25. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Pán praví: Spása lidu jsem já. Budou-li ke mně volat v jakémkoli soužení, vyslyším je a budu jejich Pán navěky.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání, naplnili je láskou, a tak vešli do věčného života. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Upřímně hledat Boží tvář znamená také opouštět „cesty bez Boha“ (postoje, smýšlení, slova, která jsou v disonanci s evangeliem). Boží záměry s naším životem jsou jiné: a nemusíme se obávat přijít k němu „ve špinavých šatech“, vždyť on je slitovný, ochotně odpouští, daruje milost nového začátku, sílu kráčet po nové cestě.

Iz 55,6-9

Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští.
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.

ŽALM 145

Odpověď: Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají.

Každý den tě, Bože, budu velebit – a chválit tvé jméno po všechny věky. – Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, – jeho velikost je nevystižná.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, – shovívaný a plný lásky. – Dobrotivý je Hospodin ke všem – a soucit má se všemi svými tvory.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách – a svatý ve všech svých činech. – Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, – všem, kdo ho vzývají upřímně.

2. ČTENÍ

Úryvek z tohoto listu napsaného ve vězení nám dává nahlédnout do Pavlova nitra. Pavlovi, slavnému kazateli a apoštolu, nejde o oslavení sebe (jako jiným rádoby apoštolům), ale Krista (v. 20): činným životem, nebo smrtí. A apoštolát je opět „kvůli Kristu“ a „kvůli věřícím“ (v. 24-25) – ne kvůli sobě.

Flp 1,20c-24.27a

(Bratři sestry!) Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit.
Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem – a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě na živu.
Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

EVANGELIUM

Odměna za prokázanou službu je opět Božím darem. Ti, kteří kvůli této „Boží nespravedlnosti“ reptají, se staví do řady se závidějícím starším bratrem (podobenství „o marnotratném synu“, Lk 15,25n.) nebo Jonášem (Jon 3,14 – 4,1). Kvůli této závisti a nespokojenosti se dostanou na poslední místo.

Mt 20,1-16a

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:
„Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude spravedlivé.‘ A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak.
Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: ‚Co tu celý den nečinně stojíte?‘ Odpověděli mu: ‚Nikdo nás nenajal.‘ Řekl jim: ‚Jděte i vy na mou vinici!‘
Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: ‚Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.‘ Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru.
Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: ‚Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.‘ On však jednomu z nich odpověděl: ‚Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat, co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?‘.“

K ZAMYŠLENÍ

Pořádkumilovný člověk si možná řekne: „Kam bychom na světě přišli, kdybychom jednali stejně, jako pán vinice v tomto podobenství?“ A měl by do jisté míry pravdu, protože takto jedná nesmírně bohatý Bůh a my sami se takto bohatými necítíme. A proto odměřujeme, co má kdo za co dostat, abychom jakž takž spravedlivě vyšli s tím, co máme. Jakmile ale zapomeneme na velikost Božího bohatství, na nekonečnost jeho lásky, jsme v pokušení si myslet, že stejně musí odměřovat i on. Tím se může celý náš vztah k Bohu posunout, tam, kde byli se svým chápáním farizeové a kde nemáme být my. Evangelium přitom mluví jasně: jakmile uslyšíš Boží výzvu, odpověz a následuj ji. Neproděláš na tom. Ale budeš-li se dívat na to, zda náhodou není bližní v lepší situaci, Bohu neporozumíš. A možná, že se s ním ani nesetkáš, protože nepřijmeš jeho „nespravedlivé“ pozvání na vinici, kde všichni nepracovali stejně a přece jsou všichni zahrnuti Boží dobrotou.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

19. 9.

Ezd 1,1-6

Lk 8,16-18

Komentář: Lk 8,16-18
To, co nám Bůh dává, nemáme jen pro sebe. Záleží ale na tom, jestli my sami Boží obdarování dost oceňujeme. A jestli věříme, že se Boží věci prosadí, i když se zdá, že je okolní svět nevnímá a přehluší.

20. 9.

Ezd 6,7-8.12b.14-20

Lk 8,19-21

Komentář: Lk 8,19-21
Prostá otázka: věřím tomu, že se Ježíšovo slovo může týkat a týká i mne? A jsem ochoten jednat a chodit po světě jako jeho příbuzný?

21. 9. Svátek sv. Matouše

Ef 4,1-7.11-13

Mt 9,9-13

Komentář: Mt 9,9-13
Cesta za Ježíšem může změnit celý život člověka. Platí to stále. Ale jít za ním je víc, než jen změnit nějakou věc v životě. Následovat Ježíše může jen člověk celý.

22. 9.

Ag 1,1-8

Lk 9,7-9

Komentář: Lk 9,7-9
Uvidět nebo uvěřit? Dozvědět se něco o Ježíši, co jiní nevědí, nebo ho následovat? Evangelium pouhé zvědavosti rozhodně nepřeje.

23. 9.

Ag 1,15b – 2,9

Lk 9,18-22

Komentář: Lk 9,18-22
O Ježíši toho v dějinách hodně lidí řeklo mnoho a napsalo o něm spoustu slov. Ale jeho učedníci, až na jednoho (Jidáše), našli odvahu ho následovat. K tomu je třeba přijmout, že cesta, kterou šel, je dobrá. I když by ji pro Mesiáše žádný člověk nevymyslel: od soudu přes kříž a smrt ke vzkříšení.

24. 9.

Zach 2,5-9.14-15a

Lk 9,43b-45

Komentář: Lk 9,43b-45
Ježíšova slova nejsou složitá. Ale jsou bez víry v jeho vzkříšení těžko přijatelná. Neukazují totiž na řešení životních situací, která by byla pohádková, která si člověk vysní.