25. neděle v mezidobí – cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pán praví: Spása lidu jsem já. Budou-li ke mně volat v jakémkoliv soužení, vyslyším je a budu jejich Pán navěky.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání, naplnili je láskou, a tak vešli do věčného života. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Text 55. kapitoly Izajáše čteme v liturgii často. Jde o vrchol „Deutero-izajáše“, textu z 6. stol. př. Kr., který zaznívá uprostřed Babylonského zajetí. Bůh svůj lid povzbuzuje, aby
neztrácel naději. Vždyť jeho pohled na svět převyšuje ten náš!

Iz 55,6-9

Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko!
Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští, neboť nejsou mé myšlenky myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin.
O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho.

ŽALM 145

Zpívat o Božím milosrdenství může a má každý, kdo ho zakusil. Na prvním místě je to Izrael, ale také všichni, kdo přijali Krista.

Odpověď: Blízký je Hospodin všem, kdo ho vzývají.

Každý den tě budu velebit – a chválit tvé jméno po všechny věky. – Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, – jeho velikost je nevystižná.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, – shovívavý a plný lásky. – Dobrotivý je Hospodin ke všem – a soucit má se všemi svými tvory.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách – a svatý je ve všech svých činech. – Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, – všem, kdo ho vzývají upřímně.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel je ve vězení, zřejmě kolem roku 50 po Kr. Píše do církevní obce v Makedonii (římská kolonie), kterou sám založil. Z listu plyne, že i tuto komunitu obcházejí různí hlasatelé a ne vždy zvěstují evangelium v plnosti. Pavlovi nejde o vězení, ale především o hlásání evangelia a věrnost bratrů ve víře.

Flp 1,20c-24.27a

Bratři! Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit.
Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem – a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě naživu.
Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

EVANGELIUM

Poté, co se Ježíš setkal s bohatým mládencem a mluvil o tom, že každý, kdo opustil majetek či blízké pro Ježíše, dostane stokrát více, vypráví Ježíš podobenství, jak se dobrý Bůh zachová k těm, kteří se obrátí na poslední chvíli. A naopak, jak věrní budou zřejmě zaskočeni mírou Boží dobroty. Denár byla zjevně odměna za běžnou celodenní práci.

Mt 20,1-16

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude spravedlivé.‘ A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak.
Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Co tu celý den nečinně stojíte?‘ Odpověděli mu: ‚Nikdo nás nenajal.‘ Řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici!‘
Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.‘ Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru.
Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: ‚Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik, co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.‘ On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat, co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?‘ Tak budou poslední prvními a první posledními.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Tys dal svá nařízení, Hospodine, aby se jich dbalo svědomitě. Kéž jsou pevné mé cesty, abych zachovával tvé příkazy.

K ZAMYŠLENÍ

Když budeme číst celý text Mt 19,16 – 20,34, pak nám vysvitne, že nejde o problematiku výkonu dělníků, ale o skutečnosti trefně popsané příslovím: Co je doma, to se počítá. Vše začalo setkáním Ježíše a bohatého mládence. Ten se svého majetku nedokázal zříci. Bohatství bylo pro něj jistotou, která mu dala ve volném čase možnost pěstovat sport nebo třeba víru. Nešlo o odevzdání svého života Bohu, ale neriskantní krůčky postavené na splnění předpisů. Učedníci se za Kristem vydali, věnují mu všechno, ale jsou velice omezení ve svých schopnostech i možnostech. Možná nemají ani tolik kvalit jako onen bohatý muž. Mají šanci? Ve verši 20,15 se výslovně říká, že Pán je dobrý. Podstata problému je v odvaze vsadit vše na Pána, zbytek Bůh zařídí sám!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

25.9.

Ezd 1,1-6

V prvním roce (vlády) perského krále Kýra mělo se naplnit Hospodinovo slovo pronesené Jeremiášem. Proto Hospodin povzbudil ducha perského krále Kýra, že dal ústně i písemně vyhlásit po celém svém království toto: „Tak praví Kýros, perský král: Hospodin, Bůh nebes, dal mně všechna království země a přikázal mně, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě v Judsku. Kdokoli z vás, ze všeho jeho lidu – ať je s ním jeho Bůh! – může odejít do Jeruzaléma v Judsku a stavět dům Hospodinu, izraelskému Bohu, tomu Bohu, který je v Jeruzalémě. Každého, nechť bydlí kdekoli, ať podpoří místní obyvatelé stříbrem a zlatem, movitým majetkem, dobytkem i dobrovolnými dary pro Boží dům, který je v Jeruzalémě.“ Představitelé rodů Judy a Benjamína, kněží a levité i všichni, jejichž ducha Hospodin povzbudil, vydali se na cestu, aby stavěli Hospodinův dům v Jeruzalémě. Všechno okolní obyvatelstvo je velmi podpořilo stříbrnými nádobami a zlatem, movitým majetkem, dobytkem i vzácnými dary kromě toho, co dobrovolně obětovali.

