14. neděle v mezidobí - cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě. Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tvůj Syn se ponížil, aby zachránil svět a vysvobodil lidstvo z otroctví hříchu; naplň nás radostí z vykoupení a dej, ať tato naše radost dozraje v radost věčnou. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Proroctví pochází ze 4. století před Kristem, kdy židovská pospolitost neměla už žádného krále. Předpovězený vladař je ideálem davidovského krále, který se neopírá o lidské prostředky, ale klade svoji důvěru v Boha (je pokorný ve smyslu podřízený Bohu). Proto je také spravedlivý, tj. pod Boží ochrannou mocí, a zároveň vítězný.

Zach 9,9-10

Toto praví Hospodin: "Hlasitě zajásej, siónská dcero, zaplesej, dcero jeruzalémská, hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. Zničí válečné vozy z Efraima, válečné oře z Jeruzaléma, zlomen bude bitevní luk. Národům ohlásí pokoj, bude vládnout od moře k moři, od řeky Eufratu až do končin země."

ŽALM 145

Odpověď: Budu velebit tvé jméno, můj Bože, králi. Nebo: Aleluja.

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, – budu velebit tvé jméno po všechny věky. – Každý den tě budu velebit – a chválit tvé jméno po všechny věky.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, – shovívavý a plný lásky. – Dobrotivý je Hospodin ke všem – a soucit má se všemi svými tvory.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla – a tvoji zbožní ať tě velebí! – Ať vypravují o slávě tvého království, – ať mluví o tvé síle.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech – a svatý ve všech svých činech. – Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, – a pozvedá všechny sklíčené.

2. ČTENÍ

Díky Kristově spáse máme nový "životní princip v sobě": životodárného Ducha. Tento Duch je dynamickou silou, která nás už teď oživuje, ale také vede k plné účasti na Kristově životě při vzkříšení těla. Dar nového života (přijímaný už nyní!) je zároveň i nárokem vyžadujícím naše stále nové rozhodnutí.

Řím 8,9.11-13

(Bratři a sestry!) Vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho.
A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.
Nuže, (bratři a sestry), nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja.

EVANGELIUM

Rozumní a moudří zde nejsou ti, kdo "jsou chytří", ale ti, kdo se uzavírají do svých teologických schémat a nepřijímají Kristovo slovo. Maličcí oproti tomu jsou ti, kdo kapitulují před Boží moudrostí a jeho zjevením, kdo se pokořují před jeho slovem. Takoví poznávají Syna, Otce (nejen rozumem, ale "osobně", celostně!). Ti, kdo jsou unaveni a obtíženi břemeny starozákonních ustanovení, jsou vybízeni, aby na sebe vzali "jho" Kristova učení, které netlačí a netíží, na rozdíl od nařízení a nauk lidských.

Mt 11,25-30

Ježíš se ujal slova a řekl: "Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo.
Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží."

K ZAMYŠLENÍ

V evangeliu svatého Matouše jsme se dnes stali svědky Ježíšovy modlitby. Je to vlastně požehnání, projev chvály a obdivu nebeskému Otci. Za těmi prostými slovy se neukrývá nic učeného, umělého ani vymyšleného. Je to spontánní, Duchem svatým inspirovaná chvála Boha. Tryská plynule ze srdce Syna Božího, dítěte, zcela okouzleného svým Otcem a jeho podivuhodnými skutky. Ptám se sám sebe, zda všechno, co dnes a kdykoli Bůh činil a činí, pro mne a skrze mne, je předmětem mého obdivu a jásotu? Pokud jsem unaven, obtížen, modlím-li se nerad a málo, protože mi to připadá zbytečné a složité, pak Ježíšovo naléhavé pozvání platí právě mně; ano, opravdu jsem zván k setkání! Pán ať je navždycky veleben i skrze mne!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

7. 7.

Oz 2,16b.17b-18.21-22

Mt 9,18-26

Komentář: Oz 2,16b.17b-18.21-22
Boží věrnost (spravedlnost, slitování) jsou tak veliké! Vnímám-li je ve svém životě, mohu jen padnout na kolena, chválit jej a odpovědět na jeho věrnost svojí – byť malou, nestálou, nedokonalou... Důležité je vytrvat, znovu se zvednout a jít!

8. 7.

Oz 8,4-7.11-13

Mt 9,32-38

Komentář: Oz 8,4-7.11-13
Neocitám se někdy v podobné situaci? Nevracím se z místa darované svobody do hříšného Egypta? Není (dnes) čas vrátit se zpátky k Hospodinu? Opustit své hříchy, své modly, ...?

9. 7.

Oz 10,1-3.7-8.12

Mt 10,1-7

Komentář: Mt 10,1-7
I dnes potřebují lidé slyšet o nebeském království, o Kristu a jeho osvobozující moci. Žiji z ní, z očekávání jeho království, žiji z Krista samého? Pokud ano, musím hlásat a vydávat svědectví, nemohu jinak!

10. 7.

Oz 11,1-4.8c-9

Mt 10,7-15

Komentář: Oz 11,1-4.8c-9
Odmala si mne Hospodin zamiloval a povolal mne, provázel mne a staral se o mne. Tato Boží péče stále trvá. Nepřehlížím ji ve svém životě? Jsem vděčný, odpovídám na ni, dávám ji dál?

11. 7. Svátek sv. Benedikta

Př 2,1-9

Mt 19,27-29

Komentář: Př 2,1-9
Pros o dar moudrosti, o pravdivost svého jednání a o chápání souvislostí života, vždyť "Hospodin dává moudrost, z jeho úst vychází poznání a pravda."

12. 7.

Iz 6,1-8

Mt 10,24-33

Komentář: Iz 6,1-8
Boží vznešenost, svatost a moc jsou veliké. Přesto si i mne v mé ubohosti, hříšnosti a slabosti Hospodin vybírá, očišťuje mne a posílá. Nechávám se poslat?