15. neděle v mezidobí – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, Hospodine, až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Text patří do základního kodexu života Izraele (Tóry či Zákona). Ve 30. kapitole Mojžíš činí poslední shrnutí celého učení Tóry a zároveň volá lid k rozhodnutí, zda toto učení přijme. Ocitáme se v okamžiku slavnostního slibu.

Dt 30,10-14

Mojžíš řekl lidu: „Budeš poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, a zachovávat jeho příkazy a nařízení, to, co je napsáno v knize tohoto Zákona, a obrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, celým srdcem a celou duší.
Neboť tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe. Není na nebi, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám vystoupí do nebe, aby nám ho snesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Není daleko za mořem, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám překročí moře, aby nám ho přinesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.“

ŽALM 69

Přijmout Hospodina znamená čerpat z jeho požehnání a ochrany. K tomu jsme zváni všichni. (Dnes se může též číst Žalm 19.)

Odpověď: Hledejte, ubožáci, Hospodina, a pookřejete v srdci.

Obracím se modlitbou k tobě, Hospodine, – v čas milosti, Bože! – Vyslyš mě ve své veliké lásce, – věrně mi pomoz!
Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, – obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Já jsem ubohý a plný bolesti, – ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc. – Písní budu slavit Boží jméno, – velebit je budu zpěvem chvály.
Neboť Bůh pomůže Siónu – a vystaví judská města: – Zdědí je potomci jeho služebníků, – budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.

2. ČTENÍ

Následující čtyři týdny budeme číst list Kolosanům. Zahajujeme hymnem, který obsahuje řadu zásadních konstatování – kým Ježíš je a jakou roli hraje v naší víře. Tento text lze přirovnat k vyznání víry prvních křesťanů.

Kol 1,15-20

Ježíš Kristus je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný: ať už jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, to je církve: on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Tak má ve všem prvenství. Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na nebi, tak na zemi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život; ty máš slova věčného života. Aleluja.

EVANGELIUM

Učedníci se vrátili ze své první misie a Ježíš velebí Otce, že odhalil tajemství záchrany maličkým. Nato přichází náš příběh. Otázka je stále stejná: Jak to udělat, abychom byli zachráněni? Ježíš boří bariéry před-stav, neboť Samaritán je v očích Izraelity nejen pohan, ale i odpadlík.

Lk 10,25-37

Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“
Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“
On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.“
Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“
Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“
Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu.
Ale jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‘Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.’
Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“
On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“
A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Vrabec si nalézá příbytek a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata: tvé oltáře, Hospodine zástupů, můj králi a můj Bože! Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, stále tě mohou chválit.

K ZAMYŠLENÍ

Je strhující slyšet, jak Ježíš využije pokus znalce Zákona Pána zaskočit. Kristus nepřestal mít na paměti, že reaguje na otázku: „Co mám dělat, abych dostal věčný život?“, kterou znalec Zákona doplnil příkazem: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ Zvláštní je, že Pán na konci podobenství položí otázku: „Kdo jednal jako bližní?“ nikoli: „Je raněný náš bližní?“ Bližním je označen ten, kdo jedná! „Můj bližní“ je především ten, kdo nabízí své srdce a to bez rozdílu, zda je „jiný“, „cizí“, „divný“. Ježíš nejprve nechal posluchače prožít si zoufalou situaci raněného, aby pochopili, jak zásadní je, aby mu nějaký bližní pomohl. Milovat bližního znamená především přijmout nabízenou lásku, i když dotyčný nezapadá do našich představ, stylu a znalostí. Ježíš na konci dialogu říká: „Jdi a jednej také tak“ a nechá otevřené, že to platí pro zraněného, který zakusil lásku Samaritána, i na Samaritána, který jedná.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

11.7. svátek sv. Benedikta

Př 2,1-9

Můj synu, přijmeš-li moje slova a mé příkazy u sebe schováš, tvoje ucho dá pozor na moudrost, tvoje srdce se otevře k poznání. Budeš-li volat po vědě a toužit po poznání, budeš-li ho hledat jako stříbro, jako za poklady po něm slídit, pak pochopíš bázeň přes Hospodinem a poznáš Boha. Vždyť Hospodin dává moudrost, z jeho úst vychází poznání a pravda. Štěstí uchovává pro poctivého, je štítem těch, kdo chodí bez úhony, brání stezky svých spravedlivých, střeží cestu svých přátel. Tu pochopíš spravedlnost a právo, poctivost a každou cestu k dobru.

