a bezprávím uprostřed svého lidu. Bůh na tuto stížnost odpovídá svým příslibem: Spravedlivý, který si uchoval věrnost, bude žít.

Hab 1,2-3; 2,2-4

Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, – ty však neslyšíš; křičím k tobě: ”Násilí!” – ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Můžeš se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozmáhá se svár.
Tu mi Hospodin odpověděl: ”Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky, aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně, neboť jistě se splní, nedá se zdržet. Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši, spravedlivý však bude žít pro svou věrnost.”

ŽALM 95

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – ”Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.”

2. ČTENÍ

Mladý Timotej, sloužící v efezském společenství, je vybízen, aby rozněcoval plamen Božího daru. To není povzbuzení k horlivé modlitbě, ale k používání a uplatňování obdržených darů: Proto v textu následují konkrétní pokyny ke službě. A proto také následuje ujištění, že Bůh nedal ducha bojácnosti (tj. ducha onoho špatného služebníka, který ze strachu schoval svěřené hřivny – Mt 25,25), ale ducha síly. Timotej má hlásat evangelium přes veškeré obtíže a těžkosti, přes případné demoralizující nálady vyvolané Pavlovým uvězněním.

2 Tim 1,6-8.13-14

Milovaný! Vybízím tě: zase oživ plamen Božího daru, který ti byl dán vzkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani se nestyď za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia.
Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a měj přitom víru a lásku v Kristu Ježíši. Ten drahocenný, tobě svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Slovo Páně trvá navěky; totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno. Aleluja.

EVANGELIUM

Přirovnání o služebníku nemá moc společného s předchozími výroky o víře. Jen to, že opět ukazuje přiměřený postoj člověka vůči Kristu: Je to postoj účinné víry (v. 5-6) a nezištné služby (v. 7-10). Určitou potíž působí označení ”neužiteční služebníci” (v. 10). Lepší překlad je ”jsme jen služebníci” (tak liturgický a ekumenický překlad). Tito služebníci jsou skutečně užiteční, avšak tato jejich užitečnost nemá být příležitostí k vyžadování privilegií či milostí.

Lk 17,5-10

Apoštolové prosili Pána: ”Dej nám více víry!”
Pán řekl: ”Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!‘, poslechla by vás.
Když někdo z vás má služebníka a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: ‚Hned pojď a sedni si ke stolu‘? Spíše mu přece řekne: ‚Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.‘ Děkuje snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno?
Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‚Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.‘”

K ZAMYŠLENÍ

Mohu říci, že vzhledem k Bohu i lidem plním dobře své povinnosti. Ne zcela mne to však uspokojuje. Jako by Bůh i lidé chtěli víc! Nepožaduje se totiž ode mne jenom část, třebas velká, ale mám dát naprosto všechno. Z toho mám obavu. Vždyť je potřeba myslet i na budoucnost… Jenom ten, kdo nyní dává všechno, v budoucnu může všechno obdržet.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

8. 10.

Jon 1,1 – 2,1.11

Lk 10,25-37

Komentář: Jon 1,1 – 2,1.11
Jsem poslušný vůči Božímu slovu? K čemu mě Pán zve, k čemu (ke komu) mě posílá? (se slovy povzbuzení, s láskyplným pokáráním, s pomocí…)

9. 10.

Jon 3,1-10

Lk 10,38-42

Komentář: Jon 3,1-10
Je úžasné, když si někdo uvědomí své hříchy a obrátí se zpět k Bohu. Mohu děkovat za ty okamžiky, kdy jsem já sám (nebo můj bratr či sestra) poznal svou hříšnost a obrátil se zpět k Bohu.

10. 10.

Jon 4,1-11

Lk 11,1-4

Komentář: Jon 4,1-11
Tak jako pro Jonáše může i pro mne být těžké přijmout, když se někdo obrátí k Bohu a jeho hříchy jsou odpuštěny (vždyť to byl takový velký hříšník, komunista; tohle (mně) udělal…). Uvědomuji si, jak moc bylo odpuštěno mně, že za mne Ježíš položil svůj život?

11. 10.

Mal 3,13-20a

Lk 11,5-13

Komentář: Mal 3,13-20a
Není důležité, zda se ”bezbožným” lidem vede dobře (lépe než mně), ale je důležité, zda se snažím věrně následovat svého Pána. Právě dnes.