Sekce: Knihovna
Boj o druhou hradbu
z knihy Po stopách Ježíšových , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
Josephus Flavius vypravuje ve své zprávě o obléhání Jeruzaléma, jak Římané dobývali postupně troje městské hradby. Ve skutečnosti však Jeruzalém nebyl obehnán kolem dokola trojí hradbou, trojnásobná obranná linie byla pouze na severní straně města.Tato opevnění se v archeologii Jeruzaléma všeobecně označují jako "první", "druhá" a "třetí" hradba. Neztrácejme ze zřetele, že tato zpráva Josepha Flavia se týká roku 70 po Kr.
V době Ježíšově byla na severu města jen první a druhá hradba. Se stavbou třetí hradby se začalo teprve za vlády krále Heroda Agrippy 1. (r. 41-44). Agrippa se u Římanů těšil obzvláštní přízni. Z milosti Říma vládl nad celým územím Heroda Velikého. Ve vojenských záležitostech však Římané nikomu netrpěli žádné výsady. Pokračovat ve stavbě třetí městské hradby králi zakázali. Teprve počátkem židovského povstání roku 67 se v pracích na třetí hradbě pokračovalo a práce byly dokončeny ve velkém spěchu.
Pro otázku pravosti Golgoty je však průběh druhé městské hradby důležitý. Pokud by místo, kde dnes stojí chrám Božího hrobu, nebylo v době Ježíšově za městem, nemohl tu být Ježíš pohřben. Podle přísného ustanovení bylo totiž veškeré pohřbívání uvnitř městských hradeb absolutně zakázáno.
Boj o "druhou hradbu" byl veden urputně jako za časů Titových. Údaje našeho zpravodaje Josepha Flavia jsou velice strohé: "Druhá hradba začínala u brány, kterou nazývali branou Cennat [Zahradní brána] a která byla částí první hradby; obkličovala jen severní stranu a dosahovala až k Antonii" (Válka žid. V,4,146).
Podle této zprávy známe tedy výchozí i koncový bod druhé hradby. Ale jen koncový bod u hradu Antonia je pro nás nějak uchopitelný. Pro polohu brány Gennat - své jméno má patrně podle zahrad, kam se dalo touto branou přijít (srov. J 19,41) - nebyly dosud žádné opěrné body. Výraz "kyklomenon", jehož Josephus Flavius užívá, vedl některé badatele k předpokladu, že hradba se táhla širokým obloukem od brány Gennat ke hradu Antonia. Kristův hrob by pak ležel uvnitř hradby v městském obvodu, a už tím by se prokázal jako nepravý.
Výraz "kyklústhai" (obklopit) nemusí ještě nutně znamenat obloukovou linii. Naopak, všechny archeologické nálezy a účelnost strategické obranné linie takovou interpretaci vylučují. Skalní svahy, hluboké příkopy a zbytky hradeb, jež byly odkryty při stavebních pracích, poskytují celou řadu opěrných bodů, které ukazují na jiné pásmo hradeb.
I když o tom, kudy vedla druhá hradba, se vzhledem k nevyjasněné poloze brány Gennat dosud nedospělo k naprosté jistotě, svědčí všechny archeologické nálezy o tom, že Golgota spolu s hrobem v zahradě Josefa z Arimatie nepatřily v době Ježíšově k obvodu města.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Chlév - nouzové řešení
- Betlém - město Davidovo
- Badatel Órigénes
- Jeronýmovo svědectví o Jeskyni Ježíšova narození
- Vnitřek betlémské jeskyně dříve a dnes
- Velikonoční večeře a zrada mistra
- Cesta na popraviště
- Poprava za městem - na místě nazývaném Golgota, Calvaria, či Lebka...
- Stavba chrámu Božího hrobu
Autor: Gerhard Kroll