20. neděle v mezidobí - C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Štíte náš, Bože, pohleď, popatř na tvář svého pomazaného! Lepší je jeden den v tvých nádvořích než jinde tisíc.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Osud proroka Jeremiáše byl spojen s jeho posláním. Prorok musel oznámit městu Jeruzalému jeho zkázu. Těm, kdo spoléhali na záchranu vlastními silami, musel říci: ”Nepodvádějte sami sebe…” (Jer 37,9). Proto byl odsouzen k smrti. Jeho sestoupení do náruče smrti a záchrana mohou být chápány jako předobraz smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Ten vedl vyvolený národ v plnosti na cestu spásy a vzýval lid k tomu, aby nepodváděl sám sebe.

Jer 38,4-6.8-10

Úředníci řekli králi: ”Ať je zabit tento člověk, neboť oslabuje ruce bojujícího mužstva, které zůstalo v tomto městě, i ruce všeho lidu, když k nim mluví takové řeči, protože nehledá tento člověk blaho tohoto lidu, ale jeho neštěstí.”
Král Sidkijáh řekl: ”Hle, je ve vašich rukou” – neboť král proti nim nic nezmohl. Vzali tedy Jeremiáše a uvrhli ho do cisterny královského prince Malkijáha, která byla ve vězeňském dvoře; spustili Jeremiáše po provazech do cisterny, ve které nebyla voda, ale jen bahno; a Jeremiáš zapadl do bláta.
Etiopan Ebedmelech vyšel z královského paláce a řekl králi: ”Můj pane, králi, tito muži se dopustili zlého činu vším, co spáchali proti proroku Jeremiášovi, když ho vsadili do cisterny. Umře v ní hladem, neboť v městě už není chléb.”
Tu rozkázal král Etiopanu Ebedmelechovi: ”Vezmi s sebou odtud tři muže a vytáhni proroka z cisterny, dřív než umře.”

ŽALM 40

Odpověď: Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Pevně jsem doufal v Hospodina, – on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, – na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
Novou píseň vložil mi do úst, – chvalozpěv našemu Bohu. – Mnozí to uvidí a nabudou úcty, – budou doufat v Hospodina.
Já jsem jen chudák a ubožák, – ale Pán se o mě stará. – Tys můj pomocník, můj zachránce: – neprodlévej, můj Bože!

2. ČTENÍ

Tomuto úryvku předchází 11. kapitola (úryvek je ve 2. čtení minulé neděle), která vypočítává starozákonní svědky, kteří ”toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské” (v. 16) a přes všechna protivenství se k ní vydali cestou víry. Dnešní úryvek je slovem povzbuzení pro křesťany, kteří mají mít oči upřeny k cíli – k Ježíši Kristu, který je ale zároveň průvodcem na cestě.

Žid 12,1-4

(Bratři a sestry!) Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Pojem oheň má dva významy – symbol Ducha svatého, ale také soud. Oheň, který zároveň oživuje – Duch, ale i očišťuje od zla – soud. Obojí je Ježíšovým posláním.

Lk 12,49-53

Ježíš řekl svým učedníkům: ”Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán!
Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.”

K ZAMYŠLENÍ

Oheň člověku umožňuje život. Oheň osvětluje, zahřívá, očisťuje, ale též spaluje, ničí a odděluje. Touhou Ježíše Krista, dokonce celým jeho posláním, je, abychom na ohni, který on přinesl, měli účast. Abychom z něho sami žili a předávali ho dalším. Jeho oheň je k životu…

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

20. 8.

Sd 2,11-19

Mt 19,16-22

Komentář: Sd 2,11-19
Hospodin vysvobozuje stále znovu svůj lid, i když ten je Mu stále znovu nevěrný. A to je zkušenost i mého života. Dnešní text mě tak může vést k vděčnosti vůči Bohu nebo k pokání a novému návratu.

21. 8.

Sd 6,11-24a

Mt 19,23-30

Komentář: Sd 6,11-24a
Hospodin si vybírá Gedeona, neodmítá jej kvůli jeho pochybnostem, ale opakovaně mu podává důkazy o tom, že je s ním, že je opravdu Hospodinem. Chce přesvědčovat i mě, počítám s Ním? Ptám se Ho?

22. 8.

Sd 9,6-15

Mt 20,1-16

Komentář: Sd 9,6-15
Pravým králem Izraele může být jedině Hospodin – je i mým králem? Chovám se tak k Němu?

23. 8.

Sd 11,29-39a

Mt 22,1-14

Komentář: Mt 22,1-14
Pozvání na svatbu platí pro každého z nás, je však třeba se na ni vytrvale, každý den, připravovat (”...jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?”)

24. 8. Svátek sv. Bartoloměje

Zj 21,9b-14

Jan 1,45-51

Komentář: Jan 1,45-51
Je důležité umět vystupovat ze svých zažitých cest; nebýt se vším hned hotový; být otevřený pro věci nové; nezavírat si lidi kolem sebe do ”škatulek”; dovolit jim, aby se měnili,...

25. 8.

Rt 2,1-3.8-11; 4,13-17

Mt 23,1-12

Komentář: Rt 2,1-3.8-11; 4,13-17
Bůh ti projevuje svou přízeň i skrze požehnání od druhých lidí, jsou pro tebe nástroji Boží lásky. Děkuj a pros za ně...