11. neděle v mezidobí – cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám, tys má pomoc, nezavrhuj mě, neopouštěj mě, Bože, můj spasiteli!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Příběh se odehrává někdy kolem roku 980 př. Kr., v době, kdy král David byl již starý a nejezdil na válečná tažení. Zneužil situace, kdy vojáci odjeli do boje, a spal se ženou jednoho ze svých velitelů, Chetity Uriáše. Aby zakryl tuto hanebnost, nechal Uriáše vystavit válečné vřavě a ten padl. Nyní přichází za Davidem Boží prorok!

2 Sam 12,7-10.13

Nátan řekl Davidovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vysvobodil ze Saulovy ruky. Dal jsem ti dům tvého pána i jeho ženy, dal jsem ti dům Izraele a Judy. Kdyby to bylo málo, cokoli jiného bych ti přidal.
Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem, že jsi učinil, co je zlé v jeho očích? Chetitu Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku, zabil jsi ho mečem Ammonových synů. Proto se již nikdy nevzdálí meč od tvého domu za to, že jsi pohrdl Hospodinem, když jsi vzal manželku Chetity Uriáše a udělals ji svou ženou.“
David řekl Nátanovi: „Zhřešil jsem proti Hospodinu!“ Nátan Davidovi odpověděl: „I Hospodin ti odpouští hřích, nezemřeš!“

ŽALM 32

Zážitek odpuštění je velice silný. Můžeme se dnes připojit k radosti žalmisty…

Odpověď: Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem.

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, – jehož hřích je přikryt. – Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, – v jehož duši není klamu.
Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, – svou nepravost jsem nezatajil. – Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ – A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.
Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, – zahrneš mě radostí ze záchrany.
Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví, – jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel vede ostrou diskusi se zastánci postoje: k ospravedlnění před Bohem nestačí jen křest, ale je nejprve třeba zachovávat všechna nařízení Tóry. Na tento postoj Pavel reaguje…

Gal 2,16.19-21

Bratři! Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona. Pro skutky Zákona nebude žádný člověk uznán za spravedlivého.
Vždyť skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval. Já nepohrdám Boží milostí. Kdyby se totiž k ospravedlnění docházelo zachováváním Zákona, pak by Kristus umřel nadarmo.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Aleluja.

EVANGELIUM

Další událost evangelia vyhrocuje rozdílné přijetí Ježíše obyčejnými lidmi a farizeji. V předchozím textu se Ježíš vyjadřuje o Janu Křtiteli a o jeho odmítnutí farizeji. Připojil tvrdá slova: „Komu připodobníme toto pokolení? Jsou jako děti…“

Lk 7,36 – 8,3

Jeden farizeus pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a zaujal místo u stolu. V tom městě žila jistá žena, byla to hříšnice. Když se dověděla, že je u stolu v domě toho farizea, přinesla alabastrovou nádobu drahocenného oleje, přistoupila zezadu k jeho nohám a rozplakala se; slzami mu začala smáčet nohy a vlastními vlasy je utírat. Líbala je a mazala drahocenným olejem.
Když to viděl farizeus, který ho pozval, pomyslil si: „Kdyby to byl prorok, poznal by, kdo a jaká je to žena, která se ho dotýká – že je to hříšnice!“
Ježíš mu na to řekl: „Šimone, rád bych ti něco pověděl.“
On na to: „Jen mluv, Mistře!“
„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím dluh splatit, oběma odpustil. Kdo z nich ho tedy bude mít více rád?“
Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, komu odpustil více.“
Řekl mu: „Správně jsi usoudil.“
Obrátil se k ženě a řekl Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu. Vodu na umytí nohou jsi mi nedal, ona však mi nohy skropila slzami a utřela svými vlasy. Nepolíbils mě na pozdrav, ona však od té chvíle, co jsem vešel, mi nepřestávala líbat nohy. Nepomazals mi olejem hlavu, ona však mi drahocenným olejem pomazala nohy. Proto ti říkám: Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mně nyní prokazuje tolik lásky. Komu se odpouští málo, málo miluje.“
Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ Ostatní hosté si začali sami u sebe říkat: „Kdo je to, že i hříchy odpouští?“
On však řekl ženě: „Tvá víra tě spasila. Jdi v pokoji!“
Potom chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a kázal a hlásal radostnou zvěst o Božím království. Bylo s ním dvanáct apoštolů a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z které vyšlo sedm zlých duchů, dále Jana, manželka Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnoho jiných, které se o ně staraly ze svého majetku.

