9. 4. 2016, Pavel Semela (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Často jednáme jen podle názorů druhých

Velekněz začal apoštoly vyslýchat: „Přísně jsme vám přece přikázali, že v tom jménu už nesmíte učit. Přesto však Jeruzalém je plný toho vašeho učení a chcete na nás přivolat pomstu za krev onoho člověka.“ Ale Petr a ostatní apoštolové na to řekli: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše...“ (Sk 5, 27-30)c

Politika se stala závislá na průzkumech veřejného mínění. Politikové nehlásají (možná ani nemají) vlastní názory, ale říkají to, co podle průzkumů lidé chtějí slyšet. Kolik lidí se nechá ovlivnit předvolebními průzkumy, aby získali pocit, že volí toho, koho většina. A nakonec i ten, kdo chce být nezávislý či rebel, se stará o názory většiny, aby se programově odlišil a provokoval.

Vybavil se mi titul knihy Richarda Feynmana, nositele Nobelovy ceny za fyziku: „What do you care what other people think?“ (česky vyšlo pod názvem „Snad ti nedělají starosti cizí názory?“). Spoustu energie vkládáme do toho, že se staráme o to, co si o nás druzí myslí. Mnoho starostí je způsobeno tím, že se bojíme, co si o nás druzí pomyslí, jak na ně zapůsobíme. A často nejednáme podle vlastního přesvědčení, ale podle názorů druhých, abychom nevyčnívali.

Jak moc mi záleží na mínění druhých lidí o mně? Nakolik to ovlivňuje moje rozhodování a jednání? Nemusím se tvářit, že všemu rozumím nejlíp a ostatní mě nezajímají. Názory druhých mě mohou obohatit, má smysl radit se se zkušenějšími. Je dobré brát na druhé ohled a neprosazovat jen svou. Pokud se ale stane kritériem mého jednání strach z toho, co si o mně ostatní řeknou, chytil jsem se do pasti.

Apoštol Petr i nám připomíná, že více je třeba poslouchat Boha než lidi. To je cesta z pasti, tímto přístupem se nám otvírá netušená svoboda. Starám se o to, co si o mně myslí Bůh? Pokud ano, naslouchám jeho slovu, abych to slyšel od něj, nebo si dělám svoje představy, jak se na mě asi dívá?

Jednání apoštolů působí velmi statečně. Nicméně nebyli takoví od vždycky a neměli to sami ze sebe. Před letnicemi byli ustrašení a schovaní. Odvahu vyjít a jednat podle toho, co jim dal Pán za úkol, mají až po naplnění Duchem svatým. On chce dát i tobě odvahu a sílu nedělat si starosti, co si o tobě myslí druzí, a poslouchat, k čemu tě povolal Bůh.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela

Související texty k tématu:

Bůh promlouvá, mluví; naslouchání

Nepochybuji, že Bůh volá na každého z nás Pokud se snažíme naslouchat, Bůh sám nás povede, bude s námi a nedopustí, aby naše snaha přišla nazmar.
„Zavři zobák a poslouchej,“ řekl mi Bůh. Jakousi pantomimou naznačím tomu mladíkovi ze zločineckého gangu: „Modli se!“ On povzdychne a protočí panenky, ale poslechne.
Ježíš se i nás dotýká a říká nám: „Otevři se!“ V mládí jsem na brigádě měsíc spolupracoval s neslyšícím kolegou. Bylo to docela zajímavé a občas jsme zažili dost legrace, když jsme sledovali reakce okolí.
Díky za poruchu počítače! Aneb Bůh může promlouvat skrze cokoliv... Milí čtenáři, včera došlo na rozesílacím počítači (serveru) našeho providera k chybě, kvůli které všichni odběratelé denních e-mailových biblických citátů dostali opakovaně ten samý biblický citát…
Každý vztah se zlepší, když začneme naslouchat Několik osvědčených tipů pro naslouchání.

Strach
- Kdo by neměl strach!? Strach nás činí bezmocnými
- Strach je i prospěšný
- Strach jsou těžké dveře, se kterými lze pohnout jen velmi těžko
- Co dělat, aby můj život nebyl sevřený strachem?
- Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu
- Strach je jedním z projevů nedostatku sebelásky
- Na všechny strachy je třeba se podívat v modlitbě před Bohem.
- Už nemám strach, protože Bůh se stal dítětem
- Ať se vaše srdce nechvěje!
- Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veškeré zlo.

Duch svatý, letnice:

Jak nejlépe "realizovat sám sebe"? Jak nejlépe realizovat své životní poslání? Existuje universální návod?
Duch svatý není nějaká ´energie´ Ducha svatého nemůžeme získat nějakým čarováním. Není to energie, kterou lze někde načerpat. Jestliže chci přijmout Ducha svatého, tedy Ducha Kristova, musím přijít ke Kristu.
Kdo je Duch svatý, jak působí? Duch svatý je darem, poutem lásky i Láskou - Osobou. Je tím, kdo sjednocuje a vytváří společenství. (Angelo Scarano)
Jakých je sedm darů Ducha svatého? Duch svatý neuděluje jen sedm darů, ale uděluje jich nespočet. Všichni jsme totiž Duchem Božím "vybavováni" k tomu, abychom "mohli být užiteční" (1 Kor 12,7). Jeho dary jsou tedy rozmanité tak, kolik existuje lidí a situací, ve kterých se lidé nacházejí. Pro základní pochopení a rozlišení se ale uvádí tzv. "sedm darů Ducha svatého" dle Iz 11,2.
Nevíme, jak se modlit... Existuje modlitba, která tě na první pohled přesahuje. Bylo tomu tak od počátku církve. Apoštol Pavel napsal: "Nevíme, jak se modlit ..." A dodává: "... ale Duch svatý přichází na pomoc naší slabosti a modlí se v nás." Tvoje srdce si to těžko dokáže představit, ale jeho Duch je v tvém nitru v neustávající činnosti. (Roger Schutz)
Duchu svatý omlouvám se, ale moc ráda tě nemám...
Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde

Láska k sobě, sebepřijetí:

Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí