2. 12. 2001

1. neděle adventní

Útěk ze skutečného do vysněného světa nelze nikomu zodpovědně doporučovat. Ale pozvednutí duše, mysli a naděje k Bohu je něčím jiným. Není to ani útěk do vysněných krajin, ani únik do zapomnění, ale je to pozvednutí naší pozornosti od denních mrzutostí a nadějí, které mají jepičí život, k tomu, co je pevné a spolehlivé. K naději ve všechno, co od Boha přichází a k němu vede. Právě adventní doba je příhodná pro toto pozvednutí. Je to jako kdyby se člověk přestal zabývat jen blátivou cestou a svou vlastní mrzutou náladou a zvedl oči k vrcholkům hor, na které míří.

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

K tobě pozvedám svou duši, Hospodine, můj Bože, v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou nejásají moji nepřátelé. Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Toto slovo spásy je z konce 8. století př. Kr., kdy judskému království hrozilo nebezpečí syroefraimské a posléze asyrské expanze. Prorok neočekává záchranu od lidí, od politického umění či vojenské moci, ale od Boha, který naplňuje chrám svou velebností (Iz 6,3.4). S jistotou v toto Boží přislíbení Izrael může a má už teď kráčet v Hospodinově světle, tj. v Boží spasitelné přítomnosti (v. 5; Ž 89,16).

Iz 2,1-5

Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova, o Judovi a Jeruzalému.

Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšená nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:
"Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!" Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.

Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit.

Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle!

ŽALM 122 (121)

Odpověď: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.

Zaradoval jsem se, když mi řekli: "Do domu Hospodinova půjdeme!" - Už stojí naše nohy v tvých branách, Jeruzaléme!"

(Tam vystupují kmeny, - kmeny Hospodinovy, - jak to zákon přikazuje Izraeli, - aby chválil Hospodinovo jméno. - Tam stojí soudní stolce, stolce Davidova domu.

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: - ať jsou v bezpečí, kdo tě milují, - ať vládne mír v tvých hradbách, - bezpečnost v tvých palácích!)

Kvůli svým bratřím a přátelům - budu říkat: Pokoj v tobě! - Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, - budu ti přát štěstí.

2. ČTENÍ

Nyní nastal čas! Jaký čas? Je tu doba mimořádné šance: probudit se ze spánku a nově přijmout světlo do svého života. Toto světlo nového života je teď blíž než při okamžiku křtu. Tento přijatý život ve světle se může nově rozzařovat den ze dne. Každý den je šance znovu přijmout zář nového života, a tak zapudit temnotu hříchu ve všech jejích podobách. Světlo nového života umožňuje odolávat hříšným sklonům, které jsou dosud ve tmě (“tělo”-v. 14).

Řím 13,11-14

Bratři! Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne, ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja, Pane, ukaž nám své milosrdenství a dej nám svou spásu! Aleluja.

EVANGELIUM

Evangelium je převzato z tzv. apokalyptické řeči (Mt 24-25), tj. řeči o posledních událostech. Tak jako před potopou lidé neočekávali žádnou nenadálou událost a jejich pohled byl zaměřen pouze na věci viditelné a zakusitelné, podobně i před druhým Kristovým příchodem. Proto se nikdo nemůže uklidňovat životním stylem druhých, zaměstnáni jen záležitostmi pozemského života. Pán přijde tehdy, když lidé budou prožívat běžné události: práci na poli nebo u mlýnku. Pán přijde znenadání jako zloděj!

Mt 24,37-44

Ježíš řekl svým učedníkům: "Když přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově: Jako totiž v době před potopou lidé jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, až přišla potopa a všechny zachvátila, právě tak to bude, když přijde Syn člověka.

Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán, dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána.

Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete."

K ZAMYŠLENÍ

Bdění, ke kterému evangelium vybízí, není totéž, co mít strach a ze strachu nezamhouřit oči. Je to pozornost, kterou člověk udržuje proto, aby v životě nepropásl to nejdůležitější. Z mnoha textů evangelií vidíme, že pro řadu lidí bylo nejdůležitější setkání s Ježíšem. To proměnilo jejich život tak, že byli navěky zachráněni. A právě o takovou bdělost jde. Snad jsme už zásadní setkání s Ježíšem uskutečnili. Takové, ve kterém jsme se pro něho a pro jeho cestu rozhodli. Ale život nám předkládá další a další výzvy a volby. Je třeba v nich vždy nově stvrdit své skutečné rozhodnutí pro Ježíše a jeho cestu. Proto je třeba bdít a ne se jen spolehnout na to, že patříme mezi křesťany

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Památka sv. Františka Xaverského

Iz 4, 2-6

Komentář: Mt 8, 5-11
Setníkova odpověď je obdivuhodná také proto, že pro něj Kristovo slovo nezůstává abstraktní: je tak skutečné a spolehlivé jako některé “jistoty” z jeho vlastního života. Dokázal bys formulovat pomocí nějakých skutečností z běžného života (podobně jako ten setník), jak je pro tebe účinné Kristovo slovo?

Iz 11, 1-10

Komentář: Lk 10, 21-24
Uvědomuješ si, že jsi poznal něco výjimečného?

Iz 25, 6-10a

Komentář: Mt 15, 29-37
Už na začátku této adventní doby si mohu uvědomit, že v tomto období jde především o to, abych nechal Krista svobodněji působit ve svém životě: působit svým uzdravením, svým milosrdenstvím vůči mně.

Iz 26, 1-6

Komentář: Mt 7,21.24-27
Slyšet Kristova slova: je to samozřejmé? Nebylo by smysluplným adventním úkolem věnovat se pozornějšímu naslouchání Kristových slov?

Iz 29,17-24

Komentář: Mt 9,27-31
Věříš, že Ježíš může konat to, oč ho prosíš? Nebo ve skutečnosti prosíš bezmyšlenkovitě, z “dobrého zvyku”?