26. 10. 2024, KlaraL | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Proč právě já?
Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák – Timaiův syn. Jakmile uslyšel, že je k Ježíši Nazaretskému, začalo volat: „Ježíši, smiluj se nade mnou!“ On se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ (srov. Mk 10,46, celý text zde )
Sedím už roky na okraji cest, po nichž jiní snadno chodí. Roky mě sžírá výčitka: proč právě já?! Vždyť já chci mít stejný život jako ostatní.
A tak se modlím, „Pane! Ať vidím!“ A ono nic. Jsem vyřazený z příběhu, nemám kam jít. Zato všichni mají kam pospíchat a se mnou ztratí jen okamžik: „Vezmi si pár mincí a nezdržuj“. Nestojím jim ani za to, abych si zapamatovali mé pravé jméno, jsem pro ně jenom „bar Timaios“, „syn Timaiův“ - ten slepý Timaiův kluk. Pomalu si zvykám i na svou bezejmennost. Touha po životě vysychá. A jednoho dne už se ani nemodlím. Bůh mlčí. Já mlčím. Roky. Přirůstám k zemi, rezignuji, čas plyne jako mince, které mi házejí.
A potom, aniž bych dovedl přesně určit čas, se něco děje. Bůh je najednou tady. Ježíš prochází nečekaně blízko, a ve mně se probudí křečovitá touha žít. Volám z plných plic: „Smiluj se nade mnou!“ Buď Bohem nade mnou a já budu člověkem tady dole, budu věřit, žít, to stačí!
A on chce, abych se vzpřímil, abych mu stál tvář v tvář. Doklopýtám k němu, vztáhnu ruce, dotýkám se ho. Pokládá mi ruku na rameno, všichni ztichnou. A on se šeptem zeptá: „Co chceš, abych udělal?“ Šeptem mu zopakuji tu jedinou modlitbu, kterou jsem se kdy modlil: „Pane, ať vidím.“ Šeptám a třesu se, protože nechci, aby ta chvíle pominula. "Ať vidím."
Ale nejsou to vůbec ta správná slova - už nechci ani práci a zdraví jako druzí, ani rodinu a domov, ani uznání, čest. To všechno teď leží na zemi v prachu jako můj odhozený žebrácký plášť. To jediné, co chci, je vidět – tebe Bože. Nikdy tě už nechci ztratit.
A najednou je možné vyrazit, po letech se hnout z místa, kam jsem odložil svůj život. A je možné jít po cestě za ním. S ním.
Pane, ať - i já - vidím!
-redakčně upraveno-
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: KlaraL
Související texty k tématu:
Obrácení, pokání:
- Pokání, obrácení - souhrnný pohled
- Je možné se změnit a obrátit?
- Člověk může změnit svůj osud
- Na útěku před sebou, aneb v bludném kruhu
- Láska k sobě samému je základ životní kreativity
- Absolutizace toho, co není absolutní
- Spása a obrácení krok k přijetí naplněného života.
- Pokud nechápeme, co je hřích, nejsme schopni obrácení...
- Další texty k tématu obrácení, pokání, uzdravení zde
Porovnávání se, srovnávání, poměřování
- Každý je se sebou nějak nespokojený Proto spolu tolik soupeříme.
- Kdo se porovnává s druhými, znehodnocuje sám sebe... Stále objevujeme u druhých něco co sami nemáme. Srovnávat se s druhými ale znamená buď podceňovat sebe, nebo se naopak nutit k pocitu, že jsme „super“. Co s tím?
- Od malička jsme vedeni k porovnávání se s druhými „Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí.
- Být někým jiným, než jsem? Znám jednoho muže, který pracoval jako inženýr pro velkou společnost, ale tohoto dobře placeného zaměstnání se vzdal, aby se mohl stát automechanikem, i když jeho okolí si ťukalo na čelo.
- Další texty k tématu porovnávání, srovnávání, poměřování, posuzování, závist
