26. neděle v mezidobí – cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechno, co jsi nám učinil, Bože, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Izraelité jsou v Babylónském zajetí (6. stol. př. Kr.), přichází další zajatci a zvěstují: Jeruzalém zcela padl. Rozlehne se pocit úplného zmaru. Jde o Boží trest za viny otců? V našem textu zazní důležité poselství: Každý je odpovědný za vlastní skutky (18,2-4).

Ez 18,25-28

Toto praví Hospodin: „Říkáte: ‘Pán nejedná správně!’ Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíše vaše? Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil.
Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. Neboť proto, že se bál a odvrátil se od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře.“

ŽALM 25

Hospodin má moc odpustit, má sílu překonat pro nás nezměnitelné bariéry.

Odpověď: Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování.

Ukaž mi své cesty, Hospodine, – a pouč mě o svých stezkách. – Veď mě ve své pravdě a uč mě, – neboť ty jsi Bůh, můj spasitel, – nepřestávám v tebe důvěřovat.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, – na své milosrdenství, které trvá věčně. – Nemysli na hříchy mého mládí, na má provinění, – pamatuj na mě ve svém milosrdenství – pro svou dobrotivost, Hospodine!
Hospodin je dobrý a dokonalý, – proto ukazuje hříšníkům cestu. – Pokorné vede k správnému jednání, – pokorné učí své cestě.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel povzbuzuje Efezany k odvaze i trpět. Jako argument cituje hymnus či píseň prvních křesťanů (2,6-11), která představuje klíčové věroučné místo Nového zákona.

Flp 2,1-11

Bratři! Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude všechny pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Na začátku 21. kapitoly Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na Velikonoce. Jeho vystupování bude již velmi otevřené, již není čas na diskuse. Samotní velekněží mu položili otázku: „Jakou mocí to vše činíš?“ Pán musí obhájit, o co v jeho evangeliu jde, proč nejsou prvně jeho učedníky velekněží a odkud je jeho autorita.

Mt 21,28-32

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Co soudíte o tomto případu: Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.‘ On odpověděl: ‚Mně se nechce,‘ ale potom toho litoval, a přece šel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl: ‚Ano, pane,‘ ale nešel. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“
Odpověděli mu: „Ten první.“
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Přišel k vám Jan, aby vám ukázal správnou cestu, ale neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nezměnili a neuvěřili jste mu.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Pamatuj na své slovo, Hospodine, kterým jsi mi dal naději. To je má útěcha v mé bídě.

K ZAMYŠLENÍ

K porozumění dnešnímu evangeliu je dobré číst o pár veršů výše. V Mt 21,23 přistupují k Ježíši velekněží, tedy vládnoucí elita Židů, a táží se na jeho autoritu. Chtějí ho usvědčit z nepravdivosti. Pán však nejen odmítne přistoupit na jejich hru, ale vmete jim do tváře ostrou kritiku v podobě dnes čtené perikopy. Připomeňme, že starší syn byl tradičně dědic celého rodinného majetku, zatímco mladší syn byl jen lepším sluhou. Ježíš nezapadá do představ a plánů vládnoucí, ale i náboženské elity. A zde vzniká hlavní otázka dnešní neděle: Nejsou naše představy o Bohu příliš spoutané s tím, co bychom sami chtěli? Bůh trpící za naprosté bezbožníky? Bůh, který pokorně kráčí potupený a ztýraný? Nikde ani stopa po moci a exkluzivitě? To se mnoha lidem opravdu příčí. Ale Bůh dobře rozumí, proč volí právě tuto cestu záchrany každého člověka, tedy nejen náboženské elity, ale i posledního špinavého otrhance a hříšníka. I pro něj umírá. A tímto skutkem otevírá nebe každému člověku. Je konec vládě elit, pýchy a výlučnosti.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

2.10. památka Svatých andělů strážných

Ex 23,20-23a

Toto praví Hospodin: „Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil. Cti ho a poslouchej jeho hlas, nebuď vůči němu vzpurný, neboť neodpustí vaše věrolomnosti, vždyť má v sobě moje jméno. Jestliže však budeš poslouchat jeho hlas a dělat všechno, co mluvím, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Proto můj anděl půjde před tebou.“

Mt 18,1-5.10

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“ Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.“

Komentář: Ex 23,20-23a
Příslib, který mi může dodat odvahu, kdykoli váhám, zda udělat něco dobrého, i když sám „na to nemám“. Nejsem sám!