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím: abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života.

K ZAMYŠLENÍ

Hřích ve svém životě stále potkáváme. Nevyhneme se tomu. Ale pojem hříchu není celá skutečnost. Bůh nabízí vyléčení jeho důsledků odpuštěním! Jestliže nelze hřích vykořenit zcela, lze hledat kořeny a odstraňovat nebo léčit je postupně. Davidův čin není neřešitelný, ale nejprve potřebuje strhnout masku, lež, za kterou se schoval! Tento okamžik je zprvu zahanbující, ale v důsledku ozdravující. Teprve nyní je schopen skutečného obrácení. Evangelijní příběh není ani tolik otázkou jednání ženy hříšnice, jako farizeje, který je přesvědčen o dokonalosti svého života. Neučinil žádný hřích podobný Davidovi, a přeci je daleko od Boha… Samotný viditelný skutek ještě nemusí popisovat dostatečně přesně skutečnost, jak ji vidí Bůh. Hříšná žena z evangelia je nakonec Bohem chválena za své pokání, nikoli „spravedlivý“ farizeus. Zbývá otázka: Kde v tomto pohledu stojíme my? Anebo pozitivně řečeno se sv. Pavlem, platí také pro náš život: „Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus“?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

13.6.

1 Král 21,1-16

Nábot z Jizreelu měl vinici, která byla u paláce Achaba, krále samařského. Achab řekl Nábotovi: "Postup mi svou vinici, abych si z ní udělal zelinářskou zahradu, protože je blízko mého domu. Dám ti za ni vinici lepší, nebo chceš-li, zaplatím ti za ni stříbrem." Nábot odpověděl Achabovi: "Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po předcích!" Achab přišel do svého domu mrzutý a rozhněvaný kvůli řeči, kterou s ním mluvil Nábot z Jizreelu, když mu řekl: "Nedám ti dědictví po svých předcích." Lehl si na lůžko, odvrátil svou tvář a nechtěl jíst. Přišla k němu jeho žena Jezabel a ptala se ho: "Proč jsi mrzutý, že nechceš ani jíst?" Odpověděl jí: "Mluvil jsem s Nábotem z Jizreelu a řekl jsem mu: `Postup mi svou vinici za stříbro, nebo chceš-li, dám ti za ni jinou vinici,' ale on řekl: `Nedám ti svou vinici!'" Tu mu jeho žena Jezabel řekla: "Ty ale umíš vládnout nad Izraelem! Vstaň, najez se a buď dobré mysli! Já už ti opatřím vinici Nábota z Jizreelu!" Napsala v Achabově jménu dopis, zapečetila ho jeho pečetí a poslala dopis předním mužům a vznešeným spoluobčanům Nábotovým. V dopise napsala: "Vyhlaste půst a posaďte Nábota mezi přední lidi. Posaďte před něho i dva ničemy, a ti ať ho obžalují: `Proklínal jsi Boha a krále!' Vyveďte ho ven a ukamenujte k smrti!" Mužové města, předáci a jeho vznešení spoluobčané, provedli to, co jim Jezabel rozkázala, jak bylo napsáno v dopise, který jim poslala. Vyhlásili půst a posadili Nábota mezi přední lidi. Pak přišli dva ničemové, sedli si před něj, a ti ničemové obžalovali Nábota před lidem: "Nábot proklínal Boha a krále!" Vyvedli ho ven z města a ukamenovali ho, že zemřel. Poslali Jezabel vzkaz: "Nábot byl ukamenován, je mrtev!" Když Jezabel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: "Vstaň, zaber vinici Nábota z Jizreelu, kterou ti odpíral dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtvý." Když Achab slyšel, že Nábot je mrtev, vstal a sestoupil do vinice Nábota z Jizreelu, aby se jí zmocnil.

Mt 5,38-42

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Oko za oko a zub za zub.' Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, (tomu) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej."

Komentář: Mt 5,38-42
Ne, nemusím ze sebe dělat „fackovacího panáka“. Ale čím víc zla vidím kolem sebe, tím víc mě má nabádat k dobru. A povzbuzovat, přímo provokovat k lásce.

