17. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bůh zjednává opuštěným domov, on dává sílu a statečnost svému lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Šalomoun vzpomíná na davidovský ideál vladaře, který kraluje věrně, spravedlivě a s upřímným srdcem. Na základě tohoto ideálu žádá i pro sebe to, čím by mohl posloužit Božímu lidu. Taková modlitba nemůže nebýt vyslyšena.

1 Král 3,5.7-12

Hospodin se zjevil Šalomounovi ve snu v noci. Bůh pravil: „Žádej si, co bych ti měl dát.“

Šalomoun řekl: „Hospodine, můj Bože, tys učinil svého služebníka králem místo Davida, mého otce. Ale já jsem mladíček a nevím si rady. Tvůj služebník je však uprostřed tvého lidu, který sis vyvolil, lidu četného, který nelze pro množství ani sečíst ani odhadnout. Dej proto svému služebníku chápavé srdce, jak vládnout nad tvým lidem a rozlišovat dobro a zlo, neboť kdo by jinak mohl vládnout nad tímto tak početným lidem?“

Pánu se líbilo, že Šalomoun žádal právě toto, a proto mu řekl Bůh: „Poněvadž jsi žádal právě toto a nežádal sis dlouhý věk ani bohatství ani život svých nepřátel, ale přál sis chápat právo, hle - splním tvá slova. Dám ti moudré a prozíravé srdce, že nebylo podobného před tebou, ani po tobě podobné nepovstane.“

ŽALM 119

Odpověď: Jak miluji tvůj zákon, Hospodine!

Prohlásil jsem za svůj úděl, Hospodine, - že budu střežit tvá slova. - Lepší je pro mě zákon tvých úst - než tisíce ve zlatě a stříbře.

Ať je mi útěchou tvé milosrdenství, - jak jsi slíbil svému služebníku. - Ať se mi dostane tvého slitování, abych byl živ, - neboť tvůj zákon je mé potěšení.

Proto miluji tvé předpisy - více než zlato, než ryzí zlato. - Proto jsem si vyvolil všechna tvá nařízení, - nenávidím každou falešnou cestu.

Podivuhodná jsou tvá přikázání, - proto je zachovává má duše. - Vý-klad tvých slov osvěcuje, - poučuje prosté lidi.

2. ČTENÍ

Bůh nás od věčnosti miloval a předur-čil, abychom měli podobu jeho Syna. Tuto vůli, odkrytou od věků, Bůh uskutečnil tak, že nás povolal a ospravedlnil – to prakticky znamená, že už teď můžeme zakoušet počátek toho oslavení, které se jednou plně projeví při vzkříšení těla.

Řím 8,28-30

Bratři! Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. Neboť ty, které napřed poznal, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebes a země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja.

EVANGELIUM

Je to závěrečný úryvek oddílu o „tajemství království”. V prvních dvou přirovnáních se Boží království ukazuje jako skrytý poklad (či perla): stojí za to kvůli tomu prodat vše. Třetí přirovnání, oproti tomu, rozvíjí z jiného úhlu téma koukolu a podtrhuje, že oddělení nastane jen na konci času.

Mt 13,44-52

Ježíš řekl zástupům: „Ne-beské království je podobné pokla-du, ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí.

Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.

Dále je nebeské království podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, rybáři ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

Rozuměli jste tomu všemu?“ Odpověděli: „Ano.“

A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré.“

K ZAMYŠLENÍ

Zásadní otázka pro každého křesťana: cítím se být pro svou víru bohatým nebo si připadám chudší než ti, kdo se křesťanstvím neřídí? Nalezl jsem perlu či poklad, nebo se domnívám, že nesu těžké břemeno příkazů, zákazů a povinností, které můj život ochuzují? Odpovědi na tyto otázky je třeba hledat poctivě, aby se každý dobral pravdy o sobě samém. Dobrou odpovědí je každá poctivá odpověď. Cítí-li se člověk Bohem bohatý, může a má na to reagovat chválou a díkem. Cítí-li se spíš ochuzen (i když by to nahlas neřekl), měl by hledat cesty k hlubšímu poznání Krista a jeho poselství. Je totiž možné, že stojí někde před branami skutečného poznání a skutečné víry, i když chodí do kostela třeba několik desetiletí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1 Jan 4,7-16

Jan 11,19-27

Komentář: Jan 11,19-27
Představ si, že Kristus stojí před tebou a ptá se tě: „Věříš tomu, že jsem vzkříšení a život? Pro tebe?” Co bys odpověděl tváří v tvář jeho pohledu?

Jer 14,17-22

Mt 13,36-43

Komentář: Jer 14,17-22
Neútěšná podívaná pro Jer-emiáše! Jak zareagoval na „velkou ránu”, která stihla jeho národ?

Jer 15,10.16-21

Mt 13,44-46

Komentář: Jer 15,10.16-21
I velké postavy prožívali své krize. Ani Jeremiáš toho nebyl ušetřen. Zaposlouchej se do odpovědi, kterou mu dává Hospodin.

Jer 18,1-6

Mt 13,47-53

Komentář: Jer 18,1-6
Být tak tvárný jako hlína v hrnčířových rukou – prodlévej u tohoto obrazu aspoň chvíli. A uvě-dom si, že právě tak tvárný bys měl být i ty v rukou Božích.

Jer 26,1-9

Mt 13,54-58

Komentář: Jer 26,1-9
Snad poslechnou… to je „naděje”, kterou Bůh chová vůči svému lidu. A tuto naději chová i ke mně.

Jer 26,11-16.24

Mt 14,1-12

Komentář: Jer 26,11-16.24
Jeremiáš nás učí následovat Boží slovo i za cenu nevýhod a ztrát.