19. 9. 2004

25.neděle v mezidobí - C

Mnoho věcí, zdá se, je zbytečných. Chodit do kostela, modlit se, být dobrým a poctivým člověkem. Ani křesťanství se příliš „nenosí“. Je to neefektivní a momentálně to nepřináší žádný zisk. Pro křesťana však má velký význam nejen to, co je užitečné, prospěšné a výnosné aktuálně. Křesťan sleduje cíl! A tak to, co se jiným zdá zbytečné, je pro křesťana prozíravostí. A co jiní mají za velmi důležité, posuzuje křesťan s jistým odstupem.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pán praví: Spása lidu jsem já. Budou-li ke mně volat v jakémkoli soužení, vyslyším je a budu jejich Pán navěky.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání, naplnili je láskou, a tak vešli do věčného života. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Amos působí v severním království v době ekonomické prosperity (kolem r. 750 před Kristem). A ruku v ruce s blahobytem se objevil neduh utlačování chudších majetnými.

Am 8,4-7

Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země! Říkáte: „Kdypak už bude po slavnosti novoluní, abychom mohli prodávat obilí, kdypak již bude po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky, zmenšovat míru, zvyšovat cenu, užívat podvodných vah, chudáka kupovat za peníze, nuzáka za pár opánků? I nejhorší obilí prodáme.“
Při chloubě Jakubově Hospodin přísahal: „Navěky nezapomenu na žádný jejich skutek!“

ŽALM 113

Odpověď: Chvalte Hospodina, který povyšuje chudého.

Chvalte, Hospodinovi služebníci, – chvalte jméno Hospodinovo! – Buď velebeno Hospodinovo jméno – nyní i navěky!
Povznesen je Hospodin nade všechny národy, – nad nebesa jeho sláva. – Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, – který trůní na výsosti – a shlíží dolů na nebe i na zem?
Slabého zdvihá z prachu, – ze smetiště povyšuje chudého, – aby ho posadil vedle knížat, – vedle knížat svého lidu.

2. ČTENÍ

Bůh chce, aby všichni lidé došli záchrany, tedy života v plnosti. Tato věta je základem naší naděje, že Bůh dává každému člověku možnost dojít spásy, někdy třeba tajemnými cestami. V každém případě však platí, že jedině skrze Krista je možné dojít záchrany. To platí i o těch, kdo spolupracují s Boží milostí, tajemně působící v jejich srdcích, ačkoli nepoznali výslovně evangelium.

1 TIM 2,1-8

První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany.
Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Aleluja.

EVANGELIUM

Poselstvím podobenství o nepoctivém správci je prozíravost (nepoctivost slouží jen k „okořenění“ příběhu). Toto téma je pak dále rozvedeno a aplikováno (v. 9-13): majetek máme investovat prozíravě, tj. vynaložit ve prospěch bližních (tím se získávají přátelé). Toto „prozíravé jednání“ je „věrností“ v malém (přívlastek „malé“ označuje „pozemské bohatství“, „velké a pravé“ bohatství je poklad v nebi). Takové jednání „pro druhé“ však vyžaduje svobodu od majetku: Kdo je připoután k majetku, nemůže jej „dávat“ druhým, a tak nemůže ani Bohu sloužit. Sloužit Bohu totiž znamená sloužit druhým: Sloužit svými hmotnými (a duchovními) dary.

LK 16,1-13

Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.‘
Správce si řekl: ‚Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.‘
Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: ‚Kolik jsi mému pánovi dlužen?‘ Odpověděl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.‘ Pak se zeptal druhého: ‚Kolik ty jsi dlužen?‘ Odpověděl: ‚Sto korců pšenice.‘ Řekl mu: ‚Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.‘ Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Děti tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než děti světla.
A já vám říkám: Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných.
Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé bohatství? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše?
Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne.
Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“

K ZAMYŠLENÍ

Lidská spravedlnost prý všechno dělí na polovinu. Přesně. Proto má zavázané oči. A přesto je tak nespravedlivá, asi právě proto, že je má zavázané. Spravedlnost podle Písma – ta Boží – říká, že všechno patří Bohu! On vše stvořil a jemu to náleží. Nesmíme zapomenout, že Bůh nám všechno dal! Co je tedy víc: mít nebo se stát darem?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Př 3,27-35

Lk 8,16-18

Komentář: Lk 8,16-18
Co jsi přijal, předávej dál. Cesty a formy předání jsou různé. Pros tedy, aby ti Ježíš ukázal tvoji cestu.

Svátek sv. Matouše

Ef 4,1-7.11-13

Mt 9,9-13

Komentář: Ef 4,1-7.11-13
Svátek apoštola je novým podnětem hledat a prohloubit svoje povolání v církvi. A několik podnětů mi poskytuje text z listu Efesanům.

Př 30,5-9

Lk 9,1-6

Komentář: Lk 9,1-6
Každý jinak, ale přece… každý křesťan přináší Krista tam, kde žije (a kudy chodí). Přemýšlej, jakým způsobem můžeš přinášet Krista právě ty.

Kaz 1,2-11

Lk 9,7-9

Komentář: Lk 9,7-9
Kdybys byl jako Herodes! Proč? Pochopíš to po přečtení evangelia.

Kaz 3,1-11

Lk 9,18-22

Komentář: Lk 9,18-22
Pro Krista se v Bibli a liturgii používá mnoho různých označení a přívlastků. Které je ti nejbližší? Právě takové můžeš vyslovit teď při modlitbě.

Kaz 11,9-12,8

Lk 9,43b-45

Komentář: Lk 9,43b-45
„Báli se ho však na to zeptat“ – postoj hodný následování? Vůbec ne! Jako Boží syn (či dcera) máš svobodu, aby ses v modlitbě ptal na to, čemu nerozumíš: ať jsou to texty z Písma či nepochopitelné události.