Mt 19,27-29

Petr řekl Ježíšovi: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Co tedy budeme mít?“ Ježíš jim odpoveděl: „Amen, pravím vám: Až Syn člověka zasedne na svůj slavný trůn při obnovení (světa), usednete také vy, kteří jste mě následovali, na dvanáct trůnů jako soudci dvanácti izraelských kmenů. A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, dostane stokrát víc a za podíl bude mít život věčný.“

Komentář: Př 2,1-9
První věty úryvku, hovořící o moudrosti, o poznání, vědě, by mohly být receptem na vzkříšení našeho uvadlého a přesyceného kontinentu. „Povstaň, svatý Benedikte, z jeskyně své vykroč znovu, Evropa zas žádá si tě… příkladem svým veď ji k Bohu!“ (Z hymnu v breviáři)

12.7.

Iz 7,1-9

Když se v Silu najedli a napili, Anna vstala a šla před Hospodina. Kněz Eli seděl v křesle u veřejí před branou Hospodinovy svatyně. Měla hořkost v duši, modlila se k Hospodinu a plakala a plakala. Učinila pak tento slib: "Hospodine zástupů, jestliže konečně shlédneš na ubohost své služebnice a rozpomeneš se na mě, jestliže nezapomeneš na svou služebnici a dáš své služebnici mužského potomka: dám jej Hospodinu pro všechny dny jeho života a nůžky se jeho hlavy nedotknou." Když se stále více modlila před Hospodinem, Eli pozoroval její ústa. Anna totiž mluvila ve svém srdci, pouze rty se jí pohybovaly, hlas ale nebyl slyšet; proto ji Eli pokládal za opilou a řekl jí: "Jak dlouho ještě budeš opilá? Prober se už z toho vína!" Anna odpověděla: "Ne, můj pane, jsem žena s bolestí v duši; víno ani jiný opojný nápoj jsem nepila. Jen své srdce jsem vylévala před Hospodinem. Nepokládej svou služebnici za špatnou ženu, vždyť až dosud jsem mluvila z velkého žalu a soužení." Eli jí na to řekl: "Jdi v pokoji a Bůh Izraele nechť ti dá, oč jsi ho prosila." Anna pravila: "Kéž tvá služebnice nalezne přízeň ve tvých očích." Žena pak odešla svou cestou. Jedla a nebyla už smutná. Ráno vstali, poklonili se před Hospodinem a dali se na zpáteční cestu domů do Ramy. Elkana poznal svou ženu Annu a Hospodin se na ni rozpomenul. Anna počala, a když uplynul čas, porodila syna, dala mu jméno Samuel a pravila: "Od Hospodina jsem si ho vyžádala."

Mt 11,20-24

V městě Kafarnau vstoupil Ježíš hned v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu přísně rozkázal: "Mlč a vyjdi z něho!" Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení - a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.

Komentář: Mt 11,20-24
I já jsem na sobě zažil Ježíšovy zázraky, mocné činy a znamení. Jak jsem s nimi naložil?

13.7.

Iz 10,5-7.13-16

Toto praví Hospodin: „Běda Assurovi, metle mé zlosti a holi, která je v mé ruce, (je to) můj hněv! Na bezbožný národ ho posílám, proti národu, na který se hněvám, poroučím mu jít, aby naloupil lup, aby ukořistil kořist a zdeptal ho jako bláto na ulici. (Assur) však tak nesoudí, jeho srdce tak nesmýšlí, ale zkázu má ve své mysli, mnoho národů chce zničit.“ (Asyrský král) totiž řekl: „Dokázal jsem to svou silnou rukou, svou moudrostí, neboť jsem chytrý; zrušil jsem hranice národů, jejich poklady uloupil a jako všemocný jsem svrhl ty, kdo sídlili na výšinách. Jak hnízdo našla má ruka poklady národů; jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem zabral celou zemi a nikdo nemohl hnout křídlem ani otevřít ústa a pípnout.“ Smí se chlubit sekera před tím, kdo jí seká? Smí se honosit pila před tím, kdo ji tahá? Jako by hůl mohla mávat tím, kdo ji zdvihá, jako by prut mohl zdvihnout toho, kdo není dřevem! Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na jeho vykrmené (vojáky) úbytě, oheň vzplane požárem pod jeho slávou.

Mt 11,25-27

Ježíš se ujal slova a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“

Komentář: Mt 11,25-27
Není občas moje skleslost a nedostatek radosti způsobený tím, že se počítám k „moudrým a chytrým“?

14.7.