14.6.

1 Král 21,17-29

(Když zemřel Nábot,) ozvalo se Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: "Vstaň, sestup naproti Achabovi, králi izraelskému, který sídlí v Samaří. Hle, je v Nábotově vinici, neboť tam sestoupil, aby se jí zmocnil. Řekneš mu: `Tak praví Hospodin: Zabil jsi a zmocnil ses?' Pak dodáš: `Tak praví Hospodin: Na místě, kde lízali psi krev Nábotovu, budou psi lízat i krev tvou!'" Achab řekl Eliášovi: "Chytils mě při činu, můj nepříteli?"O dpověděl: "Ano, chytil! Poněvadž ses zaprodal k tomu, co je zlé v Hospodinových očích, hle - já na tebe přivedu neštěstí a zametu za tebou, vyhladím Achabovi v Izraeli každého mužského potomka, ať svobodného nebo otroka. Udělám s tvým domem jako s domem Jorobeama, syna Nabatova, jako s domem Baši, syna Achijova, kvůli pohoršení, kterým jsi pohoršil a k hříchu svedl Izraele. Také proti Jezabel mluví Hospodin toto: Psi sežerou Jezabel před hradbami Jizreele. Kdo z Achabovy rodiny zemře v městě, toho sežerou psi, kdo zemře na poli, toho sežerou ptáci nebes. Jistě nikdo nebyl takový jako Achab, který se zaprodal k tomu, co je zlé v Hospodinových očích, poněvadž ho svedla jeho žena Jezabel. Hanebně jednal, přidržel se model a všeho, co dělali Amorité, které Hospodin vyhnal před Izraelem." Když Achab slyšel tato slova, roztrhl si šaty, oblékl si žínici na holé tělo, postil se, spal v žínici a chodil stísněn. Tu se ozvalo Hospodinovo slovo Tišbanu Eliášovi: "Vidíš, jak se Achab pokořil přede mnou? Poněvadž se přede mnou pokořil, nepřivedu neštěstí na jeho dům v jeho dnech, ale přivedu neštěstí ve dnech jeho syna."

Mt 5,43-48

Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete jen své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."

Komentář: Mt 5,43-48
Mučedníci v době totality měli osvědčenou zásadu, že nesmí své věznitele nenávidět. Někde jsme to i my slyšeli: „nebýt jako oni.“ Dokázali jsme si to osvojit?

15.6.

2 Král 2,1.6-14

Když Hospodin chtěl odnést Eliáše ve vichřici do nebe, šel Eliáš a Elizeus z Gilgalu. (Když přišli do Jericha), řekl Eliáš Elizeovi: "Zůstaň, prosím, zde, neboť Hospodin mě posílá k Jordánu." (Elizeus) odpověděl: "Jako že je živ Hospodin a jako že jsi živ ty, neopustím tě!" Šli tedy oba. Šlo také padesát z prorockých učedníků a stanuli daleko stranou, zatímco se ti dva zastavili u Jordánu. Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím o vodu, takže se rozdělila na dvě strany a oba přešli suchou nohou. Když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: "Žádej si, co bych ti měl udělat, dříve než budu od tebe vzat." Elizeus odpověděl: "Prosím, ať jsou na mně dvě třetiny tvého ducha!" (Eliáš) řekl: "Těžkou věc žádáš. Uvidíš-li mě, až budu od tebe vzat, stane se ti tak, neuvidíš-li, nestane se." Když tak spolu šli a mluvili, hle - ohnivý vůz s ohnivými koňmi oddělil je od sebe a Eliáš vystoupil ve vichřici do nebe. Elizeus to viděl a zvolal: "Otče můj, otče můj, který řídíš válečný vůz Izraele!" Když už ho neviděl, chopil se svých šatů a roztrhl je na dva kusy. Zdvihl Eliášův plášť, který z něho spadl, obrátil se a stanul na břehu Jordánu. Vzal Eliášův plášť, který z něho spadl, udeřil jím o vodu a pravil: "Kde je Hospodin, Bůh Eliášův?" Když udeřil o vodu, ta se rozdělila na dvě strany a Elizeus přešel.

Mt 6,1-6.16-18

Ježíš řekl svým učedníkům: "Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí."

