13. neděle v mezidobí – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechny národy, tleskejte rukama, jásejte Bohu radostným hlasem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní, a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Moudrosti patří k nejmladším textům Starého zákona (cca 150 př. Kr.). Obsahuje pozdní židovskou teologii. Náš úryvek vybírá ze dvou míst úvodu knihy, kde zazní téma smrti spravedlivého. Autor obhajuje spravedlivé a vysvětluje, jak se Bůh dívá na jednání svévolníků.

Mdr 1,13-15; 2,23-24

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá.
Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti, udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti, ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět, zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

ŽALM 30

Modlitba vysvobození z područí smrti je vždy velice emocionální. Tak je tomu i ve slovech tohoto žalmu.

Odpověď: Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.

Chci tě oslavovat, Hospodine, – neboť jsi mě vysvobodil, – nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé. – Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, – zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.
Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní, – a vzdávejte díky jeho svatému jménu! – Vždyť jeho hněv trvá chvíli, – ale jeho laskavost po celý život, – zvečera se uhostí pláč, – zjitra však jásot.
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, – pomoz mi, Hospodine! – Můj nářek jsi obrátil v tanec, – Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel nejprve popsal, jak velký dar připravili v Makedonii pro církev v Judsku (Sk 11,29; 24,17), a vybízí Korinťany ke stejné sbírce. Výzva není teorií ekonomie, ale vyslovuje zásadní požadavek rovnosti, resp. solidarity.

2 Kor 8,7.9.13-15

Bratři! Jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.
Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jim prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujete vy. Tak se to vyrovná, jak stojí v Písmu: „Kdo nasbíral mnoho, tomu nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek.“

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Náš spasitel Ježíš Kristus zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíšovo vyučování formou podobenství (4. kapitola) vystřídala série zá-
zraků (5. kapitola): On má moc nad přírodou, démony a nyní vystoupí jeho moc nad nemocí, a dokonce nad smrtí! Nejde o show, ale o upevnění ve víře, proto Pán apeluje na víru.

Mk 5,21-43

Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila.“ Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj.
Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatu. Řekla si totiž: „Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena.“ A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena.
Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla zázračná moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: „Kdo se to dotkl mých šatů?“
Jeho učedníci mu odpověděli: „Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!“ Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná – věděla dobře, co se s ní stalo – padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu.
On jí na to řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, zbavena svého neduhu!“
Zatímco ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagogy se zprávou: „Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?“
Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi.
Přišli k domu představeného synagogy a viděli tam rozruch, lidi, jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí.“ Posmívali se mu.
On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel do světnice, kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum!“, to znamená: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ Děvče ihned vstalo a chodilo – bylo jí dvanáct let. Lidé byli úžasem jako bez sebe. Ježíš jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, ať velebí jeho svaté jméno!

K ZAMYŠLENÍ

Evangelijní příběh může hluboko zasáhnout každého, kdo tolik touží pomoci druhým, nemá ovšem jak. Je třeba postřehnout, že úsek evangelia především cílí na učedníky! Pán potřebuje vysvětlit, co znamená víra! Nejde o zapamatování si pouček ani o účast na bohoslužbách. Na nemocné ženě i na zoufalém tatínkovi je vidět zápas víry. Skutečná víra se proměňuje v důvěru v Boha. Ohrožení života v příběhu se tak stává především událostí víry.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

2.7.

Am 2,6-10.13-16

Tak praví Hospodin: „Pro tři a pro čtyři zločiny Izraele to neodvrátím: protože za stříbro prodávali spravedlivého a chudáka za pár opánků; hlavy ubožáků drtili v prachu země a křivili právo pokorných; syn s otcem chodili za stejnou nevěstkou, a tím znesvěcovali mé svaté jméno. U každého oltáře se rozvalovali na šatech, daných do zástavy, víno zabavené pili v domě svého Boha. Já však jsem před nimi zničil Amority, kteří se výškou rovnali cedrům a silou dubům, zničil jsem jejich ovoce nahoře i jejich kořeny dole. Já jsem vás vyvedl z egyptské země a vodil jsem vás pouští po čtyřicet let, abyste se mohli zmocnit amoritské země. Já vás stlačím až k zemi, jako je (k zemi) tlačen vůz naplněný snopy. Rychlý neuteče, silák nerozvine svou sílu, hrdina nezachrání život. Lučištník neobstojí, běžec se nezachrání a jezdec se nevysvobodí. V ten den i nejodvážnější z hrdinů bude prchat nahý“ – praví Hospodin.

Mt 8,18-22

Když Ježíš uviděl kolem sebe velké zástupy, rozkázal odplout na druhý břeh. Tu přišel jeden učitel Zákona a řekl mu: „Mistře, půjdu za tebou všude, kam půjdeš!“ Ježíš mu (však) odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil.“ A jiný, jeden z jeho učedníků, mu řekl: „Pane, dovol mi, abych napřed šel a pochoval svého otce.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé.“

Komentář: Am 2,6-10.13-16
Bezodkladné odhodlání. Není právě neschopnost k činu příčinou nedostatku povolání, nechuti zavázat se k manželství, strachu ze ztráty (falešné!) svobody?

3.7. svátek sv. Tomáše

Ef 2,19-22

Bratři! Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. V něm i vy jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.

Jan 20,24-29

Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj.“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!“

Komentář: Jan 20,24-29
„Dokud neuvidím, neuvěřím,“ slyšeli jsme možná i od našich současníků. Ale oni (na rozdíl od Tomáše) mají strach dotknout se bolestí tohoto světa.

4.7.

