21. 10. 2007

29. neděle v mezidobí - Cyklus C

Při našich setkáních obnovujeme a prohlubujeme vzájemné vztahy. To samozřejmě platí i o našem vztahu k Bohu. Příležitostí pro setkávání s ním máme bezpočet. Společné slavení eucharistie, té nedělní zvlášť, je pro nás setkáním naprosto jedinečným. Jde však o to, zda pro nedělní bohoslužbu máme čas a zda k Bohu pozvedáme své ruce, oči, hlas i srdce, abychom se opravdu setkali. Určitě to neděláme proto, abychom měli na týden pokoj. Pak by se mohlo oprávněně stát, že nezachytíme ani všechny ty ostatní příležitosti pro setkání s ním.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, popřej mi sluchu, slyš mé slovo! Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život; dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Bitva v dolině Refidim je popisována velmi stručně, hlavní pozornost se soustřeďuje spíš na Mojžíše. Pokud držel ruce nahoře, Izrael vítězil: symbol zvednutých rukou naznačuje napojení na Hospodina a přijetí síly od něj. Hospodin nakonec nově prokázal věrnost svým vyvoleným, zastal se jich. Je důležité si všimnout, že Izrael nezvítězil jen díky Mojžíšovi, ale i díky Jozuově vojsku: pasivita (stát na hoře před Hospodinem) se tak skloubila s aktivitou (bojovat v dolině). Izrael mohl slavit vítězství díky spolupráci ”rozmanitých druhů služeb” přítomných v jeho středu.

Ex 17,8-13

Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim.
Mojžíš řekl Jozuovi: ”Vyber si muže a zítra vyjdi bojovat s Amalečany, já se zatím postavím na vrchol pahorku s Boží holí v ruce.” Jozue vykonal, co mu rozkázal Mojžíš, a bojoval s Amalečany. Mojžíš, Árón a Chur však vystoupili na vrchol pahorku.
Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Árón a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce. Jozue porazil ostřím meče Amalečany a jejich válečné sbory.

ŽALM 121

Odpověď: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi.

Zvedám své oči k horám. – Odkud mi přijde pomoc? – Pomoc mi přijde od Hospodina, – který učinil nebe i zemi.
Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, – nebude dřímat tvůj strážce. – Ano, nebude dřímat a spát – Izraelův strážce.
Hospodin tě střeží, – Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici. – Za dne ti slunce neublíží, – ani měsíc v noci.
Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, – střežit bude tvou duši. – Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod – nyní i navěky.

2. ČTENÍ

Tento text je srozumitelnější na pozadí polemiky proti nauce ”falešných učitelů” působících uvnitř církevní obce. Timotej má odolat falešným naukám věrností v předávaném učení, věrností Písmu. Taková věrnost nemá být jen pasivní (pouhé vytrvání), ale i aktivní: Timotej má hlásat s odvahou toto slovo, i když bude někdy nepříjemné.

2 Tim 3,14 – 4,2

Milovaný! Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.
Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, zapřísahám tě při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Boží slovo je plné života a síly a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími. Aleluja.

EVANGELIUM

Modlitba vyvolených zde nabývá specifického obsahu. Je to modlitba věřících zakoušejících bezpráví a prosících o vysvobození (v. 7; podobenství o neodbytném příteli oproti tomu mluví o všeobecné účinnosti vytrvalé modlitby). Patrně se myslí na období pronásledování a zkoušky.

Lk 18,1-8

Ježíš vypravoval svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit a neochabovat: ”V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal.
Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: ‚Zastaň se mě proti mému odpůrci!‘ Ale on dlouhou dobu nechtěl.
Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak sem bude ustavičně chodit a mě trápit.‘”
A Pán řekl: ”Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat?
Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?”

K ZAMYŠLENÍ

Modlitba je místem setkání konečného s nekonečným. Je mostem mezi námi a Bohem. Kristus nás naučil modlit se. Stejně jako Mojžíš neprosíme pouze za sebe, i my chceme být zprostředkovateli setkání našich bratří a sester s Bohem. Pokud nám při modlitbě chybí inspirace, myšlenky a slova, hledejme je v Písmu. Nechme se oslovit Božím slovem a stejným mu odpovězme. Bude nám naslouchat tak, jako každá matka i otec naslouchají slovům svých dětí, kterým je naučili. Z každého takového setkání vyjdeme bohatší.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

22. 10.

Řím 4,20-25

Lk 12,13-21

Komentář: Řím 4,20-25
Důvěra, pevné přesvědčení o tom, že Bůh jedná v mém životě, že mne slyší, že se mnou počítá, že naplní svá zaslíbení, že mne přijme do svého království – to je postoj Abrahamův a má být i můj.

23. 10.

Řím 5,12.15b.17-19.20b-21

Lk 12,35-38

Komentář: Řím 5,12.15b.17-19.20b-21
”V hojnosti dostávají milost a ospravedlnění” – toto slovo má pro mne být povzbuzením a provázet mne v dnešním dni v boji s mými starostmi, s pokušením, s vlastními slabostmi.

24. 10.

Řím 6,12-18

Lk 12,39-48

Komentář: Řím 6,12-18
Rozhodnutí pro Boha (a vysvobození z otroctví hříchu) se již událo (při křtu) a děje se stále znova (při obnově křtu, při slavení svátosti smíření…). Toto rozhodnutí si mám dnes znovu připomenout, znovu je potvrdit a dát své údy ”Bohu jako nástroje ke konání spravedlnosti.”

25. 10

Řím 6,19-23

Lk 12,49-53

Komentář: Řím 6,19-23
”Dar Boží však je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.” Chval Boha za tento dar a v poslušnosti naslouchej svému Pánu, co ti dnes chce říci.

26. 10.

Řím 7,18-25a

Lk 12,54-59

Komentář: Řím 7,18-25a
I já to znám. Jsem hříšný(á), dělám to, co nechci, stávám se znovu zajatcem zákona hříchu. Ale Bůh znovu a znovu vysvobozuje. A možná je pro mne ten ”čas příhodný” právě teď!