Sekce: Nedělní liturgie
14. 8. 2005
20. neděle v mezidobí
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Štíte náš, Bože, pohleď, popatř na tvář svého pomazaného! Lepší je jeden den v tvých nádvořích než jinde tisíc.
VSTUPNÍ MODLITBA
Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Po exilu (ke konci 4. st. před Kristem) přichází neslýchaná zvěst: i cizinci se mohou stát příslušníky Božího lidu, pokud přijmou Zákon. Prorocké slovo však zdůrazňuje poslušnost ne zákonickou, ale duchovní a vnitřní: milovat Pána.
Iz 56,1.6-7
Toto praví Hospodin: „Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost.
Cizince, kteří lnou k Hospodinu, kteří mu slouží a milují jeho jméno, jsou jeho služebníky, všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvěcení a lpí na mé smlouvě, přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich oběti a žertvy budou mi potěšením na oltáři; neboť můj dům bude domem modlitby pro všechny národy.“
ŽALM 67
Odpověď: Ať tě, Bože, velebí národy, ať tě velebí kdekterý národ!
Bože, buď milostiv a žehnej nám, – ukaž nám svou jasnou tvář, – kéž se pozná na zemi, jak jednáš, – kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Nechť se lidé radují a jásají, – že soudíš národy spravedlivě – a lidi na zemi řídíš.
Ať tě, Bože, velebí národy, – ať tě velebí kdekterý národ! – Kéž nám Bůh žehná, – ať ho ctí všechny končiny země!
2. ČTENÍ
Apoštol národů zde rozvádí myšlenku, že Bůh použil i zaviněného odmítání Izraele k tomu, aby otevřel cestu spásy pohanům. Jejich vykoupení přivede i Izrael ke spáse. Tato Pavlova jistota se zakládá na věrnosti a milosrdenství Hospodina.
Řím 11,13-15.29-32
(Bratři a sestry!) Vám, (bývalým) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vykonávám svou službu s velikou pečlivostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých soukmenovců a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučeni, přineslo světu smíření (s Bohem). Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých!
Vždyť Boží dary a povolání jsou neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.
EVANGELIUM
Mesiáš měl přijít nejprve pro Izrael. Avšak i ostatní národy se dostanou do pozice vyvoleného národa, pokud v Krista uvěří. Prvotinou těchto zástupů je kananejská žena, která v Kristu rozpoznala syna Davidova, čili Mesiáše, zachránce. A Kristus jí nezůstal nic dlužen.
Mt 15,21-28
Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“
Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“
Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“
Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají ze stolu jejich pánů.“
Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se ti, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
K ZAMYŠLENÍ
Uvěřila ta žena v Ježíšovu moc nebo v jeho dobrotu? Kdyby věřila jen v jeho moc uzdravovat, odešla by nejspíš smutná a bez pomoci, protože by musela uznat, že nepatří mezi lid, ke kterému Ježíš přišel. Ona ale zřejmě uvěřila v jeho dobrotu. Poznala, že zde, v tomto muži jedná Bůh a od Boha se člověk nemá nechat nikým odehnat. Její dobré pochopení smyslu Ježíšova poslání zachránilo její dceru. Víra, která Boha poznává, má velký dosah. Takovou vírou můžeme i my pomáhat bližním a tak zmenšovat prostor působnosti zla.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
15. 8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
Zj 11,19a; 12,1.3-6a.10ab
Lk 1,39-56
Komentář: Lk 1,39-56
Mariino Magnifikat je chvalozpěvem Boží dobroty a moci. V tomto chvalozpěvu se ukazuje i Mariina velikost, velikost spočívající v tom, že se dokázala postavit před Boha jako slabá, jako ta, která potřebuje Boží pomoc. Tato cesta je i pro mě.
16. 8.
Sd 6,11-24a
Mt 19,23-30
Komentář: Mt 19,23-30
Není snadné mnohé nebo všechno opustit a je ještě nesnadnější v takové pozici vytrvat. Ale kdo zná Boha – dárce, ten pro něho může opustit i to, co by si rád podržel, a dostane mnohem víc. Možná je to i moje vlastní zkušenost.
17. 8.
Sd 9,6-15
Mt 20,1-16a
Komentář: Mt 20,1-16a
Podobenství nám klade neúprosně otázku: Známe Boha jakožto suverénního dárce, nebo si ho před-stavujeme ve své mysli jinak? Jen ten, kdo zná Boha – dárce, bude po-selství tohoto podobenství chápat a bude mu rozumět.
18. 8.
Sd 11,29-39a
Mt 22,1-14
Komentář: Mt 22,1-14
Optimisté čtou jen prvé podobenství (1-10), pesimisté vnímají jen druhé (11-14) a už se cítí být vyhozeni. A přeci jde v obou o jedno jediné: pochopit, že ač tulák, jsem skutečně pozván na královskou svatbu, že si ze mne nikdo nedělá blázny! A kdo je pozván na svatbu, přestane přehazovat hnůj, přestane dělat to, co dělá kdykoliv jindy, a jde se s ostatními radovat a přijmout to, co mu tam připraví!
19. 8.
Rt 1,1.3-6.14b-16.22
Mt 22,34-40
Komentář: Mt 22,34-40
Milovat – „devalvované“ slovo, které potřebuje „obnovení“. Přibližuj si proto jeho význam pomocí jiných slov (a opisů) – a pak se zamysli nad evangelní perikopou.
20. 8.
Rt 2,1-3.8-11; 4,13-17
Mt 23,1-12
Komentář: Mt 23,1-12
Soustředění naší pozornosti a důvěry na trojjediného Boha je zásadní věc. Znovu se musím ptát, jestli se někdo nestal pro mě důležitějším než on sám.