27. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Prorok zpívá píseň o vinici (o Izraeli) svému milému (Hospodinu). V první části vyjmenovává projevy Boží péče. V druhé části promlouvá Bůh a vyčítá chybějící odezvu lidu. V poslední části samotný prorok vykládá tuto píseň.

Iz 5,1-7

Zazpívám (píseň) svého přítele, píseň svého miláčka o jeho vinici.
Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. Okopal ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata.
Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma, judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody?
Teď vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že bude pastviskem, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji neskropily deštěm.
Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci – jeho milou sazenicí. Čekal spravedlnost, a hle – nepravost, (čekal) právo, a hle – bezpráví!

ŽALM 80

Odpověď: Dům Izraele je vinicí Páně.

Révu z Egypta jsi přenesl, Bože, – vyhnals pohany a zasadils ji. – Vyhnala své ratolesti až k moři – a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? – Všichni ji obírají, kdo chodí kolem. – Pustoší ji kanec z lesa – a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, – shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! – Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, – výhonek, který sis vypěstoval!
Už od tebe neustoupíme, – zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. – Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, – rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

2. ČTENÍ

Části tohoto úryvku jsou dvě: Zaprvé: Nenechat se pohltit starostmi není snadné – proto Pavel dává konkrétní návod: odevzdávat problémy modlitbě s děkováním, tj. s jistotou, že Bůh vidí a stará se. Zadruhé: V nekřesťanském světě jsou často přítomny opravdové hodnoty: věřící je jako takové uznává a přijímá. Neztrácí přitom svoji křesťanskou identitu a nezapomíná na to, co je specifické pro evangelium.

Flp 4,6-9

(Bratři a sestry!) O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všecko pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.
Konečně, (bratři a sestry), mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Izrael byl privilegovaný národ, který se těšil zvláštní Boží péči. To však nebylo „jen tak“ – očekávalo se, že ve svůj čas (v čase Ježíšova působení) přinese plody („důstojnost zavazuje“). To se tak nestalo. Proto je „Boží království“ dáno „pohanům“ – opět s nadějí, že oni ponesou plody. Není možné pojmout církev jako nečinnou a neplodnou.

Mt 21,33-43

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu:
„Poslyšte toto podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak.
Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: ‚Na mého syna budou mít ohled.‘
Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“
Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“
Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmě: ‚Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?‘ Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“

K ZAMYŠLENÍ

Výstraha, obsažená v tomto evangelním úryvku, je skutečně vážná. Stát se před Bohem zbytečným, tím, kdo zcela selhal ve svém úkolu, je samo o sobě už velkým odsouzením. To ale není jediné poselství těchto závažných slov. Ukazují totiž, že Bůh si nenechá své dílo zničit lidskou nechápavostí a nespolehlivostí. Jestliže jedna skupina lidí nenaplní důležitý Boží úkol, Bůh si vyhledá jiné. Ale svůj dobrý plán ve prospěch lidstva neodvolá a nenechá ho padnout. Boží vynalézavost v uskutečňování dobra je obdivuhodná. Je to velká útěcha tváří v tvář lidským selháváním, která se neděla jen v době Ježíšově, ale která provázejí celé dějiny křesťanství.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

3. 10.

Jon 1,1 – 2,1.11

Lk 10,25-37

Komentář: Lk 10,25-37
Bylo by to hezké, stát se zachráncem poraněného člověka a být jeho dobrodincem. Ale byli bychom ochotni zachovat se takto vůči někomu, kdo nám není milý, kým možná i pohrdáme? Představme si to zcela konkrétně!

4. 10.

Jon 3,1-10

Lk 10,38-42

Komentář: Lk 10,38-42
Praktická otázka: Jak cením Ježíšovo slovo? Kolik času a pozornosti jeho slovu v Písmu věnuji? Nestojí tato záležitost až někde na konci řady věcí, které považuji za důležitější?

5. 10.

Jon 4,1-11

Lk 11,1-4

Komentář: Lk 11,1-4
Zkusme tato známá slova, která nás Ježíš naučil, vědomě říkat s ním. Vnímat při tom, jak se asi k Otci obracel on.

6. 10.

Mal 3,13-20a

Lk 11,5-13

Komentář: Lk 11,5-13
Každý dobrý dar, který od druhých lidí dostaneme, nám může připomenout, že Bůh je ochoten s námi jednat ještě lépe než oni, a také to dělá.

7. 10.

Jl 1,13-15; 2,1-2

Lk 11,15-26

Komentář: Lk 11,15-26
Jsou-li křesťané pomlouváni, neděje se nic neobvyklého. Ježíšovi se nevedlo lépe. Ale pokud by Ježíšův následovník dělil svou důvěru mezi dobro a zlo, mezi Boha a jeho protivníka, byla by to tragédie. A toto pokušení stále trvá.

8. 10.

Jl 4,12-21

Lk 11,27-28

Komentář: Lk 11,27-28
Vidět věci jen našima očima, podle našich zkušeností, a vidět je Ježíšovým pohledem, to je někdy velký rozdíl. Proto je třeba se stále s jeho viděním věcí v Písmu setkávat a náš vlastní pohled podle toho upravovat.