Žiji jako mezi dvěma mlýnskými kameny: manželka - matka

Můj opravdu veliký problém, který zvládám se stále většími obtížemi, je moje matka. Je vážně nemocná a v poslední době se její zdravotní stav výrazně zhoršil tak, že přestává být soběstačná.

Od dětství jsem vyrůstal pouze s ní. Nyní jsem ženatý, mám rodinu. Matka se ale s mojí ženou se nepohodla a vlastně se vůbec nestýkají. I když nechci rozebírat charakterové vlastnosti mé matky, to mi ani nepřísluší, zůstala sama, s nikým dalším z rodiny se nestýká. Snažím se matce její úděl ulehčit, navštěvuji jí několikrát v týdnu, vnoučata za ní rovněž dochází. Se ženou jsem ale v častém konfliktu. Zdá se jí, že zanedbávám vlastní rodinu na úkor matky. Nedávno jsem zjistil, že se matka bezhlavě zadlužila, neplatí pravidelné splátky ani elektriku či nájem, odpojili jí telefon. Dluhy se snažím splácet z toho, co máme našetřeno, ale jsou veliké. Doma jsem prožil velmi prudkou hádku a cítím, že napětí zůstává.
Žiji jako mezi dvěma mlýnskými kameny, cítím, že mám vůči matce určité povinnosti, pronásledují mě výčitky, zda pro ní dělám vše, co můžu. Kde je však hranice mých možností...? Zároveň ale nechci, aby se to dělo na úkor mojí rodiny. Se ženou jsme celý problém rozebírali již mnohokrát, v podstatě se táhne celým naším jinak bezkonfliktním manželstvím. Stále mi dává za vinu, že se nechám zneužívat a matce se stejně nikdy nezavděčím.
Předem děkuji za Váš čas a radu, a velmi oceňuji Vaši pomoc všem lidem, kteří ji potřebují.

Bůh dává pro vztahy k rodičům jednoznačnou, na první pohled až tvrdou směrnici hned v 2. kapitole první knihy bible: "Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem."(Gn2,24) A pokud budeme hledat odpověď odborníků - psychologů, budou říkat totéž. V hodnotovém žebříčku by měla být na prvním místě po Bohu manželka, pak děti a potom teprve rodiče.

Vstupem do manželství muž spojuje svůj život s životem své ženy a její život se stává v jistém smyslu jeho životem. Život rodičů je pak již jiný život, za který dál nenese zodpovědnost. To neznamená, že se s rodiči přestanu stýkat nebo že jim nebudu pomáhat, ale nikdy to nesmí být na úkor mé ženy, mé rodiny. Podle toho, co píšete, je Váš vztah k matce velmi intenzivní a matka Vás psychicky ovládá. Nedivím se, že Vaši ženu tak pobouřila Vaše snaha řešit dluh. Vy nemáte zodpovědnost za dluh Vaší matky a nemůžete ho řešit bez předchozího souhlasu Vaší manželky na úkor Vaší rodiny!

Obávám se, že Váš vztah k matce je tak silný, že k jeho napravení by bylo vhodné nespoléhat jen na vlastní síly a vyhledat odbornou pomoc. Chci Vás k tomu povzbudit, protože je v sázce dobro Vaší ženy, Vašeho manželství a Vaší rodiny, ale nakonec i dobro Vaší matky, pro kterou bude přestřižení pomyslné pupeční šňůry mezi vámi dvěma sice bolestné, ale jednoznačně přínosné.

Je možné se obrátit bez obav na kteroukoliv manželskou poradnu, jak jsou uvedeny v odkaze na http://cpr.apha.cz/poradenstvi/.
Naše křesťanská psychologická poradna http://cpr.apha.cz/krestanska-psychologicka-poradna/ Vám může poskytnout také své služby.

Kéž Vám Bůh dá sílu k tomuto nelehkému, ale nutnému kroku!

Centrum pro rodinu při Arcibiskupství pražském Thákurova 3, 160 00 Praha 6 tel. 220 181 777 http://cpr.apha.cz, http://manzelstvi.cz

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům, Manželské krize