Komentář: Mt 6,1-6.16-18
Skutky, modliba i půst. Vycházejí-li tyto projevy z lásky k Otci, který sám je ve skrytosti, pak i já najdu ve skrytosti zalíbení!

16.6.

1 Sir 48,1-15

Prorok Eliáš povstal jak oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň. Přivedl na ně hlad a svým rozhorlením zmenšil jejich počet, neboť nemohli snést příkazy Páně. Slovem Páně zavřel nebe, třikrát dal sestoupit ohni. Jak ses proslavil, Eliáši, ve svých divech, kdo se může chlubit, že je ti podobný? Ty jsi mrtvého vyrval smrti z podsvětí slovem Nejvyššího. Vrhal jsi krále do zkázy, vážené muže jsi shodil z jejich lůžek. Slyšel jsi na Sinaji výtky a na Chorebu rozsudky pomsty. Pomazal jsi krále za mstitele a proroky za své nástupce. Byl jsi uchvácen ohnivým vichrem ve voze s ohnivými koňmi. Je psáno o tobě, že jsi připraven pro určitý čas, abys utišil hněv, dříve než vzplane, abys otcovo srdce smířil se synem a obnovil Jakubovy kmeny. Šťastní, kdo tě viděli a tvým přátelstvím byli vyznamenáni! Když byl Eliáš uchvácen vichrem, byl jeho duchem naplněn Elizeus; za svého života se před vládcem nechvěl a nikdo nad ním neměl moci. Nic mu nebylo nesnadné, i po smrti prorokovalo jeho tělo. Za svého života dělal divy, i po smrti byla úžasná jeho díla.

Mt 6,7-15

Ježíš řekl svým učedníkům: "Když se modlíte, nebuďte přitom povídaví jako pohané. Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství slov. Nebuďte tedy jako oni. Vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte. Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Jestliže totiž odpustíte lidem jejich poklesky, odpustí také vám váš nebeský Otec; ale když lidem neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše poklesky."

Komentář: Mt 6,7-15
První osobou množného čísla je dáno, že myslíme v modlitbě na druhé. Ve vztahu k Trojjedinému Bohu není místo pro sebestřednost!

17.6.

2 Král 11,1-4.9-18.20

Když Atalja, matka krále Achazjáha, viděla, že její syn je mrtev, rozhodla se vyhubit všechno královské potomstvo. Jehošaba, dcera krále Jorama a sestra Achazjáhova, vzala Joaše, syna Achazjáhova, i jeho kojnou, a tajně ho odvedla ze středu královských synů, kteří byli pobíjeni, a skryla ho před Ataljou v ložnici, takže nebyl zabit. Byl s ní ukryt v Hospodinově domě šest let, zatímco Atalja vládla nad zemí. Sedmého roku poslal (velekněz) Jojada pro setníky Karů a tělesné stráže a přivedl je k sobě do Hospodinova domu. Sjednal s nimi smlouvu, když je v Hospodinově domě zavázal přísahou. Pak jim ukázal králova syna. Setníci vykonali všechno, co jim nařídil kněz Jojada. Každý vzal své mužstvo, jak ty, kteří nastupovali službu v sobotu, tak ty, kteří ji v sobotu končili, a přišli ke knězi Jojadovi. Kněz dal setníkům oštěpy a štíty, které patřily králi Davidovi a byly v Hospodinově domě. Tělesní strážci se postavili - každý v ruce zbraň - od jižního rohu chrámu k jeho severnímu rohu mezi oltářem a budovou chrámu, a tu (kněz) vyvedl králova syna, vložil na něj diadém a náramky, prohlásil ho za krále a pomazal. (Lidé) tleskali rukama a volali: "Ať žije král!" Když Atalja slyšela hlas lidu, přišla k lidu do Hospodinova domu. Podívala se, a hle - král stál na vyvýšeném místě, jak bylo zvykem, zpěváci a trubači u krále a všechen venkovský lid plný radosti troubil do trub. Atalja si roztrhla šaty a zvolala: "Zrada, zrada!" Kněz Jojada nařídil setníkům, velitelům vojska: "Vyveďte ji ven z nádvoří; kdo za ní půjde, bude zabit mečem!" Kněz totiž poručil, aby nebyla zabita v Hospodinově domě. Vložili tedy na ni ruce a šla do královského domu cestou, kudy vcházeli koně, a tam byla zabita. Jojada sjednal smlouvu mezi Bohem a králem i lidem, který se zavázal, že bude lidem Hospodinovým, a druhou smlouvu mezi králem a lidem. Všechen lid z venkova přišel do Bálova chrámu, zbořili ho, jeho oltáře a obrazy rozbili na kusy a Mátana, kněze Bálova, zabili před oltáři. Kněz ustanovil stráže nad Hospodinovým domem. Všechen venkovský lid se radoval, ale město se nevzrušilo. Atalju pak zabili v královském domě.