3.10.

Zach 8,20-23

Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: „Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.“ Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho. Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: „Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.“

Lk 9,51-56

Když se přibližovala doba, kdy Ježíš měl být vzat (vzhůru), pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale (Samaritáni) ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?“ On se však obrátil a přísně je pokáral. Pak šli do jiné vesnice.

Komentář: Lk 9,51-56
Nesvolávat oheň, nehubit! To není náš úkol ani dnes. Však už tenkrát Pán „horlivce“ přísně pokáral!

4.10.

Neh 2,1-8

V měsíci nisanu ve dvacátém roce vlády Artaxerxovy, když jsem byl pověřen službou u vína, vzal jsem víno a podal ho králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený. Tu mi král řekl: „Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš.“ Velmi jsem se ulekl a řekl jsem králi: „Ať žije král navěky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm?“ Král se zeptal: „Co si tedy přeješ?“ Pomodlil jsem se k Bohu nebes a odpověděl jsem králi: „Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl.“ Král, vedle něhož seděla královna, se mě otázal: „Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?“ Jakmile jsem udal určitý čas, králi se zalíbilo mě propustit. Řekl jsem tedy králi: „Jestliže to král uzná za vhodné, ať jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele provincií za Eufratem, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska, a také list pro správce královských lesů Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám tvrze při chrámu, na městské hradby i na dům, kde budu bydlet.“ Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.

Lk 9,57-62

Když Ježíš a jeho učedníci šli (do Jeruzaléma), cestou mu někdo řekl: „Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.“ Ježíš mu však odpověděl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ Jiného zase vybídl: „Pojď za mnou!“ On však řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce.“ Odpověděl mu: „Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!“ A ještě jiný řekl: „Půjdu za tebou, Pane, jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou.“ Ježíš mu však odpověděl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království.“

Komentář: Lk 9,57-62
Výzva k ponechání mrtvých mrtvým se nevztahuje na „poslední rozloučení“ (počet pohřbů bez obřadu povážlivě roste), ale spíš k tomu: mít odvahu opustit přežilou formu křesťanství a zříci se toho, co není nosné…

5.10.

Neh 8,1-4a.5-6.7b-12

Všechen lid do jednoho se shromáždil na prostranství před Vodní bránou a vyzvali znalce písma Ezdráše, aby přinesl knihu Mojžíšova zákona, který Hospodin přikázal Izraeli. Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromážděné muže i ženy a všechny, kdo byli schopni rozumět. Bylo to prvního dne sedmého měsíce. Četl z něho na prostranství před Vodní bránou od svítání do poledne před muži a ženami a přede všemi, kdo byli schopni rozumět. Všichni poslouchali knihu Zákona s napětím. Ezdráš, znalec Písma, stál na dřevěném výstupku, který pro ten účel zhotovili. Otevřel knihu před očima všeho lidu – stál totiž výše než všichni lidé – a když ji otevřel, všechen lid povstal. Ezdráš velebil Hospodina, velikého Boha, a všechen lid odpověděl se zdviženýma rukama: „Amen, amen!“ Vrhli se na kolena a klaněli se Hospodinu až k zemi. Lid stál na místě a levité mu vysvětlovali Zákon. Četlo se v knize Božího zákona, překládali a vykládali ho, a tak pochopili, co se četlo. Místodržitel Nehemiáš a znalec Písma a kněz Ezdráš i levité, kteří poučovali lid, řekli všemu lidu: „Dnešní den je zasvěcen Hospodinu, vašemu Bohu, nebuďte smutní a neplačte!“ Všechen lid totiž plakal, když slyšeli slova Zákona. (Ezdráš) jim řekl: „Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte výslužky těm, kteří si nemohli nic připravit, neboť tento den je zasvěcen našemu Pánu. Nebuďte zarmoucení, neboť radost z Hospodina je vaše síla!“ Také levité uklidňovali všechen lid: „Utište se! Dnešní den je svatý. Nebuďte zarmoucení!“ A všechen lid se rozešel, aby jedli a pili a posílali výslužky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože pochopili slova, která jim byla hlásána.

