1. neděle adventní – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

1. ČTENÍ

Izraelité se po návratu z babylónského exilu museli potýkat s chudobou i těžkostmi při obnově chrámu a města. Lid za tím vším viděl důsledky své dřívější viny. V této situaci Božího "mlčení" Izrael vyznává svůj hřích a uznává, že jen Bůh je pravý otec a zachránce.

Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7

Ty, Hospodine, jsi náš otec; "náš vykupitel" je tvoje dávné jméno. Proč jsi dopustil, Hospodine, že jsme zbloudili z tvých cest, že nám ztvrdlo srdce, abychom před tebou neměli bázeň? Usmiř se kvůli svým služebníkům, pro kmeny, které jsou ti vlastní!
Kéž bys protrhl nebe a sestoupil! Před tvou tváří by se rozplynuly hory.
Sestoupil jsi, a před tvou tváří se rozplynuly hory. Od věků (nikdo) neslyšel, k sluchu (nikomu) neproniklo, oko nespatřilo, že by Bůh, mimo tebe, (tak) jednal s těmi, kdo v něho doufají. Jdeš vstříc tomu, kdo s radostí jedná spravedlivě, těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe.
Hle, ty ses rozhněval, protože jsme hřešili, byli jsme v hříších stále. Budeme zachráněni? Byli jsme všichni jak poskvrnění, jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek. Zvadli jsme všichni jak listí, nepravosti nás unášely jak vítr.
Nikdo nevzýval tvé jméno, nikdo se nevzchopil, aby se k tobě přivinul, neboť jsi před námi skryl svoji tvář, nepravosti jsi nás vydal napospas. A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!

ŽALM 80

Odpověď: Bože, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Slyš, Izraelův pastýři, – skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, – probuď svou sílu – a přijď nás zachránit!
Bože zástupů, vrať se, – shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! – Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, – výhonek, který sis vypěstoval!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, – nad člověkem, kterého sis vychoval. – Už od tebe neustoupíme, – zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

2. ČTENÍ

Korintská církevní obec zakusila hojné Boží obdarování: dary slova, poznání a jiné projevy Ducha. Na prokázané projevy Boží přízně mají křesťané odpovědět nadějí a důvěryplným čekáním. "V onen den" se uskuteční největší dar: plné společenství s Kristem.

1 Kor 1,3-9

(Bratři a sestry!) Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru; jen ještě musíte vytrvale čekat, až přijde náš Pán Ježíš Kristus. On vám také dá, že vytrváte až do konce, takže budete bez úhony v onen den našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je Bůh, a on vás povolal k tomu, abyste měli společenství s jeho Synem Ježíšem Kristem, naším Pánem!

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.

EVANGELIUM

Náš text je posledním úryvkem eschatologické řeči (Mk 13). Nosným tématem je vnitřní bdělost a čekání na Pána. Opakem takové bdělosti je spánek jakožto postoj ne-očekávání se srdcem zatíženým nestřídmostí. Na jiných místech Písma se používá také přirovnání, že Pán přijde náhle jako zloděj. On může přijít kdykoliv!

Mk 13,33-37

Ježíš řekl svým učedníkům: "Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den. Je to podobně jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, protože nevíte, kdy přijde pán domu, zdali navečer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno, aby vás, až znenadání přijde, nezastihl, jak spíte.
Co říkám vám, říkám všem: Bděte!"

K ZAMYŠLENÍ

Advent je velmi dynamickým časem, protože v něm je očekávání, naděje i bdělost. Je v tomto smyslu obrazem života, který je neustálým pohybem, hledáním a snažením a jde v něm o překonání strnulosti, netečnosti a odcizení. Proti zahálčivé lenosti, nudě a stýskání si je oslavou cesty, která má cíl, radostí z jednání, které má smysl, a bohatstvím života, jdoucího ke Kristu. Advent je také radostí nad pohybem Boha směrem k nám. Vždyť často se nám vnucuje myšlenka, že Bůh je nám vzdálen, že mlčí a nezajímá se o nás. V adventu znovu silně vnímáme šťastnou jistotu, že Bůh je s námi, že mu na nás tolik záleží a že nás nenechává ztracené. Z tohoto setkání pohybů člověka a Boha se rodí nový život, který už žijeme a na který teprve čekáme.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1. 12.

Iz 2,1-5

Mt 8,5-11

Komentář: Mt 8,5-11
K adventnímu očekávání patří i živá víra, víra v Boží jednání, vedení, požehnání, které může a má proměňovat můj život...

2. 12.

Iz 11,1-10

Lk 10,21-24

Komentář: Lk 10,21-24
I mně je vše dáno od mého nebeského Otce. Blaze tomu, který to vidí, blaze té, která z toho umí žít...

3. 12.

Iz 25,6-10a

Mt 15,29-37

Komentář: Mt 15,29-37
Jsem vděčný(á) za jídlo, za tento Boží dar, za to, že nemám v tomto ohledu žádný nedostatek?

4. 12.

Iz 26,1-6

Mt 7,21.24-27

Komentář: Mt 7,21.24-27
Stavím na Kristu? Opravdu? Je to viditelné? Je to srozumitelné i pro ty, kteří mě znají, kteří jsou kolem mne?

5. 12.

Iz 29,17-24

Mt 9,27-31

Komentář: Mt 9,27-31
Věřím, že Bůh má takovou moc? Věřím, že může proměnit i moji slepotu? Dokážu jej s takovouto důvěrou prosit?

6. 12.

Iz 30,19-21.23-26

Mt 9,35 – 10,1.5-8

Komentář: Mt 9,35 – 10,1.5-8
Vím, že jsem dostal(a) zadarmo? Umím také zadarmo dávat? Jsem štědrý? Rozdávající? Nejsem lakomá?