Sekce: Nedělní liturgie
9. 3. 2003
1. neděle postní
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Vyslyším ho, až mě bude vzývat, budu při něm v tísni, zachráním ho a oslavím, nasytím ho dlouhým věkem.
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí Bože, ty nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní připravovali na velikonoce. Prosíme tě, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova vykupitelského díla a stále opravdověji z něho žijeme. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...
1. ČTENÍ
Po pádu do hříchu lidé propadávají stále víc svévoli. Této lavině hříchu učiní přítrž potopa, která je tak předobrazem očišťujících vod křtu. Bůh pak dává pocítit nově svoji blízkost: uzavírá svoji smlouvu s celým tvorstvem. Tato smlouva je ve skutečnosti jednostranným Božím závazkem, který je čistým darem, bez žádných požadavků.
Gn 9,8-15
Toto řekl Bůh Noemovi i jeho synům: ”Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, se všemi živými tvory u vás: s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.”
Bůh dodal: ”Toto je znamení smlouvy, které zřizuji mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi. Když nakupím nad zemí mraky a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu, která je mezi mnou a vámi a mezi každým živým tvorem, který má tělo. Voda už nevzroste k potopě, aby zahubila každé tělo.”
ŽALM 25
Odpověď: Všechno tvé jednání, Hospodine, je láska a věrnost pro ty, kdo plní tvou smlouvu.
Ukaž mi své cesty, Hospodine, - a pouč mě o svých stezkách. - Veď mě ve své pravdě a uč mě, - neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, - na své milosrdenství, které trvá věčně. - Pamatuj na mě ve svém milosrdenství - pro svou dobrotivost, Hospodine!
Hospodin je dobrý a dokonalý, - proto ukazuje hříšníkům cestu. - Pokorné vede k správnému jednání, - pokorné učí své cestě.
2. ČTENÍ
Autor chce svým listem povzbudit pronásledované křesťany, kteří zakoušejí podobný úděl jako samotný Ježíš. Před jejich oči se proto staví příklad Kristova utrpení, které má být pro ně posilou a zdrojem vytrvalosti. Vždyť jeho utrpení i smrt jsou pramenem smíření, čistého svědomí, spásy, tj. nového života v Duchu.
1 Petr 3,18-22
Milovaní! Kristus jednou vytrpěl smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. Oni kdysi nechtěli poslechnout, když Bůh v Noemově době shovívavě vyčkával, zatímco se stavěla archa. Jen několik osob, celkem osm, se v ní zachránilo skrze vodu.
Voda, která (tehdy byla) předobrazením křtu, i vám nyní přináší spásu. Ne že by (křest) smýval špínu z těla, ale vyprošuje nám, aby bylo čisté naše svědomí, a působí to zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.
EVANGELIUM
Nový Adam přináší pokoj a soulad narušený hříchem starého Adama. To se ukazuje nově nastolenou harmonií mezi člověkem a ”divokými zvířaty”, podobně jako v ráji (Gn 2; Iz 11). Boží vláda čili Boží přítomnost v moci je nyní mimořádným způsobem blízko. Klíčem ke vstupu do tohoto království je obrácení: obrat od sebe k Bohu, od sebedůvěry k víře v Ježíše Krista, od cest vlastních k cestám evangelia.
Mk 1,12-15
Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili.
Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: ”Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.”
K ZAMYŠLENÍ
1 Petr 3,18-22
Na konci postní přípravy stojí událost křtu. Katechumeni budou o velikonoční noci pokřtěni a křesťané obnoví své křestní vyznání. Ti první tak prožijí svou plnou záchranu Kristem a pokřtění, pokud se na obnovu křtu kajícností a plným smířením s Bohem ve svátosti pokání připraví, budou moci znovu prožít, jak nesmírně velikým darem je záchrana Kristem darovaná. Voda křtu člověku otevřela cestu k přijetí vysvobození z hříchů, které Ježíš daroval hříšníkům svou smrtí na kříži. Jsou to známé věci a přece není zrovna lehké je pochopit a učinit z nich zdroj jistoty v přítomnosti a naděje v budoucnosti. Věnujme tedy své záchraně skrze Kristův kříž a náš křest v řadě postních týdnů svou pozornost. Jistě se nám toto tajemství zas o trochu víc pootevře.
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
Lv 19,1-2.11-18
Mt 25,31-46
Komentář: Lv 19,1-2.11-18
Úryvek z Levitika nás nevybízí k žádné hrdinské svatosti, ale k svatosti ”všedního dne”, na dosah každému.
Iz 55,10-11
Mt 6,7-15
Komentář: Iz 55,10-11
Postní doba je také příležitostí k novému objevení Božího slova: slova, které je mocí a silou, které vykonává v mém životě to, co bych sám nikdy nesvedl. Nestojí za to se jím ”zabývat”?
Jon 3,1-10
Lk 11,29-32
Komentář: Jon 3,1-10
Ninivští obyvatelé nejsou pro nás vzorem ani tak v přísné askezi, jako spíš v jednoznačném a radikálním obrácení.
Est 4,17n. (přídavky knihy Ester)
Mt 7,7-12
Komentář: Est 4,17n. (přídavky knihy Ester)
Máme tu ”příklad” modlitby upřímné, nevyumělkované. A stejně tak prostě se můžeš modlit i ty, vždyť Otec miluje srdce upřímné a ”dětské”.
Ez 18,21-28
Mt 5,20-26
Komentář: Ez 18,21-28
Chtít si zařídit život ”podle svého” není nejlepším řešením, protože nevede k naplnění.
Dt 26,16-19
Mt 5,43-48
Komentář: Dt 26,16-19
Radikální požadavek poslušnosti z celého srdce nás může vyděsit: jedině tato cesta nás však může obšťastnit. Polovičatost ke štěstí nevede.