Am 5,14-15.21-24

Hledejte dobro, a ne zlo, abyste žili, aby pravdu byl Hospodin, Bůh zástupů, s vámi – jak říkáte. Zlo mějte v nenávisti a milujte dobro, spravedlnost v bráně zachovejte, snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje nad tím, co z Josefa zbylo. „Nenávidím vaše svátky a pohrdám jimi, ani cítit nemohu vaše shromáždění. I když mi přinášíte celopaly, nelibuji si ve vašich obětech, neshlížím na díkůčinění z vašich tučných telat. Pryč s krákoráním vašich písní, brnkání vašich harf nechci slyšet! Ať se valí právo jako voda, spravedlnost jako mohutný potok!“

Mt 8,28-34

Když se Ježíš dostal na protější břeh do gadarského kraje, vyšli proti němu dva posedlí, kteří vystoupili z hrobních slují. Byli velmi nebezpeční, takže nikdo nemohl projít tou cestou. Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží synu? Přišel jsi nás trápit, dříve než nastal čas?“ Opodál se páslo velké stádo vepřů. Zlí duchové ho tedy prosili: „Vyháníš-li nás, pošli nás do toho stáda vepřů.“ Řekl jim: „Jděte!“ Vyšli tedy a vstoupili do vepřů – a vtom se celé stádo hnalo po příkrém srázu do moře a zahynulo ve vodách. Pasáci utekli, přišli do města a tam všechno oznámili, i o těch posedlých. Tu vyšlo celé město Ježíšovi naproti, a když ho uviděli, prosili ho, aby z jejich kraje odešel.

Komentář: Mt 8,28-34
Jako bychom slyšeli hlasy současné společnosti: co je ti do nás? Není důvodem odmítání Boha strach, že si na mě (který mu ostatně patřím) bude dělat nároky, že budu muset změnit život?

5.7. slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Iz 61,1-3a; 2 Kor 4,1-2.5-7

Čtení z knihy proroka Izaiáše<br>

Duch Páně, (duch) Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto a den pomsty našeho Boha, potěšit všechny soužené, zarmoucené na Siónu (obveselit), dát jim věnec místo popela, olej radosti místo smutku, šat jásotu místo malomyslnosti.<br><br>

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům<br>

Bratři! Když jsme pověřeni službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá. Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo. (Ale hlásáme) pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme lidskému úsudku před Bohem. Vždyť přece nehlásáme sebe, ale (kážeme, že) Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: `Ať ze tmy zazáří světlo!', zazářil i v našem srdci, aby osvítil (lidi) poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři. Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.

Lk 10,1-9

Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!'

Komentář: Lk 10,1-9
Ježíš posílá své učedníky po dvou. Na obou našich věrozvěstech je zřejmé, že se osvědčili. Podmínkou úspěchu při hlásání radostné zvěsti jsou bratrské vztahy. Vzor pro dnešní dobu, stavící na úspěchu jednotlivce!

6.7.

Am 8,4-6.9-12

Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném, utlačujete chudáky země a říkáte: „Kdypak už bude po (slavnosti) novoluní, abychom mohli prodávat obilí? A po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky, zmenšovat míru, zvyšovat cenu, užívat podvodných vah, nuzáka kupovat za stříbro a chudáka za opánky? I nejhorší obilí prodáme.“ „V onen den – praví Pán, Hospodin – o polednách dám zapadnout slunci, za jasného dne sešlu temnotu na zem. V nářek změním vaše slavnosti, v žalozpěvy všechny vaše písně, žínicí zahalím všechna bedra, lysinu přivedu na každou hlavu, způsobím nářek jako nad jediným synem a konec všeho jak bolestný den! Hle, blíží se dny – praví Pán, Hospodin – kdy sešlu na zemi hlad; ne hlad po chlebě ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinova slova.“ Budou běhat od moře k moři a chodit od severu na východ, budou hledat Hospodinovo slovo, ale nenaleznou ho.

Mt 9,9-13

Když Ježíš šel (ze svého města), uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když byl Ježíš u stolu v (jeho) domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: `Milosrdenství chci a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“

Komentář: Mt 9,9-13
Ježíš dokázal vidět a objevit člověka v tom, který měl možná jako celník nevalnou pověst a nad kterým mnozí ohrnovali nos. Chci se to také naučit, a tím zlidštit instituce, nemocnou společnost, ve které žiji.

7.7.

Am 9,11-15

Toto praví Hospodin: „V ten den zbuduji rozpadlou Davidovu chýši, její trhliny zazdím, zbořeniny obnovím, jak za dávných dnů ji vystavím, aby ovládli to, co zbylo z Edomu, a všechny národy, které jsou nazvány podle mě – tak praví Hospodin, který to způsobí. Hle, přicházejí dny – praví Hospodin – kdy oráč zastihne žence, kdo šlape hrozny, (zastihne) rozsévače, hory budou oplývat mladým vínem a všechny pahorky se rozvlní (obilím). Změním osud svého izraelského lidu, zpustošená města si vystaví a osídlí je, vysadí vinice a z nich pít víno, založí si zahrady a z nich budou jíst plody. Zasadím je do jejich země, nikdo už je nevyrve z půdy, kterou jsem jim dal“ – praví Hospodin, tvůj Bůh.

Mt 9,14-17

K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit. Nikdo přece nevsadí záplatu z neseprané látky na staré šaty, jinak se ten přišitý kus ze šatů vytrhne a díra se ještě zvětší. Ani se nenalévá mladé víno do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Ale mladé víno se nalévá do nových měchů, a tak se uchová obojí.“

Komentář: Mt 9,14-17
Kristovo poselství vyžaduje stále nový přístup. Není určeno k zakonzervování. Nenechá se uzavřít do starých, byť úctyhodných obalů.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz