15. neděle v mezidobí – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, Hospodine, až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Text patří do základního kodexu života Izraele (Tóry či Zákona). Ve 30. kapitole Mojžíš činí poslední shrnutí celého učení Tóry a zároveň volá lid k rozhodnutí, zda toto učení přijme. Jsme v okamžiku jakéhosi slavnostního slibu.

Dt 30,10-14

Mojžíš řekl lidu: „Budeš poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, a zachovávat jeho příkazy a nařízení, to, co je napsáno v knize tohoto Zákona, a obrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, celým srdcem a celou duší.
Neboť tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe. Není na nebi, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám vystoupí do nebe, aby nám ho snesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Není daleko za mořem, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám překročí moře, aby nám ho přinesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.“

ŽALM 69

Přijmout Hospodina znamená čerpat z jeho požehnání a ochrany. K tomu jsme zváni všichni.

Odpověď: Hledejte, ubožáci, Hospodina, a pookřejete v srdci.

Obracím se modlitbou k tobě, Hospodine, – v čas milosti, Bože! – Vyslyš mě ve své veliké lásce, – věrně mi pomoz! Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, – obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním. Já jsem ubohý a plný bolesti, – ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc. – Písní budu slavit Boží jméno, – velebit je budu zpěvem chvály. Neboť Bůh pomůže Siónu – a vystaví judská města: – Zdědí je potomci jeho služebníků, – budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.

2. ČTENÍ

Následující čtyři týdny budeme číst list Kolosanům. Zahajujeme hymnem, který obsahuje řadu zásadních konstatování – kým Ježíš je a jakou roli hraje v naší víře. Tento text lze přirovnat k vyznání víry prvních křesťanů.

Kol 1,15-20

Ježíš Kristus je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný: ať už jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm. A on je hlava těla, to je církve: on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Tak má ve všem prvenství. Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na nebi, tak na zemi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život; ty máš slova věčného života. Aleluja.

EVANGELIUM

Učedníci se vrátili ze své první misie a Ježíš velebí Otce, že odhalil tajemství záchrany maličkým. Nato přichází náš příběh. Otázka je stále sejná: Jak to udělat, abych byl zachráněn? Ježíš boří bariéry představ, neboť Samaritán je nejen pohan, ale i odpadlík v očích Izraelity.

Lk 10,25-37

Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“ On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.“ Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“ Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu. Ale jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‘Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.’ Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“ On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“
A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“

K ZAMYŠLENÍ

Znalec Zákona (Tóry) z dnešního evangelia vystupuje jako zdánlivě všeho znalý (chce Ježíše zkoušet, nikoli získat radu). Ale otázku staví již od začátku chybně! V předešlém textu totiž Ježíš odhaluje učedníkům, že to není jejich moc, která zachraňuje, ale jedině moc Boží (Lk 10,17.19). Znalec ovšem vychází z toho, že zná všechny předpisy, a doufá, že Ježíše usvědčí, že takový přehled nemá. Ježíš ale využije jeho znalost a nechá ho samotného odpovědět si. A tak znalci nezbude, než položit náhradní otázku a zastaví se na slovíčku „bližní“. A zde Ježíš otevírá zásadní změnu: dosavadní výklad Tóry vztahovaný jen na Izrael už nestačí. Bližním je každý člověk bez rozdílu. Bůh stojí o každého člověka! Nastal čas celý Zákon posunout dál. Vzdělaní Izraelité by však měli v tomto okamžiku pochopit, že taková změna Zákona, nebo lépe Smlouvy mezi člověkem a Bohem, vyžaduje více než snahu pomáhat. Zde je třeba velký přelom v dějinách víry.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

15.7.

Ex 1,8-14.22

Mt 10,34 – 11,1

Komentář: Ex 1,8-14.22
Pros za všechny utlačované, za ty, jimž se děje bezpráví, kteří žijí v bídě, kterým druzí ztrpčují jejich život…

16.7.

Ex 2,1-15a

Mt 11,20-24

Komentář: Ex 2,1-15a
Mojžíšovo jméno „Vytahující“ vyjadřuje to, co Bůh koná se svým národem, co konal i koná pro tebe… Dotírá-li na tebe hřích, jsi-li ve vážných starostech – nech se jím vytáhnout!

17.7.

Ex 3,1-6.9-12

Mt 11,25-27

Komentář: Ex 3,1-6.9-12
„Jdi… já budu s tebou.“ – Toto Boží ujištění je ujištěním i pro tebe, pro dnešní den, pro vše, co je před tebou. Otevři se mu s důvěrou…

18.7.

Ex 3,13-20

Mt 11,28-30

Komentář: Ex 3,13-20
Sdělení Božího jména je krokem veliké důvěry z Boží strany, dáním se všanc člověku… O co více máme my, když můžeme volat „Abba, Otče“. A nejen můžeme – máme, právě teď…

19.7.

Ex 11,10 – 12,14

Mt 12,1-8

Komentář: Ex 11,10 – 12,14
Po staletí opakovaný hod beránka je připomínkou Božího vysvobození, jeho moci, blízkosti a péče o vyvolený lid, která vyvrcholila obětí Beránka za každého z nás. Děkuj za Boží darování se nám v Synu, děkuj za jeho milosrdenství a věrnost.

20.7.

Ex 12,37-42

Mt 12,14-21

Komentář: Ex 12,37-42
Po všechna pokolení si mají Izraelité připomínat své vysvobození z Egypta. I ty si připomeň Boží vysvobození, jeho zásahy ve svém životě a chval jej.

Výběr literatury komentující nedělní (ev. i všednodenní) liturgické texty:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/