Mt 6,19-23

Ježíš řekl svým učedníkům: "Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v nebi, kde je ani mol, ani rez nekazí a kam se zloději nemohou prokopat a krást. Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Oko je pro tělo jako svítilna. Je-li tedy tvé oko zdravé, celé tvé tělo bude jasné. Je-li však tvé oko nemocné, celé tvé tělo bude temné. Jestliže tedy tvé vnitřní světlo je tmou, jak hluboká bude sama temnota!"

Komentář: Mt 6,19-23
Co může být oním pokladem v nebi? Vztah k Bohu a k bližním. Nejen že nepodléhá zkáze, ale bohatě se zúročí. Již zde, na zemi!

18.6.

2 Kron 24,17-25

Když Jojada zemřel, přišla judská knížata ke králi (Joašovi) a poklonila se mu; tehdy je král vyslyšel. Opustili dům Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kamenům a modlám. Ale pro tuto jejich vinu se vylil na Judu a Jeruzalém Boží hněv. Posílal jim proroky, aby je vrátili Hospodinu, zapřísahali je, ale oni neposlechli. Boží duch se zmocnil Zachariáše, syna kněze Jojady, a ten se postavil uprostřed lidu a říkal jim: "Tak praví Bůh: Proč přestupujete Hospodinova přikázání? Nebudete mít úspěch! Protože jste opustili Hospodina, on opustil vás!" Tu se proti němu spikli a na králův příkaz ho ukamenovali v nádvoří Hospodinova domu. Král Joaš si nevzpomněl na milosrdenství, které mu prokázal (velekněz) Jojada, otec (Zachariášův), a zabil jeho syna (Zachariáše). Když ten umíral, řekl: "Hospodin to vidí a pomstí to!" A vskutku, na konci roku vytáhlo proti (králi Joašovi) aramejské vojsko, vnikli do Judska a do Jeruzaléma a povraždili všechna knížata lidu a všechnu kořist poslali damašskému králi. Ačkoli bylo aramejské vojsko počtem mužů malé, když přišlo, Hospodin vydal do jejich moci vojsko velmi četné, poněvadž opustili Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali trest nad Joašem a opustili ho těžce zraněného. Když odešli, spikli se proti němu jeho služebníci, aby pomstili krev syna kněze Jojady, zabili ho na lůžku a on umřel. Pohřbili ho v Davidově městě, ale nepohřbili ho v královských hrobkách.

Mt 6,24-34

Ježíš řekl svým učedníkům: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat, a druhého milovat, nebo se bude prvního držet, a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám říkám: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho se budete oblékat. Což není život víc než jídlo a tělo víc než šaty? Podívejte se na ptáky: Nesejí ani nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Copak nejste o mnoho cennější než oni? Kdo z vás si může svou starostlivostí prodloužit život o jedinou chvilku? A proč si děláte starosti o svoje oblečení? Pozorujte polní lilie, jak rostou: nelopotí se, nepředou - a říkám vám: Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oblečen jako jedna z nich! Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je, a zítra se hodí do pece, čím spíše vás, malověrní! Nedělejte si proto starosti a neříkejte: Co budeme jíst? nebo: Co budeme pít? nebo: Do čeho se oblečeme? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Nejprve tedy hledejte Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si proto starosti o zítřek, vždyť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení."

Komentář: Mt 6,24-34
Není naše rozpolcenost právě v tom, že se snažíme sloužit dvěma pánům? Kéž jsou moje přirozené potřeby v souladu s Boží vůlí.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- http://www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/


Lectio divina na stránkách Bratří kazatelů (OP)
http://www.op.cz/?a=532


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz