11. neděle v mezidobí

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám, tys má pomoc, nezavrhuj mě, neopouštěj mě, Bože, můj spasiteli!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, sílo všech, kdo v tebe doufají, bez tebe lidská slabost nic nezmůže; vyslyš naše prosby a nepřestávej nám pomáhat svou milostí, abychom plnili tvá přikázání a vždycky smýšleli i jednali podle tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

První čtení je prologem sinajské smlouvy (Ex 19-24). Podle vzoru světských úmluv mezi králem a poddaným vládcem se nejprve připomíná Boží dobrodiní, a to pomocí symbolu orla (to naznačuje mimořádnost a velkolepost Božího zásahu). Pak se předkládá nárok ”poslouchat Boží hlas”, který je spojen s darem ”stát se zvláštním lidem”, lidem kněžským (tj. zprostředkujícím spásu ostatním národům) a svatým. To vše je podmíněno rozhodnutím člověka: ”budete-li chtít”.

Ex 19,2-6a

Když přišli synové Izraele na sinajskou poušť, utábořili se na poušti. Izrael se tam utábořil před horou.

Mojžíš vystoupil k Bohu a Hospodin na něj zavolal s hory: ”Tak řekneš Jakubovu domu a oznámíš synům Izraele: Sami jste viděli, co jsem udělal Egypťanům, jak jsem vás nesl na orlích křídlech a dovedl vás k sobě.

Nuže, budete-li mě skutečně poslouchat a mou smlouvu zachovávat, budete mým vlastnictvím mezi všemi národy, neboť mně patří celá země. Budete mi královstvím kněží a svatým lidem.“

ŽALM 100

Odpověď: Jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Plesejte Hospodinu, všechny země, - služte Hospodinu s radostí, - vstupte před něho s jásotem!

Uznejte, že Hospodin je Bůh: - on nás učinil, a my mu náležíme, - jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Neboť Hospodin je dobrý, - jeho milosrdenství je věčné, - po všechna pokolení trvá jeho věrnost.

2. ČTENÍ

Kým jsme byli před ospravedlněním? Slabými lidmi, žijícími bez Boha, hříšnými, Božími nepřáteli. A jak to vypadá po ospravedlnění? Jsme usmířeni s Bohem, tj. ospravedlněni; dostali jsme dar pokoje, můžeme přistupovat k Bohu. Přijali jsme neochvějnou naději a dar lásky skrze Ducha.

Řím 5,6-11

Bratři! Kristus v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého - možná za dobrého se ještě někdo umřít odhodlá. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme byli ještě hříšníky. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví. Neboť jestliže jsme byli s Bohem usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše - po usmíření - budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Přiblížilo se Boží království, praví Pán; obraťte se a věřte evangeliu. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš poté, co ukázal cíl svého poslání (9,13 - být prostředníkem milosrdenství) a moc svého učení (kap. 5-7), daruje svoji autoritu a poslání těm, které si vyvolil. Apoštolské poslání je tak Ježíšovým darem, který si bude společenství vyprošovat.

Mt 9,36-10,8

Když Ježíš viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. Tu řekl svým učedníkům: ”Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň!“

Potom si zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu.

Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon, zvaný Petr, a jeho bratr Ondřej, Jakub, syn Zebedeův, a jeho bratr Jan, Filip a Bartoloměj, Tomáš a celník Matouš, Jakub, syn Alfeův, a Tadeáš, Šimon Kananejský a Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil.

Těchto dvanáct Ježíš poslal a přikázal jim: ”Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte. Raději jděte k ztraceným ovcím z domu izraelského. Jděte a hlásejte: Přiblížilo se nebeské království. Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte.“

K ZAMYŠLENÍ

Není snadné dnes hlásat ”přiblížilo se nebeské království“ a neudělat si přitom ostudu. Protože ve světě plném násilí, válek a podvodů nejrůznějšího druhu ho naši bližní skutečně neuvidí. Musí se tedy ten, kdo se nechá Ježíšem vyslat jako hlasatel království, opravdu jevit jako podezřelá nebo nesolidní osoba? Záleží na tom, jestli se sám nebeskému království přiblížil a jestli z něj žije. Ježíšovo slovo ”Boží království je mezi vámi“ platí stále. Jde o to, zda o něm víme a žijeme z něho natolik, aby uprostřed šedi či temnot světa zářilo naším bližním z našich životů. Jinak bychom byli nevěrohodnými hlasateli, nebo bychom museli zmlknout a neplnit tak Ježíšovo poslání.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1 Král 21,1-16

Mt 5,38-42

Komentář: 1 Král 21,1-16
Na příkladu Nábota se názorně ukazuje, jak může jednat člověk ovládaný duchem chamtivosti: nejprve usiluje ”dovoleným způsobem”, pak však používá i lež, křivé nařčení, nakonec násilné odstranění druhého. A mám odvahu si přiznat, jak se chamtivost projevuje v životě mém?

1 Král 21,17-29

Mt 5,43-48

Komentář: 1 Král 21,17-29
”Být přistižen při činu”, či také ”usvědčen”, není žádnou tragédií. Naopak. Tím se otevírá cesta k usmíření s Hospodinem. Bojím se usvědčení?

2 Král 2,1.6-14

Mt 6,1-6.16-18

Komentář: 2 Král 2,1.6-14
Je velkým darem od Pána najít duchovního ”průvodce” (či otce), který mě provází po cestě životem. Není však šťastné takového ”průvodce” zbožňovat (nebo na něm viset) - a to se bohužel také někdy stává. Jaký je můj postoj k “duchovnímu průvodci”? Pokud žádného nemám, mohu nyní prosit, aby mi Pán někoho na cestu poslal.

Sir 48,1-15

Mt 6,7-15

Komentář: Sir 48,1-15
Málokdo byl tak obdařen jako Eliáš. A nebylo by plodné ”závidět”, že se mi nedostalo takových darů. Spíš mohu obdivovat, jak velký a mocný je Hospodin v životě těch, kdo se mu dávají - i já se mohu Bohu odevzdat, abych mohl přijímat a zakusit velké Boží dary.

2 Král 11,1-4.9-18.20

Mt 6,19-23

Komentář: 2 Král 11,1-4.9-18.20
Jsou chvíle, kdy je třeba rezolutně skončit se zlem: ne sice takovým způsobem jako Jójada, ale přece jen se stejnou jednoznačností. Jsou v mém životě ”Baalovy oltáře“, tj. místa či příležitosti notoricky svádějící ke hříchu?

2 Kron 24,17-25

Mt 6,24-34

Komentář: 2 Kron 24,17-25
To je to drama, ba ta skutečná tragédie v lidském životě - odmítnout Boží slovo, Boží posly. Vedle toho může být zdánlivá tragédie - totiž tragédie života zmařeného kvůli věrnosti Hospodinu: taková věrnost je důkazem opravdové lásky, která nese i všechno zlé až do konce.