27. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Tento úryvek nás uvádí do hluboce pravdivé modlitby proroka Habakuka, který neváhá přijít před Hospodina se vším co Judsko po prohře s Egyptem prožívá. Zároveň se ozývá Hospodinova odpověď, která vše vysvětluje. On je ten, který určuje a zná kdy je pro co čas, a ten čas nikdo nezastaví.

Hab 1,2-3; 2,2-4

Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, - ty však neslyšíš; křičím k tobě: "Násilí!" - ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Mám se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozléhá se svár.
Tu mně Hospodin odpověděl: "Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky, aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně, neboť jistě se splní, nedá se zdržet. Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši, spravedlivý však bude žít pro svou věrnost."

ŽALM 95

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, - oslavujme Skálu své spásy, - předstupme před něho s chvalozpěvy - a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! - Neboť on je náš Bůh - a my jsme jeho lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: - "Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, - jako tehdy v Masse na poušti, - kde mě dráždili vaši otcové, - zkoušeli mě, ač viděli mé činy."

2. ČTENÍ

I když byl Timotej Pavlův žák a působil zřejmě úspěšně, potřeboval - jako každý z nás - povzbuzení. Pavel mu ho dává. Připomíná mu přitom začátek jeho působení. Ne ovšem jako nějaké blahé časy, ale připomíná začátek, který tkví v Božím daru, který bezpochyby dostal.

2 Tim 1,6-8.13-14

Milovaný! Vybízím tě: oživ zase plamen Božího daru, který ti byl dán vkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale (ducha) síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani (se nestyď) za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia.
Jako vzoru nauky se drž toho, cos ode mě slyšel, a měj přitom víru a lásku v Kristu Ježíši. Ten drahocenný, (tobě) svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Slovo Páně trvá navěky; totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno. Aleluja.

EVANGELIUM

Síla víry přesahuje naše představy, a proto Ježíš používá extrémního příkladu, aby mohl její životaschopnost nějak vyjádřit. Ale ani ta největší práce pro Boží království, konaná v síle víry, nemůže být důvodem k pýše. My jsme Bohu něčím povinni - ne on nám!

Lk 17,5-10

Apoštolové prosili Pána: "Dej nám více víry!"
Pán řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: "Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!", poslechla by vás.
Když někdo z vás má služebníka, a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: "Hned pojď a sedni si ke stolu"? Spíše mu přece řekne: "Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty." Děkuje snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno?
Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: "Jsme jenom služebníci. udělali jsme, co jsme byli povinni udělat."

K ZAMYŠLENÍ

Není snadné vzdávat se nároku na uznání, není snadné zatlačit čertíka pýchy, který znovu a znovu zvedá hlavu. Ale není také dobré jen přesvědčovat sebe sama, že jsem nicotný a že jsem vlastně nic neudělal, a to i v případě, když udělám věc dobrou. Protože víra je právě ten most, který mne spojuje s Bohem, který mi umožňuje zapojit mé konání do díla Božího. Potom jsem jistě jen služebník, který vykonal to, co vykonat měl. Ale jsem služebníkem v Božím díle, v něčem, co je zcela dobré a co trvá ve věčnosti. A to je největší možnost, která se člověku nabízí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Jon 1,1-2,1.11

Lk 10,25-37

Komentář: Jon 1,1-2,1.11
Jonáš, který je osloven Hospodinem a je posílán k jistému úkolu, nechce poslechnout. To nás možná pohorší. Ale mnohem důležitější je to, že Jonáš tuto svoji neposlušnost uznává. Není vlažný, je velmi horký. Před Hospodinem se neomlouvá, ale stojí v pravdě.

Jon 3,1-10

Lk 10,38-42

Komentář: Jon 3,1-10
Je úžasné jak, obrovskou moc má Boží slovo u připraveného člověka, který slyší. Je jistě obdivuhodné mít sílu obra, nebo mít moc nad národy, ale Boží slovo tady proniklo k srdci lidí a způsobilo obrácení, a to je mnohem závažnější. Bude jistě dobré Jonášovo slovo nechat zapadnout i do našeho srdce, aby tam způsobilo takový obrat.

Jon 4,1-11

Lk 11,1-4

Komentář: Jon 4,1-11
Boží spravedlnost je tak "podivná", že ji člověk často nechápe, stejně jako Jonáš. Mít soucit s hříšníkem, to je jádro problému. Hřích nenávidět a hříšníka milovat, to je Hospodinovo dílo. Vždyť Hospodin vše učinil dobré a hřích je porušení té nádhery. A tak nemohu chtít zničit s hříchem i Boží nádheru, ani u sebe ani u druhých. Mějme soucit se sebou i s druhými.

Mal 3,13-20a

Lk 11,5-13

Komentář: Lk 11,5-13
Jaké povzbuzení pro náš život modlitby! Stojí tedy za to modlit se – přináší ovoce víc než stonásobně.

Jl 1,13-15; 2,1-2

Lk 11,15-26

Komentář: Lk 11,15-26
Kdykoli se cítím přemáhán „silnější mocí“ zlého (třeba v podobě hříšné náklonnosti, které se nedokážu zbavit), mohu se utíkat k tomu „silnějšímu“ – on má moc nade všemi podobami hříchu a zla.

Jl 4,12-21

Lk 11,27-28

Komentář: Lk 11,27-28
„Slyšet Boží slovo“- to může u někoho vyvolat představu zádumčivého a rezesmutnělého setrvání nad Biblí… Ježíš nám však říká něco jiného: poslouchat a zachovávat Boží slovo přináší radost, štěstí. Nezkusím to ještě?