18. neděle v mezidobí – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! Tys můj pomocník, můj zachránce: Hospodine, neprodlévej!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Kazatel patří k nejobtížněji vysvětlitelným textům Starého zákona. Lze ji vnímat jako zcela skeptickou. Ale může jít o pravdivý pohled na realitu života. V kontextu celé knihy zaznívá výzva umět užít tento život k dobru a nevkládat naděje do iluzí (3,9-15).

Kaz 1,2; 2,21-23

Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost. Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.

ŽALM 90

Marnost se objeví i v žalmu. Modlitebník ale svěřuje svoji naději v Hospodina, který náš život v posledku jediný může naplnit a učinit šťastným.

Odpověď: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení!

Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach – a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“ – Neboť tisíc let je v tvých očích – jako včerejší den, který minul, – a jako noční hlídka. Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, – podobají se pučící trávě: – Zrána kvete a bují, – večer je skosena a vadne. Nauč nás počítat naše dny, – ať dojdeme k moudrosti srdce. – Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? – Slituj se nad svými služebníky. Nasyť nás brzy svou slitovností, – ať jásáme a radujeme se po celý život! – Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, – dej zdar práci našich rukou, – dej zdar práci našich rukou!

2. ČTENÍ

Tato stať je začátkem konkretizace pokynů a povzbuzením pro praktický život církevní obce.

Kol 3,1-5.9-11

Bratři! Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek navazuje zdánlivě nesourodě na Ježíšovu řeč o odvaze ke statečnému vyznání (12,1-12). Jako by tazatel neposlouchal. Ale Ježíš nejenže se nenechá strhnout do rodinných hádek, ale otvírá zásadní otázku naší závislosti na majetku.

Lk 12,13-21

Někdo ze zástupu požádal Ježíše: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“ Odpověděl mu: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ Potom jim řekl: „Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.“ Pověděl jim toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: ‘Co udělám? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,’ řekl si, ‘strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!’ Bůh však mu řekl: ‘Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši a čí bude to, co jsi nashromáždil?’ Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem.“

K ZAMYŠLENÍ

Není těžké mezi křesťany potkat ty, kteří jen nadávají na svět a vše v něm vidí jako špatné. To ale není Ježíšův postoj! Náš mistr se nevyhýbá světu a ani jím nepohrdá, ale uprostřed něj nás učí žít pro Boha. Odlišuje postoj srdce od jednání nezbytného pro život. Úsilí, práce i majetek mají svůj význam pro život. Ale u tohoto cíle se náš život nesmí zastavit!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

5.8.

Nm 11,4b-15

Mt 14,13-21

Komentář: Mt 14,13-21
Ježíš, toužící být sám a „zpracovat“ zprávu o smrti Jana Křtitele, má soucit s nemocnými a potřebnými. K nim se mohu zařadit i já, nechat se jím uzdravit, nechat se nasytit...

6.8. svátek Proměnění Páně

Dan 7,9-10.13-14 nebo 2 Petr 1,16-19

Lk 9,28b-36

Komentář: 2 Petr 1,16-19
I ty si udržuj a připomínej ve svém srdci svá setkání s Kristem, ať ti „svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka ti nevzejde v srdci“.

7.8.

Nm 13,1-2a.25 – 14,1.26-29.34-35

Mt 15,21-28

Komentář: Mt 15,21-28
Jak bych se zachoval v situaci takového odmítnutí, ponížení? Kananejská žena dobře věděla, kým Ježíš je, že jí může pomoci, a tak vytrvala ve svých prosbách.

8.8.

Nm 20,1-13

Mt 16,13-23

Komentář: Mt 16,13-23
Mít na mysli věci božské – ne lidské. Vzít vážně ve svém životě Ježíšovu cestu, která vede přes kříž a „neúspěch“...

9.8. svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže

Oz 2,16b.17b.21-22

Mt 25,1-13

Komentář: Mt 25,1-13
Být prozíravý jako oněch pět panen. Být připravený na setkání s Kristem v každém okamžiku. Právě dnes může přijít, právě dnes se se mnou chce setkat...

10.8. svátek sv. Vavřince

2 Kor 9,6-10

Jan 12,24-26

Komentář: Jan 12,24-26
I když mi to nemusí být příjemné, následování Krista znamená také nechat se použít – dát se do služby (padnout do země) a umírat sobě, ztrácet... Pak jako Kristův služebník, následuji svého Pána.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/