21. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Nakloň, Hospodine, svůj sluch a vyslyš mě, pomoz svému služebníku, který v tebe doufá. Ty jsi můj Bůh, smiluj se nade mnou, Pane, neboť stále k tobě volám.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Pozadím textu je historická událost: nahrazení Šebny, správce krále Ezechiáše (716-687 před Kr.), Eljakímem. Důležitost textu je dána především zmínkou o předání klíčů symbolizujících moc. Tato symbolika byla převzata v NZ: viz Mt 16,19 a Zj 3,7.

Iz 22,19-23

Toto praví Hospodin Šebnovi, správci královského paláce:
„Vyženu tě z tvého místa, z tvého úřadu tě svrhnu. Pak povolám svého služebníka Eljakima, syna Chilkijáhova, obléknu mu tvou řízu, přepášu ho tvým pásem; tvou moc mu předám do ruky. Bude otcem obyvatelstvu Jeruzaléma a Judovu domu.
Na jeho rameno položím klíč od Davidova domu, když otevře, nikdo nezavře, když zavře, nikdo neotevře. Zarazím ho jako hřeb na pevné místo, pro svůj rod zaslouží čestné křeslo.“

ŽALM 138

Odpověď: Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, dílo svých rukou neopouštěj!

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, – žes vyslyšel slova mých úst. – Budu ti hrát před anděly, – vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Slavit budu tvé jméno – pro tvou dobrotu a tvou věrnost. – Když jsem volal, vyslyšels mě, – v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, – pyšného však zdaleka pozná. – Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, – dílo svých rukou neopouštěj!

2. ČTENÍ

Závěrem kapitol 9-11 je přesvědčení, že Bůh, přes všechny hříchy, stále nabízí nové cesty spásy. Tváří v tvář tomuto Božímu jednání člověk nemůže nenabízet hymnus chvály. A to činí i Pavel, pomocí citací ze Ž 138,17-18 a Iz 40,13.

Řím 11,33-36

Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! Neboť ‚kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to muselo oplácet?‘ Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky! Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

EVANGELIUM

Kontrast mezi míněním lidí a vyznáním učedníků (ústy Petra) má zvýraznit pravou identitu Ježíše. Na toto vyznání pak navazuje Petrovo poslání. Petr má být skálou, základem nového společenství (nezapomeňme však, že prapůvodní skálou je Kristus!). Petrovy klíče jsou znamením moci.

Mt 16,13-20

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“
Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“
Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“
Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“
Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.

K ZAMYŠLENÍ

Můžeme si představit, jak lidé, kteří se pohybovali okolo Ježíše, přetřásali jeho slova i jeho skutky. Jak si vyprávěli, jak tomu nebo onomu pomohl. Jak usadil farizeje, když ho chtěli otázkami nachytat. Možná se i divili, jaké chlapíky si vybral jako své nejbližší učedníky. Ale jednoho dne se to muselo stát: každý, kdo ho bral vážně, se musel vyrovnat s otázkou: Za koho mne pokládáš ty? Kým pro tebe jsem? Před takovou otázkou nelze dost dobře uhnout ani dnes. Takže: kdo je pro mne Ježíš? Je opravdu Mesiášem, tedy totálním přemožitelem zla? Čím pevněji tomu věřím, tím pevnější mohu být v zápase se zlem. Životní zápasy prověřily nebo prověří, zda jen mluvím o víře, o Ježíšovi, o církvi, nebo zda skutečně věřím, že je zachráncem.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

22. 8.

1 Sol 1,1-5.8b-10

Mt 23,13-22

Komentář: Mt 23,13-22
Zaslepenost zákoníků a farizeů se projevovala i v tom, že „dělali z komára velblouda“. Stejný postoj může ohrožovat i mě samotného.

23. 8.

1 Sol 2,1-8

Mt 23,23-26

Komentář: Mt 23,23-26
Není takové počínání komedií… s jedním hercem? A tím hercem… nejsi někdy právě ty?

24. 8. Svátek sv. Bartoloměje

Zj 21,9b-14

Jan 1,45-51

Komentář: Jan 1,45-51
Není snadné mít představu o Božích andělech sestupujících. Ale lze poznávat Boha, který se o nás stará, a to i skrze anděly. Jemu musím rozumět především.

25. 8.

1 Sol 3,7-13

Mt 24,42-51

Komentář: 1 Sol 3,7-13
Setkání člověka s člověkem v hloubce víry není nikdy jen lidskou záležitostí. Musí být k němu Bohem připravená cesta. Další důvod k tomu, abychom zkoumali, zda se na Božích cestách držíme.

26. 8.

1 Sol 4,1-8

Mt 25,1-13

Komentář: Mt 25,1-13
U tohoto textu se nemám zaměřit na to, co je tím olejem (to je jen prvek k dokreslení podobenství a nemá žádný hlubší smysl), ale spíš na postoj těch družiček: jedny byly připraveny (byly prozíravé čili myslely „na konec“), ty druhé připraveny nebyly. Smysluplné bude přemýšlet, jak se v mém životě projevuje „připravenost“, „prozíravost“.

27. 8.

1 Sol 4,9-11

Mt 25,14-30

Komentář: Mt 25,14-30
Nikdo z nás se nemůže vymluvit na to, že „nedostal nic“, že byl „vynechaný“. Každý něco dostal – a nyní je vhodná chvíle k tomu, abych si uvědomil, co jsem dostal.