23. neděle v mezidobí – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Jsi spravedlivý, Hospodine, a správné je tvé rozhodnutí; jednej se svým služebníkem podle svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Tento text pochází pravděpodobně z 8 st. př. n. l. a končí jím celek výroků proti pohanským národům. Protiklad děsivého údělu pohanských národů ohrožujících Izrael k jásotu a veselí Božího lidu je znamením Božího vítězství.

Iz 35,4-7a

Řekněte malomyslným: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“
Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

ŽALM 146

Žalm opakuje radost prvního čtení. Všimněme si sloves, která charakterizují Boží jednání, a připojme se k této chvále.

Odpověď: Duše má, chval Hospodina! Nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé, – Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Ve druhé kapitole Jakub otevírá velké téma Nového zákona: víra versus skutky. Jakub bude pranýřovat víru, která je jen teoretická a skutky se neprojevuje. V našem textu toto téma otevírá konkrétní příklad. Jeho platnost je po mnoha staletích stále aktuální.

Jak 2,1-5

Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „Prosím, posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou“. Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.

EVANGELIUM

Popsaný zázrak není jen příkladem Ježíšovy moci. V předchozím textu – Mk 7,1-23 (viz minulou neděli) – Ježíš vedl ostrou diskusi o nečistých pokrmech. Vysvětloval význam předpisů, otevíral oči pro porozumění. Zázrak dokumentuje, že Ježíš nejedná jen jako potulný filosof, ale jako ten, kdo má moc měnit a reinterpretovat zákony. Cíl je jasný: správně porozumět Božímu zákonu.

Mk 7,31-37

Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: „Effatha!“, to znamená: „Otevři se!“ A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali.
Byli celí užaslí a říkali: „Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!“

K ZAMYŠLENÍ

Zákony jsou zvláště v českém prostředí často vnímány jako omezující, negativní a nejednou jsou chápány spíš jako informace, kterou ti „chytřejší“ umí obejít. Ježíš nepřišel zavádět nové normy, paragrafy a nařízení. Přišel naplnit Boží zákon. Toto naplnění je v několika rovinách: předně jde o konečné vysvobození člověka z tragédie hříchu. Ale také přišel vysvobodit ze stále se opakujícího koloběhu pokusů stát se spravedlivými, abychom si k Bohu přeci jen zasloužili vstoupit. Není třeba si Boha zasloužit (to nelze!), ale je možné nechat se Bohem pozvat, přijmout Boží cestu. Ježíš má nejen moc vnějškově změnit nějakou normu, ale on proměňuje lidská srdce, pokud se mu otevřou. A právě to dokumentuje onen hluchý, který slyší. Připojme se k zástupu okolo a spolu s ním vyznejme: „Dobře všechno udělal…“

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

10.9.

1 Kor 5,1-8

Lk 6,6-11

Komentář: 1 Kor 5,1-8
Upřímnost a život podle pravdy jsou důležité pro společenství křesťanů, i když nemusí být vůbec jednoduché tyto ctnosti uskutečňovat. Jak se mi to daří? Jak v tom mohu růst?

11.9.

1 Kor 6,1-11

Lk 6,12-19

Komentář: 1 Kor 6,1-11
I já jsem byl ospravedlněn „pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha“. Proto můj život už nepatří mně samému, ale Bohu. Jej mám vším svým jednáním následovat a napodobovat při tom Krista.

12.9.

1 Kor 7,25-31

Lk 6,20-26

Komentář: Lk 6,20-26
Které z Kristových „blahoslavení...“ je mně nejbližší, které nejvíce žiji? A které z Kristových „běda ...“ je varováním i pro mne?

13.9.

1 Kor 8,1b-7.10-13

Lk 6,27-38

Komentář: Lk 6,27-38
Ježíš ukazuje, že jeho láska a vydanost nemají hranice. Které z jeho slov je mi blízké v této době, jak v něm mohu růst?

14.9. svátek Povýšení svatého Kříže

Nm 21,4b-9; Flp 2,6-11

Jan 3,13-17

Komentář: Flp 2,6-11
Kristus mne zve na cestu pokory a služby („vzal na sebe přirozenost služebníka“). Jak jej budu dnes na jeho cestě následovat?

15.9. památka Panny Marie Bolestné

Žid 5,7-9

Jan 19,25-27 nebo Lk 2,33-35

Komentář: Lk 2,33-35
Maria byla nablízku Ježíši, a proto se jí bolestně dotýkalo nepřijetí jejího Syna i trápení lidí shromážděných kolem Ježíše. I já mám být nablízku Kristu a spolu s ním být nablízku bolestem a utrpení lidí tohoto světa.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/