Lk 8,16-18

Ježíš řekl zástupům: „Nikdo nerozsvítí svítilnu a nepřikryje ji nádobou ani ji nedá pod postel, ale postaví ji na podstavec, aby ti, kdo vcházejí, dobře viděli. Nic totiž není skryto, co nebude zjeveno, a nic není utajeno, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo. Dávejte tedy pozor, ať dobře posloucháte! Neboť kdo má, tomu bude dáno, ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co myslí, že má.“

Komentář: Ezd 1,1-6
Těžko soudit, nakolik byl výnos perského krále Kýra veden zbožností a nakolik vypočítavostí. V 80. letech minulého století jsme byli svědky podobně osvobozujícího procesu z rozhodnutí představitele jisté velmoci. Dovedeme si představit jásot Izraele ze získané svobody.

26.9.

Ezd 6,7-8.12b.14-20

Král Dareios napsal místodržitelům provincie „Za Eufratem“ toto: „Nerušte práci na tom Božím domě. Vladař Židů a židovští starší ať stavějí ten Boží dům na jeho původním místě. Vydávám rozkaz, co máte udělat pro ty židovské starší, pokud jde o stavbu Božího domu. Z královských prostředků, z daní (provincie) „Za Eufratem“ ať je těm mužům svědomitě proplácen potřebný obnos, aby stavba nevázla. Já, Dareios, vydávám tento rozkaz. Ať je svědomitě prováděn!“ Židovští starší stavěli a dílo se jim dařilo, jak prorokovali proroci Aggeus a Zachariáš, syn Iddův. Stavbu dokončili podle rozkazu Izraelova Boha a podle rozkazu perských králů Kýra a Dareia. Dům byl dostavěn do třetího dne měsíce adaru a v šestém roce vlády krále Dareia. Izraelité – kněží, levité i ostatní, kteří se vrátili z vyhnanství – slavili s radostí posvěcení Božího domu. Při posvěcení Božího domu obětovali sto býků, dvě stě beranů, čtyři sta beránků a jako oběť za hřích celého Izraele dvanáct kozlů podle počtu izraelských kmenů. Ustanovili kněze podle tříd a levity podle skupin, aby vykonávali v Jeruzalémě bohoslužbu, jak je psáno v knize Mojžíšově. Potom čtrnáctého dne prvního měsíce ti, kdo se vrátili z vyhnanství, slavili velikonoce. Levité se do jednoho očistili, takže všichni byli čistí. Zabili velikonočního beránka pro všechny, kdo se vrátili z vyhnanství, pro své bratry kněze i pro sebe.

Lk 8,19-21

Za Ježíšem přišla jeho matka a příbuzní, ale pro množství lidí se k němu nemohli dostat. Oznámili mu: „Tvoje matka a příbuzní stojí venku a rádi by tě viděli.“ Ale on jim odpověděl: „Moje matka a moji příbuzní jsou ti, kdo slyší a plní Boží slovo.“

Komentář: Ezd 6,7-8.12b.14-20
Nabytou svobodu vyjadřují izraelité stavbou chrámu. Ten přetrvá pět století. Okolní národy je v tom podporují. Izraelité tak před nimi svědčí o jediném, pravém Bohu! Čím jsme my naplnili svobodu?

27.9.

Ezd 9,5-9

Já, Ezdráš, jsem se probral při večerní oběti ze svého smutku a s roztrženými šaty a řízou jsem klesl na kolena a vztáhl ruce k Hospodinu, svému Bohu. Volal jsem: „Můj Bože, stydím se a hanbím pozdvihnout svou tvář k tobě, můj Bože! Naše zvrácenosti nám přerostly přes hlavu a naše viny se dotýkají nebe. Ode dnů svých otců až dodnes jsme se velice provinili. Pro své zvrácenosti jsme byli spolu se svými králi a kněžími vydáni do moci králům (cizích) zemí, pod meč, do zajetí, k oloupení i veřejnému zahanbení, jak je tomu i dnes. Ale nyní je tomu malý okamžik, co se nám dostalo smilování od Hospodina, našeho Boha, který nám zanechal hrstku těch, kdo vyvázli, a dal nám zakotvit na svém svatém místě. Náš Bůh nám dopřál, že se naše oči rozjasnily, dal nám v našem otroctví pookřát. Byli jsme otroky, ale náš Bůh nás v otroctví neopustil. Naklonil nám perské krále milosrdenstvím a dal nám pookřát. Mohli jsme obnovit dům svého Boha a vystavět, co bylo v troskách. Byl naší záštitou v Judsku a Jeruzalémě.“

Lk 9,1-6

Ježíš svolal svých Dvanáct (apoštolů), dal jim sílu a moc (vyhánět) všechny zlé duchy a léčit nemoci. Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné. A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani dvoje šaty. Když přijdete do některého domu, zůstávejte tam a odtamtud se vydávejte na cestu. A když vás někde nepřijmou, při odchodu z toho města si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a procházeli vesnice, všude hlásali radostnou zvěst a uzdravovali.

