Sekce: Knihovna
Hinduismus ve zkratce
Indická antropologie vzešla z průzkumu vědomíz knihy Reinkarnace , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
Na počátku indických představ o znovuzrození nebo znovuvtělení je vedle jiných faktorů pochybnost, prozrazující hluboký náboženský vhled. Byla to pochybnost o trvalosti posmrtného života v nebeském světě. Ve starých vrstvách védských spisů ještě převládá myšlenka, že mrtví odcházejí do míst odměny nebo trestu, lidově vyjádřeno do nebe nebo do pekla. Rozhoduje se o tom nikoli pouze podle osobního způsobu života, ale také ještě více podle účinnosti kněžských ceremonií a obětních obřadů. Mohou však tyto obřady poskytnout trvalý pobyt v nebeském světě?Pochybnost se prosadila a vedla k učení o opětovné smrti na onom světě. Strach před ní se stal převládajícím tématem, dokud nebyla nalezena nová odpověď. Ta se ohlašuje v bráhmanách a jasně vystupuje v raných upanišádách (kolem r. 800 př. Kr.) Říká, že se duše nebo Já musí po smrti stále znovu vracet a vtělovat. Účinnost náboženských zásluh a kněžských rituálů totiž časem pomíjí a člověk se nemůže tak snadno osvobodit ze zajetí v koloběhu existencí. Jak tedy dosáhnout spásy? Člověk se musí stát anagáminem, tím, kdo se již nevrací.
Podle raných upadišáh základem skutečnosti, z něhož teprve vyšly živly, je cosi duchovního, menšího než zrnko rýže a většího než celé nebe, nepochopitelného a nezničitelného, totiž átman, „Já“. Prazáklad bytí a jádro jednotlivé osoby, základ světa a základ duše, brahma a átman jsou totožné. Duše, která podle indické nauky o převtělování putuje od jedné existence ke druhé je prostě átman. Podle hinduismu je člověk ve svém nejhlubším nitru - totiž jako átman – božský, transcendentní, a to současně znamená: bez personality a individuality. Toto jádro osoby se však nachází ve smrtelné schránce.
Pozdější indičtí myslitelé vytvořili pojetí, podle něhož je átman obklopen různými schránkami anebo sám sestává z různých vrstev. Vnější vrstva je tvořena fyzickým tělem z „hrubé hmoty“. Střední vrstvou je tělo z „jemné hmoty“. To bývá děleno obvykle na tři „schránky“: na vitální tělo, duchovní tělo a poznávající či vědomé tělo.
Jak Indové k této originální antropologii dospěli? Jejím předpokladem je představa, kterou podobně nalezneme u řeckých stoiků, že duchovní procesy musíme chápat materiálně a substanciálně, jako “těla“ nebo „tělesné schránky“. A především je tato antropologie výsledkem intenzivního sebepozorování a průzkumu různých stavů vědomí. Ty se rozlišují čtyři: bdělost, sen, hluboký spánek a meditativní stav vědomí, označovaný jako turíja. V normálním bdělém stavu jsme si vědomi svého těla. Ale až meditace umožňuje stav vědomí, ve kterém se člověkovi zpřístupní jádro jeho osoby, átman. Átman je něco, čeho nemůže být dosaženo normálními stavy vědomí.
Kdekoli se lidé zabývali meditační praxí a myšlenkou reinkarnace, tam se objevilo i toto esoterické chápaní člověka s jeho schránami a odpovídajícími stavy vědomí.
***
Se svolením převzato z knihy: Reinkarnace, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Reinhart Hummel
Související texty k tématu:
Smrt a umírání:
- Co chceš, aby o tobě lidé říkali, až umřeš? Mluvil jsem s jedním vytrénovaným mladíkem a řekl jsem mu: „Až zaklepeš bačkorama, spustí tě do jámy a potom si dají si řízek..."
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu Při jednom ze svých rozhovorů jsem se Matky Terezy zeptal: "Máte strach ze smrti?" Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála. "Ne, vůbec," prohlásila.
- Smrt jako svatba s Bohem Když zemřela má matka, se sourozenci jsme připravovali její pohřeb. Zvažovali jsme, které písně ráda zpívala.
- Smrt, posmrtný život Jít ve stopách Ježíšových je naším povoláním. Je to jediná cesta, která vede skrze smrt k životu.
- Modli se za svou smrt To nejtěžší je správně zemřít. Je to zkouška, jíž nikdo neunikne. Modli se i ty o sílu pro tuto zkoušku... (Dag Hammarskjöld 1905-1961. Švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník OSN)
- Další texty k tématu smrt a umírání zde
Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život
- Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
- Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
- Další texty k tématu vzkříšení zde
- Křesťanství
- Hinduismus
- Buddhismus
- Islám
- New Age - náboženství bez Boha
- Další texty k tématu náboženství zde