Iz 26,7-9.12.16-19

Stezka spravedlivého je přímá, spravedlivému rovnáš cestu. Ano, čekáme na tebe, jak budeš soudit, Hospodine, tvé jméno a vzpomínka na tebe jsou touhou duše. Svou duší po tobě toužím v noci, ale i v duchu tě hledám svým srdcem. Až zazáří tvé rozsudky na zemi, naučí se spravedlnosti obyvatelé světa. Hospodine, uděl nám pokoj, neboť i všechny naše skutky jsou tvým dílem. Hospodine, v úzkosti tě hledali, mumlali zaříkání, když je (stíhal) tvůj trest. Jako těhotná žena, když se blíží k porodu, svíjí se a v bolestech křičí, tak jsme byli před tebou, Hospodine. Počali jsme a jako k porodu jsme pracovali, a porodili jsme vítr; nepřinesli jsme zemi spásu, nenarodili se obyvatelé pro svět. Ožijí tvoji mrtví, moji pobití vstanou. Vzbuďte se a zajásejte, obyvatelé prachu. Tvá rosa je rosou světla, země zrodí stíny.

Mt 11,28-30

Ježíš se ujal slova a řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“

Komentář: Mt 11,28-30
Ježíš občerství ty, kdo se lopotí a jsou obtíženi. Ne ty, kdo se starají jen o sebe a nepřipouštějí si obtíže druhých… Takoví se totiž jeho jhu vyhýbají a ani se od něho nechtějí učit.

15.7.

Iz 38,1-6.21-22.7-8

(Král) Ezechiáš se roznemohl k smrti. Přišel k němu prorok Izaiáš, syn Amosův, a řekl mu: „Tak praví Hospodin: `Učiň pořízení o svém domě, neboť zemřeš a nebudeš živ.'„ Tu se Ezechiáš obrátil tváří ke stěně a modlil se k Hospodinu: „Ach, Hospodine, rozpomeň se přece, že jsem žil věrně a s celým srdcem v tvé službě. Dělal jsem, co ti bylo milé!“ A Ezechiáš propukl v hlasitý pláč. Tu Hospodin oslovil Izaiáše a řekl: „Jdi a řekni Ezechiášovi: `Tak praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: Slyšel jsem tvou modlitbu a viděl jsem tvé slzy. Nuže, přidám k tvému věku (ještě) patnáct let. Z moci asyrského krále vysvobodím tebe i toto město a ochráním ho.'„ Izaiáš poručil vzít koláč z fíků a namazat jím vřed, aby se (král) uzdravil. Ezechiáš řekl: „Jaké je znamení, že budu moci vstoupit do Hospodinova domu?“ Izaiáš odpověděl: „Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin vyplní, co slíbil: `Hle, vrátím stín po stupních, po kterých sešel na Achazových slunečních hodinách, zpět o deset stupňů.'“ A slunce se vrátilo o deset stupňů, po nichž sestoupilo.

Mt 12,1-8

V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci měli hlad, a proto začali trhat klasy a jíst. Farizeové to uviděli a řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí!“ On však jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby, které nesměl jíst ani on, ani jeho družina, ale jen kněží? Nebo nečetli jste v Zákoně, že v sobotu kněží v chrámě porušují sobotu, a (přece) jsou bez viny? Říkám vám, že zde je (někdo) víc než chrám! Kdybyste věděli, co znamená: `Milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné. Neboť Syn člověka je pánem nad sobotou.“

Komentář: Mt 12,1-8
Neprezentuji i já křesťanství jako soubor pouček a nařízení místo toho, abych ukázal radost z Ježíšova přístupu k lidem a k jejich potřebám?

16.7.

Mich 2,1-5

Běda těm, kdo myslí na nepravost a na svých ložích osnují zlo! Za ranního svitu ho provádějí, neboť mají k tomu moc. Zatouží po polích, a uloupí je, (zatouží) po domech, a vezmou si je. Utlačují muže i jeho rodinu, majitele i jeho majetek. Proto tak praví Hospodin: „Hle, já připravuji tomuto rodu neštěstí, z něhož nevytáhnete své šíje; nebudete chodit pyšně, neboť doba je zlá. V ten den se o vás bude říkat posměškem, žalozpěv se bude zpívat: Zbaveni jsme všeho, podíl mého lidu se měří provazem, nikdo mu ho nedává nazpět; naše pole se rozdělují těm, kdo nás vyhánějí. Proto nebudeš mít nikoho, kdo by ti losem určil podíl v Hospodinově shromáždění.“

Mt 12,14-21

Farizeové se radili, jak by Ježíše zahubili. Protože to Ježíš věděl, odebral se odtamtud. Mnoho jich šlo za ním a všechny uzdravil. Ale nařídil jim, aby ho nerozhlašovali. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok Izaiáš: `Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, v němž jsem našel zalíbení! Vložím na něho svého Ducha, aby hlásal právo národům. Nebude se hádat ani křičet, na ulici nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, až dopomůže právu k vítězství. A v jeho jménu budou národy doufat.'

Komentář: Mt 12,14-21
Ježíšův vztah k lidem překáží farizeům, těm „odděleným, čistým“.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/


Lectio divina na stránkách Bratří kazatelů (OP)
http://www.op.cz/?a=532


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz