22. 6. 2008

12. neděle v mezidobí - cyklus A

Poznat v Ježíši učitele života, spolehlivého vůdce, pastýře bezpochyby dobrého a věrného není pro mnohé snadné. Ale je to úžasný zisk. Kolika otázkám, nejistotám, oprávněným pochybnostem je člověk v denním životě vystaven! I hledání Ježíše mohou ovšem provázet pochybnosti, nejistoty a zmatky. Ale čím víc se k němu přibližujeme a čím déle žijeme v jeho blízkosti, tím mají pochybnosti a nejistoty menší šanci. Je proto velkou životní výhrou být neděli co neděli zván Ježíšem k blízkému setkání s ním.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!

VSTUPNÍ MODLITBA

Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Liturgický úryvek je třeba zařadit do širšího rámce: Jeremiáš se cítí být s-veden (anebo pod-veden) Hospodinem (20,7) a proklíná den, kdy se narodil (20,14). Zakouší totiž neúspěch, opuštěnost, ba dokonce příkoří kvůli hlásání Božího slova. A uprostřed toho se vznáší jeho modlitba důvěry: ví, že Hospodin je po jeho boku jako ten silnější, který chrání ubožáka. Právě toto vědomí mu dává jistotu ve vyslyšení: proto může vyzpívat i hymnus chvály (v. 13).

Jer 20,10-13

Jeremiáš řekl: Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: "Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!" I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: "Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!"
Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou. Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou; bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého, který vidíš ledví i srdce, kéž uzřím tvou pomstu nad nimi, neboť tobě jsem svěřil svou při.
Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů!

ŽALM 69

Odpověď: Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce!

Pro tebe, Bože, jsem snášel potupu, – pohana pokryla mou tvář. – Svým bratrům stal jsem se cizincem, – synům své matky neznámým. – Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, – padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě – v čas milosti, Bože! – Vyslyš mě ve své veliké lásce, – věrně mi pomoz! – Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, – obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; – pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha! – Neboť Hospodin slyší chudáky, – nepohrdá svými vězni. – Nechť ho chválí nebe a země, – moře a vše, co se v nich hýbe.

2. ČTENÍ

Adam – starý člověk, Kristus – člověk nový. Adam přináší smrt, Kristus však život a milost. Tento dar života je dokonce neskonale účinnější než hřích a jeho následky, vždyť proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; avšak tím spíše zahrnula mnohé Boží milost (5,15).

Řím 5,12-15

(Bratři a sestry!) Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili. Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem – jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít.
Ale s Božím darem není tomu tak, jak to bylo s proviněním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Duch pravdy vydá o mně svědectví, praví Pán; vy také vydávejte svědectví. Aleluja.

EVANGELIUM

Téma utrpení a pronásledování kvůli Božímu slovu je centrální i v evangeliu, kde se třikrát opakuje jako motto "nebojte se". Strach je totiž závažnou překážkou při hlásání evangelia a vydávání svědectví. Kristus však poskytuje "lék" na strachování a nejistotu: Otec vidí – a zasáhne v pravý čas.

Mt 10,26-33

Ježíš řekl svým apoštolům: "Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi."

K ZAMYŠLENÍ

Třikrát slyšíme v dnešním úryvku z evangelia slova "nebojte se!". Proč asi? Byli tehdejší Ježíšovi bližní víc než my nakloněni obavám a hledání všemožných životních jistot? Když se podíváme na dnešní oblibu horoskopů, kartářek, kouzelných léků a léčitelů a na všechny, kdo těží ze strachu lidí z budoucnosti, sotva můžeme odpovědět kladně. Strach a nejistota jsou nemilými průvodci života a mnohé životní cesty lidí zle deformují. Ježíš nám ale neslibuje šťastný život bez jakýchkoliv potíží. Dává nám jinou jistotu, že máme u Boha nesmírnou cenu, že nemusíme pochybovat o jeho zájmu o nás a že Boha nikdo neobelže, i kdyby třeba lží získal na svou stranu celý svět.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

23. 6.

2 Král 17,5-8.13-15a.18

Mt 7,1-5

Komentář: Mt 7,1-5
Tak známý úryvek, a přece tak často nenaplňovaný. Poznání vlastní hříšnosti (trám) a vysvobození z ní vede k laskavému přijímání druhých (i s jejich třískami) či k jejich citlivé korekci.

24. 6. Slavnost Narození sv. Jana Křtitele

Sk 13,22-26

Lk 1,57-66.80

Komentář: "Ten vyplní všechno, co budu chtít." Usiluj být také mužem či ženou podle Hospodinova srdce, který(á) naplňuje Boží vůli.

25. 6.

2 Král 22,8-13; 23,1-3

Mt 7,15-20

Komentář: 2 Král 22,8-13; 23,1-3
Obnova smlouvy s Hospodinem je odpovědí na poznání vlastních hříchů a nepravostí. Tedy ne útěk a schovávání se před Pánem, ale rychlé, kající a pokorné navrácení se k němu je cestou růstu. Nakládám tak se svými hříchy?

26. 6.

2 Král 24,8-17

Mt 7,21-29

Komentář: Mt 7,21-29
Ne pouze slova, ale také jednání podle nich – to je cesta pro Božího služebníka, služebnici, stavějící na skále, na Kristu. Jak mohu toto uskutečnit v dnešním dni?

27. 6.

2 Král 25,1-12

Mt 8,1-4

Komentář: Mt 8,1-4
Ježíšovo "chci" zaznívá i do mého života, do tužeb mého srdce. Po čem toužím, co potřebuje uzdravit či být proměněno? O co jej chci dnes prosit?