Sekce: Nedělní liturgie
19. 1. 2003
2. neděle v mezidobí
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Ať se ti koří celá země, Bože, ať ti zpívá, ať opěvuje tvé jméno.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
Povolání je vždy tajemstvím, do kterého ”dotyčný” postupně proniká. To je vidět i na Samuelovi. Zároveň se nemá přehlédnout, že na cestě ”rozlišování” nebyl sám, stál při něm zkušenější Eli. A konečně - po rozpoznání, že volá Bůh, přichází odpověď: Ano, chci naslouchat.
1 Sam 3,3b-10.19
Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: ”Samueli!” On odpověděl: ”Tady jsem.” Běžel k Elimu a řekl: ”Tady jsem, volal jsi mě.” On pravil: ”Nevolal jsem tě, vrať se a spi.” Šel tedy spát.
Hospodin zavolal podruhé: ”Samueli!” Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: ”Tady jsem, volal jsi mě.” On odpověděl: ”Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi.” Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově.
Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: ”Hle, tady jsem, volal jsi mě.” Tu Eli pochopil, že chlapce volá Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: ”Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.” Samuel tedy šel spát na své místo.
Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: ”Samueli, Samueli!” A Samuel řekl: ”Mluv, tvůj služebník poslouchá.”
Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar.
ŽALM 40
Odpověď: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.
Pevně jsem doufal v Hospodina, - on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání. - Novou píseň vložil mi do úst, - chvalozpěv našemu Bohu.
V obětních darech si nelibuješ, - zato jsi mi otevřel uši. - Celopaly a smírné oběti nežádáš, - tehdy jsem řekl: ”Hle, přicházím.
Ve svitku knihy je o mně psáno: - Rád splním tvou vůli, můj Bože, - tvůj zákon je v mém nitru.”
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, - svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
2. ČTENÍ
Pavel by mohl varovat před sexuálními nezřízenostmi pouhým ”naléhavým rozkazem”. On postupuje jinak: ukazuje, jak velkou hodnotu má ”tělo”: člověk (celý, tedy i s tělem) je údem Kristova mystického těla. Proto je toto lidské tělo příbytkem Ducha. A ”cena” za tuto velkou výsadu byla velká: Kristova krev.
1 Kor 6,13c-15a.17-20
Bratři! Tělo není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí také nás.
Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Kdo se však oddá Pánu, je s ním jeden duch.
Utíkejte před smilstvem! Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo. Kdo se však oddá smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu tělu.
Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě? Oslavujte proto Boha svým tělem.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Nalezli jsme Mesiáše, to je Krista. Milost a pravda přišly skrze něho. Aleluja.
EVANGELIUM
Janovo svědectví o Kristu vyvolává řetězovou reakci dalších svědectví: Ondřeje, posléze Petra. Ondřej poznal Krista, a nenechal si to pro sebe: pověděl o tom svému bratrovi. Způsob šíření evangelia je velmi prostý!
Jan 1,35-42
Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: ”Hle, beránek Boží!” Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: ”Co byste chtěli?”
Odpověděli mu: ”Rabbi” - to přeloženo znamená Mistře - ”kde bydlíš?”
Řekl jim: ”Pojďte a uvidíte!” Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne.
Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: ”Našli jsme Mesiáše” - to přeloženo znamená Kristus - a přivedl ho k Ježíšovi.
Ježíš na něj pohlédl a řekl: ”Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,” to je v překladu Petr (Skála).
K ZAMYŠLENÍ
Slyšet, co Bůh mluví, a kladně na to odpovědět. To je zásadní úkol každého, kdo chce žít z víry. Je to postoj všech velkých biblických postav - Abrahama, Samuele, Jeremiáše, Izaiáše, Ježíšovy matky Marie. Ani my se dnes bez takovéhoto vnímavého a ochotného postoje vůči Bohu neobejdeme. Věřící člověk si mnohdy dělá starosti o to, zda a jak Boha uslyší a zda mu bude rozumět. Ale je především starostí Boží, jak kterého člověka oslovit. Naší starostí je, abychom měli ochotu Boha vůbec vnímat. A hlavně abychom jednali podle toho, jak on nás jemně vede. Není marné si položit otázku, kdy jsme zcela upřímně vyslovili modlitbu, podobnou slovům, která říká mladý Samuel: ”Mluv, Bože, tvůj služebník naslouchá”?
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
Žid 5,1-10
Mk 2,18-22
Komentář: Mk 2,18-22
Je tedy Ženich s námi, nebo ne? Odpověď je ”ano i ne”. Je už s námi (a v nás!), ale ještě ne ”v plnosti”. A proto ”uvnitř sténáme”, pociťujeme prázdnotu nenaplněnosti. A proto se modlíme ”Přijď, Pane Ježíši!”
Žid 6,10-20
Mk 2,23-28
Komentář: Mk 2,23-28
Ježíš osvobozuje i od ”falešných břemen”, která si člověk sám vymyslel a přibral (často z úzkostlivé zbožnosti a touhy po dokonalosti). Nemáš také ty taková ”svazující pravidla”? Pak je odevzdej Pánu…
Žid 7,1-3.15-17
Mk 3,1-6
Komentář: Mk 3,1-6
Co je pro mne důležitější? Druhý člověk, nebo ”litera zákona”? To poznávám snadno, když se nacházím v podobné střetové situaci jako Ježíš.
Žid 7,25-8,6
Mk 3,7-12
Komentář: Mk 3,7-12
Ježíš nestojí o lacinou reklamu, podobnou těm, které jsou v televizi či na billboardech. Na druhou stranu On ”stojí o to”, abychom se nebáli ”na něj poukázat” - slovem, nebo skutky.
Žid 8,6-13
Mk 3,13-19
Komentář: Mk 3,13-19
Tento evangelní úryvek nás nemá oklamat, jakoby jen apoštolové (a potažmo kněží či řeholníci) byli povoláni žít s Kristem, kdežto ”ostatní” se mají spokojit ”jen s nedělní mší”. Každý z nás, díky křtu, dostal povolání k životu s Kristem, k přátelství s ním. A proto mohu už teď rozmlouvat s Kristem jako s přítelem…
25. 1. Svátek Obrácení sv. Pavla
Sk 22,3-16
Mk 16,15-18
Komentář: Mk 16,15-18
Bůh je schopný přivést k sobě i největšího nepřítele evangelia. Nelámu hůl nad některými beznadějnými případy?
