20. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Štíte náš, Bože, pohleď, po­patř na tvář svého pomazaného! Věru, lepší je jeden den v tvých nádvořích než jinde tisíc.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak aby­chom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení, převyšující všechny lid­ské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Po exilu (ke konci 4. st. před Kristem) přichází neslýchaná zvěst: i cizinci se mohou stát příslušníky Božího lidu, pokud přijmou Zákon. Prorocké slovo však zdůrazňuje poslušnost ne zákonickou, ale duchovní a vnitřní: milo­vat Pána.

Iz 56,1.6-7

Toto praví Hospodin: ”Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost.

Cizince, kteří lnou k Hospo­dinu, kteří mu slouží a milují jeho jméno, jsou jeho služebníky, všechny, kteří zachovávají sobotu bez znesvě­cení a lpí na mé smlouvě, přivedu na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich oběti a žertvy budou mi potěšením na oltáři; neboť můj dům bude domem mod­litby pro všechny národy.”

ŽALM 67

Odpověď: Ať tě, Bože, velebí ná­rody, ať tě velebí kdekterý národ!

Bože, buď milostiv a žehnej nám, - ukaž nám svou jasnou tvář, - kéž se pozná na zemi, jak jednáš, - kéž po­znají všechny národy, jak zachraňuješ.

Nechť se lidé radují a jásají, - že soudíš národy spravedlivě - a lidi na zemi řídíš.

Ať tě, Bože, velebí národy, - ať tě velebí kdekterý národ! - Kéž nám Bůh žehná, - ať ho ctí všechny končiny země!

2. ČTENÍ

Apoštol národů zde rozvádí myšlenku, že Bůh použil i zaviněného odmítání Izraele k tomu, aby otevřel cestu spásy pohanům. Jejich vykoupení přivede i Izrael ke spáse. Tato Pavlova jistota se zakládá na věrnosti a milosrdenství Hospodina.

Řím 11,13-15.29-32

Bratři!
Vám, (bývalým) pohanům, říkám: Já jako apoštol pohanů vyko­návám svou službu s velikou pečli­vostí. Chtěl bych tím vzbudit žárlivost u svých soukmenovců a aspoň některé z nich zachránit. To, že byli vyloučeni, přineslo světu smíření (s Bohem). Co teprve bude znamenat, až budou znova přijati? To bude úplné vzkříšení z mrtvých!

Vždyť Boží dary a povolání jsou neodvolatelné. Vy jste se kdysi chovali k Bohu odmítavě, ale nyní se vám dostalo milosrdenství, protože židé odmítli přijmout víru. Stejně tak se oni chovají nyní odmítavě, protože vám se dostává milosrdenství, aby se ho potom dostalo také jim. Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do nepo­slušnosti, aby všem prokázal milosr­denství.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ježíš hlásal evange­lium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.

EVANGELIUM

Mesiáš měl přijít nejprve pro Izrael. Avšak i ostatní národy se dosta­nou do pozice vyvoleného národa, pokud v Krista uvěří. Prvotinou těchto zá­stupů je kananejská žena, která v Kristu rozpoznala syna Davidova čili Mesiáše, zachránce. A Kristus jí nezůstal nic dlu­žen.

Mt 15,21-28

Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: ”Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.” Ale on jí neodpověděl ani slovo.

Jeho učedníci k němu přistou­pili a prosili ho: ”Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.”
Odpověděl: ”Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izrael­ského.”

Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: ”Pane, pomoz mi!”
On jí však odpověděl: ”Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.”

Ona řekla: ”Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které pa­dají se stolu jejich pánů.”

Nato jí řekl Ježíš: ”Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se ti, jak si pře­ješ.” A od té chvíle byla její dcera zdravá.

K ZAMYŠLENÍ

Uvěřila ta žena v Ježíšovu moc nebo v jeho dobrotu? Kdyby věřila jen v jeho moc uzdravovat, odešla by nejspíš smutná a bez pomoci, protože musela uznat, že nepatří mezi lid, ke kterému Ježíš přišel. Ona ale zřejmě uvěřila v jeho dobrotu. Poznala, že zde, v tomto muži jedná Bůh a od Boha se člověk nemá nechat nikým odehnat. Její dobré pochopení smyslu Ježíšova poslání zachránilo její dceru. Víra, která Boha poznává, má velký dosah. Takovou vírou můžeme i my pomáhat bližním a tak zmenšovat prostor působ­nosti zla.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Ez 24,15-24

Mt 19,16-22

Komentář: Ez 24,15-24
Situace tohoto starozákonního proroka je velmi výjimečná, stěží opa­kovatelná. A proto není na místě pře­mýšlet o tom, jak jej následovat v jeho konkrétním případě, ale spíš domyslet hloubku jeho poslušnosti, oddanosti Hospodinu. A v tom jej následovat ”smím”.

Ez 28,1-10

Mt 19,23-30

Komentář: Ez 28,1-10
”Svou moudrostí a rozum­ností ses domohl blahobytu… a pro ten blahobyt se tvé srdce stalo domýš­livým”. A tato domýšlivost měla osudné následky… Opakem domýšli­vosti je děkování, chvála - a to mohu už teď za různé projevy Boží přízně.

Ez 34,1-11

Mt 20,1-16a

Komentář: Ez 34,1-11
Špatní pastýři, proti kterým mluví Ezechiel, mi mohou ”poslou­žit”, abych v nich poznal ”pod opač­nou podobou” Boží starostlivou péči.

Ez 36,23-28

Mt 22,1-14

Komentář: Ez 36,23-28
Velmi hutné přislíbení, velmi hutný pokrm pro moje nitro. A pro­tože se mi asi nepodaří ”strávit” celou tuto porci, mohu se zaměřit pouze na jednu, či dvě věty - a tyto věty ”roz­žvýkat”, tj. přemítat o nich, přijímat do svého nitra.

Ez 37,1-14

Mt 22,34-40

Komentář: Ez 37,1-14
Jsem jen ”suchá kost”, ”vycu­caný citrón”? Pak potřebuji oživují­cího Ducha, který vloží do mě nový elán! Vzývej tohoto Ducha!

24. 8. Svátek sv. Bartolo­měje

Zj 21,9b-14

Jan 1,45-51

Komentář: Zj 21,9b-14
K této slávě jsi určen… po­hlédni na tuto krásu!