Komentář: Ezd 9,5-9
Ezdrášova modlitba je výrazem jeho zoufalství nad smíšenými sňatky, které ohrožovaly samu existenci národa. Lidé si tak sami ničili to, co jim Hospodin skrze perské krále dopřál obnovit.

28.9. slavnost sv. Václava

Mdr 6,9-21; 1 Petr 1,3-6; 2,21b-24

Čtení z knihy Moudrosti<br>

Vládcové, k vám se obracejí má slova, abyste se naučili moudrosti a neklesli. Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy, budou uznáni za svaté, ti, kdo jsou o nich poučeni, najdou ospravedlnění. Buďte tedy žádostiví mých slov, mějte po nich touhu, a poučí vás. Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti. Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc. Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se, chtít se poučit je láska k ní, láska k ní je zachovávat její přikázání, dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost, nesmrtelnost pak dává místo u Boha. A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování. Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel, ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.<br><br>

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra<br>

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro nás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má uká-zat nyní poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky. Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. ‘On nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného.’ Když mu spílali, on jim to spíláním neoplácel, když trpěl, nevyhrožoval, ale ponechal vše tomu, který soudí spravedlivě. On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. Jeho ranami jste uzdraveni.

Mt 16,24-27

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život za-chránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši? Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými an-děly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.“

Komentář: Mdr 6,9-21
Ne všichni panovníci si vzali k srdci slova z knihy Moudrosti. Ostatně nejsou určena jen jim. Každý, kdo za někoho, za něco zodpovídáme, se jimi můžeme inspirovat.

29.9. svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela

Dan 7,9-10.13-14 nebo Zj 12,7-12a Ž

Čtení z knihy proroka Daniela<br>

Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel někdo jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.<br><br>

Nebo:<br><br>
Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana<br>

Na nebi nastal boj: Michael a jeho andělé se dali do boje sdrakem; drak ajeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, neboť byl svržen žalobník našich bratří, který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci. Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví a slovem svého svědectví, protože nemilovali svůj život natolik, že by se zalekli smrti. Proto se veselte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte!“

Jan 1,47-51

Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „To je pravý Izraelita, v kterém není lsti.“ Natanael se ho zeptal: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod fíkovníkem.“ Natanael mu na to řekl: „Mistře, ty jsi Boží syn, ty jsi král Izraele!“ Ježíš mu odpověděl: „Proto věříš, že jsem ti řekl: ‘Vi-děl jsem tě pod fíkovníkem’? Uvidíš ještě větší věci.“ A dodal: „Amen, amen, pravím vám: Uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“

Komentář: Jan 1,47-51
Ježíšem slíbení andělé – poslové Boží – sestupují i dnes na Jeho Církev. Čím víc jsem vnímavější, tím víc ocením jejich aktuální přítomnost. A jejich ruku na tepu doby. Někdy na rozdíl od naší strnulosti.

30.9.

Zach 2,5-9.14-15a

Zdvihl jsem oči a viděl jsem: Hle – muž, který měl v ruce měřicí provaz. Zeptal jsem se: „Kam jdeš?“ Odpověděl mi: „Měřit Jeruzalém, abych viděl, jaká bude jeho šířka a jaká bude jeho délka.“ A tu se objevil anděl, který se mnou mluvil, a naproti němu jiný anděl. A vyzval ho: „Běž a řekni tomuto jinochovi: V Jeruzalémě bude bydlet takové množství lidu a dobytka, že bude (městem) bez hradeb. Já mu budu – praví Hospodin – ohnivou hradbou kolem dokola a slávou uprostřed něho. Jásej a raduj se, siónská dcero, neboť hle – přicházím, abych přebýval uprostřed tebe – praví Hospodin. Toho dne se mnohé národy přidají k Hospodinu, stanou se mým lidem.“

Lk 9,43b-45

Když se všichni divili tomu, co Ježíš konal, řekl svým učedníkům: „Vy si dobře povšimněte těchto mých slov: Syn člověka bude vydán lidem do rukou.“ Oni však té řeči nerozuměli; (její smysl) zůstal pro ně zahalen, takže to nepochopili. Báli se ho však na to zeptat.

Komentář: Zach 2,5-9.14-15a
Příslib velikosti a slávy Jeruzaléma jako města bez hradeb mohu vztahovat na církev, která nemá hranice. Kéž nebudujeme zbytečné „obranné příkopy“.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz