3. 8. 2003

18. neděle v mezidobí - B

Bůh nás nejen stvořil a udržuje při životě, ale také nás vede. Buďme vnímaví k jeho hlasu a jděme za ním.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! Tys můj pomocník, můj zachránce: Hospodine, neprodlévej!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Přirozený jev mohl posloužit jako znamení Boží péče. Mana (odvozeno od „man hu?“, „co to je?“) je „každodenním chlebem“ na poušti, „chlebem daným z nebe“ (Ž 77,23-25; 104,40; Mdr 16,20-21).

Ex 16,2-4.12-15

Celá obec synů Izraele reptala na poušti proti Mojžíšovi a Árónovi. Synové Izraele jim řekli: „Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa a jedli chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili celé shromáždění hladem!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, jako déšť vám sešlu chléb z nebe. Lidé vyjdou a každý den si nasbírají dávku na den. Chci je zkoušet, zda půjdou v mém zákoně, nebo ne.
Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim toto: Kvečeru budete jíst maso a zrána se nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“
Když nastal večer, přilétly křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na tábor kolem dokola. Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle - na povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého, jemného jako jíní na zemi. Když to synové Izraele viděli, ptali se navzájem: „Co je to?“ - neboť nevěděli, co to je.
Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám Hospodin dává k jídlu.“

ŽALM 78

Odpověď: Hospodin jim dal nebeský pokrm.

Co jsme slyšeli a poznali, - co nám otcové vyprávěli, - příštímu pokolení budeme vypravovat - slavné Hospodinovy činy i jeho moc.

Poručil mrakům nahoře - a otevřel brány nebes, - seslal na ně déšť many, aby se najedli, - a dal jim nebeský pokrm.

Člověk jedl chléb silných, - pokrm jim dal do sytosti. - Přivedl je do své svaté země, - k horám, které získala jeho pravice.

2. ČTENÍ

Pavel rozvíjí protiklad „starý a nový člověk“. Nový člověk nežije jako „v minulosti“ („před poznáním Krista“), nežije jako ostatní lidé, kteří neznají evangelium. Neustále „mění“ svůj život (zevnitř, ze srdce!), aby mohl jednat „ve spravedlnosti“, tj. v životě podle Božího standardu.

Ef 4,17.20-24

Bratři! Říkám vám a zapřísahám vás ve jménu Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné.
Takhle jste se tomu přece o Kristu neučili! Vy jste přece o něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni, že máte odložit starého člověka s dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nejen chlebem žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš vybízí posluchače, aby usilovali (dosl. jednali, konali skutek) o pokrm nepomíjející. Židé však toto chápou jako výzvu ke skutkům, proto Ježíš musí upřesnit, že tento skutek je jedině víra v něj.

Jan 6,24-35

Když zástup viděl, že ani Ježíš, ani jeho učedníci nejsou na břehu, nasedali do člunů, přijeli do Kafarnaa a hledali Ježíše. Když ho našli na druhé straně moře, zeptali se ho: „Mistře, kdy jsi sem přijel?“
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli z těch chlebů. Neusilujte o pokrm, který pomíjí, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, ten vám dá Syn člověka. Otec, Bůh, ho osvědčil svou pečetí.“
Zeptali se ho: „Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?“
Ježíš jim odpověděl: „To je skutek Boží, abyste věřili v toho, koho on poslal.“
Řekli mu: „Jaké tedy ty děláš znamení, abychom viděli a uvěřili ti? Co konáš? Naši předkové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Chléb z nebe jim dal jíst‘.“
Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Chléb z nebe vám nedal Mojžíš, ale pravý chléb z nebe vám dává můj Otec; neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
Prosili ho tedy: „Pane, dávej nám ten chléb pořád.“
Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“

K ZAMYŠLENÍ

Jak pochopit Ježíšovo slovo: „Já jsem chléb života“? Zní slavnostně a vznešeně, ale člověk se také může právem ptát, jak ho bude vnímat a prožívat v obyčejné šedi všedních dnů. Bylo by totiž škoda, kdybychom viděli význam tohoto slova jen v přijímání eucharistie a dál bychom se ve svém chápání nedostali. Protože Ježíš je schopen a ochoten být chlebem života v každé chvíli, slavnostní i obyčejné, v kostele i kdekoliv jinde. Jak? Například tím, že se stal člověkem a vzal na sebe naše hříchy. Je přece pravdou, že „i spravedlivý sedmkrát za den zhřeší“, a proto i spravedlivý může sedmkrát za den hledat u Ježíše odpuštění. A dále: Ježíš nás v evangeliích znovu a znovu ujišťuje, že je věrný, a že nechce člověka opustit ani tehdy, když se lidský život ubírá po cestách ne zrovna nejlepších. A právě spolehlivost Ježíšovy lásky a péče, která nás nechce ztratit a opustit, je „chlebem“, z něhož lze žít.

Nejde tedy o to, že bychom si museli Ježíšovu blízkost, věrnost a jeho posilu nějak složitě opatřovat. Jde spíš o to, že o ní potřebujeme znovu a znovu slyšet, abychom s ní počítali a žili z ní.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Nm 11,4b-15

Mt 14,13-21

Komentář: Mt 14,13-21
Bylo mu jich líto, „je mu jich líto“ - se soucitem se Kristus dívá na ty potřebné, které znáš (z tvé blízkosti), nebo neznáš (ze vzdálených zemí). Pros o toto soucitné srdce!

Nm 12,1-13

Mt 14,22-36

Komentář: Proti nim vál vítr - proti nám mohou být nepříznivé události, nepříjemní lidé, neúspěchy… A jak se zachovat za takových okolností? To nám napovídá evangelní text.

6. 8. Svátek Proměnění Páně

Dan 7,9-10.13-14 nebo 2 Petr 1,16-19

Mk 9,2-10

Komentář: 2 Petr 1,16-19
Máme-li před sebou namalovaný obraz, tak se jednoduše zahlédneme… A totéž mohu udělat i s „obrazem“ popsaným prorokem: zastavit se a dívat…

Nm 20,1-13

Mt 16,13-23

Komentář: Mt 16,13-23
Je to text, který se častěji opakuje v liturgii - ale zato je velmi zásadní. Vždyť otázka, kdo je pro mě Kristus, vyžaduje stále novou odpověď - na základě toho, kdo je Kristus pro mě dnes, a ne včera.

Dt 4,32-40

Mt 16,21-28

Komentář: Mt 16,21-28
Není tak těžké život ztratit, nebo naopak „získat“ (zabezpečit, zajistit po vnější stránce). Těžší však je ztrácet život kvůli Kristu (což zároveň znamená nést kříž, jít za Kristem). Co to pro tebe konkrétně znamená?

9. 8. Svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže

1 Petr 4,12-19

Lk 9,23-26

Komentář: 1 Petr 4,12-19
Terezie od Kříže zůstala věrná svému jménu, a především Kristu, i za cenu utrpení a smrti. A pokud je pro nás těžké vytrvat na cestě následování, vzpomeňme si jak draze zaplatili mnozí světci za to, aby směli zůstat věrni Kristu.