Lk 10,1-12

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: `Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“

Komentář: Lk 10,1-12
Pokoj, který šířím kolem sebe, se v případě nepřijetí druhými neztratí; vrátí se tajemným způsobem ke mně, do mého nitra!

6.10.

Bar 1,15-22

Pán, náš Bůh, je spravedlivý, my se však dnes musíme rdít hanbou, my Judovci i obyvatelé Jeruzaléma, naši králové, naše knížata, naši kněží, naši proroci i naši otcové. Zhřešili jsme proti Pánu, neposlouchali jsme ho, neslyšeli jsme rozkaz Pána, našeho Boha, a nežili jsme podle příkazů, které nám dal. Ode dne, kdy Pán vyvedl naše otce z egyptské země, až do dneška neposlouchali jsme Pána, našeho Boha, z lehkomyslnosti jsme nedbali jeho hlasu. I ulpělo na nás zlo a prokletí, kterým hrozil Pán ústy svého služebníka Mojžíše, když vyvedl naše otce z egyptské země, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem. A tak je tomu dnes. Neposlechli jsme hlas Pána, našeho Boha, i když nás napomínali proroci, které k nám posílal, ale odešli jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili cizím bohům a dělali to, co bylo zlé v očích Pána, našeho Boha.

Lk 10,13-16

Ježíš řekl: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by se obrátili k pokání v žínici a v popelu. Ale Tyru a Sidónu se povede na soudu lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdo poslouchá vás, poslouchá mne, kdo pohrdá vámi, pohrdá mnou; kdo však pohrdá mnou, pohrdá tím, který mě poslal.“

Komentář: Lk 10,13-16
Na některé lidi možná shlížím svrchu. Ale kdyby se jim dostalo tolik milostí jako mně, tolik mší svatých, promluv, svátostí, nebyli by dokonalejší, nebyli by přede mnou?

7.10.

Bar 4,5-12.27-29

Buď dobré mysli, můj lide, který máš slavné jméno Izrael; nejste prodáni národům k záhubě, ale proto jste vydáni protivníkům, že jste k hněvu popudili Boha. Vždyť jste rozhněvali svého stvořitele, protože jste obětovali zlým duchům, a ne Bohu. Zapomněli jste na věčného Boha, který vás vychoval, a zarmoutili jste Jeruzalém, (matku), která vás živila. Viděla, jak na vás přichází hněv od Boha, a řekla: „Slyšte, sousedé Siónu, neboť Bůh na mě přivedl velikou žalost. Viděla jsem zajetí svých synů a dcer, do kterého je přivedl Věčný. S radostí jsem je vychovávala, s pláčem a žalostí jsem je propustila. Nikdo ať se neraduje nade mnou, vdovou, od mnohých opuštěnou. Zpustošena jsem pro hříchy svých dětí, že se uchýlily od Božího zákona. Buďte dobré mysli, děti, a volejte k Bohu, neboť vás bude mít na paměti ten, který to dopustil. Jako vaše mysl tíhla k tomu, abyste se od Boha vzdalovali, tak se ho snažte po svém obrácení zase hledat s desetkrát větší horlivostí. Ano, ten, který na vás dopustil neštěstí, s vaším vysvobozením vám dá zase věčnou radost!“

Lk 10,17-24

Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“ V té chvíli zajásal v Duchu svatém a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo! Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo neví, kdo je Syn, jen Otec, ani kdo je Otec, jen Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“ Když byli sami, obrátil se k svým učedníkům těmito slovy: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte! Říkám vám: Mnoho proroků a králů toužilo vidět, co vidíte vy, ale neviděli, a slyšet, co slyšíte vy, ale neslyšeli.“

Komentář: Lk 10,17-24
Radostný návrat dvaaosmdesáti učedníků budí obdiv a trochu závisti. Není naše působení občas bez radosti proto, že jsme opustili jadrnost Ježíšovy zvěsti?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz