1. 6. 2017, pf
Jaké jsou základní křesťanské hodnoty?
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaké jsou základní křesťanské hodnoty. Odrážejí se tyto hodnoty nějakým způsobem v evropské kultuře?
Kde bych se o této problematice mohla dozvědět víc?
Děkuji za odpověď.
Kořeny v Evropě mohou nést křesťanské plody i dnes
V dnešní době slyšíme o hodnotách Evropy často. Určitě častěji, než by bylo zdrávo. A přitom málokdo je ochoten vysvětlit, co tím má vlastně na mysli. A tak se z toho tématu stává kladivo na čarodějnice, zbraň proti politickým soupeřům, nebo dokonce kýč.
Evropa je mnohost
Co to je Evropa a z čeho se rodila? Je to kontinent, který se rodil po staletí válek. Do vínku Evropa dostala židovské náboženství, křesťanství, a také konfrontaci s islámem, který ji provokoval, zkoušel opanovat, a přinášel i nové impulsy. Připočteme-li k tomu tradici filosofie nebo římské právo a ochotu evropský prostor zbavit nánosů náboženských odkazů, kterou vidíme v osvícenství a během Francouzské revoluce, pak pozorujeme, že Evropa není jediná. Evropa je mnohost. Není to jen geografický pojem, ale především prostor myšlení a kultury.
Opěrné body evropského myšlení
Jsou zde tedy vůbec nějaké opěrné body?
Pro základní orientaci bych doporučoval jmenovat alespoň tyto:
Desatero, které se stalo základem pro to, čím se židé začali řídit, aby rozlišili, co je dobré a co se nepatří.
Za druhé sem patří křesťanský apel Ježíše na to, aby se lidé neřídili jenom tím, co nesmějí a co mají zakázáno, ale také tím, co udělat mohou. Jde o apel na to vykročit za hranice Starého zákona, nebořit instituce, ale usilovat o to vracet jim ducha, například v souladu s tím, aby se druhý směl mít dobře. Odsud lze najít inspiraci pro solidaritu, pozvání ke svobodě i respekt ke svobodě druhého.
V neposlední řadě bych zmínil i výzvu k úctě k životu a apel na důstojnost člověka. To poslední máme dokonce vepsáno do úvodu Ústavy České republiky.
Jinými slovy - mluvit o křesťanských hodnotách vlastně může být faul a není to mnohdy ani třeba. Konkrétně docela stačí, když například z úcty k důstojnosti vůči člověku učiníme jedno z pravidel naší společnosti. Postačí, budeme-li respektovat Ústavu.
Kritické zkoumání náboženských textů
Do této bohaté tradice je třeba připočíst i něco dalšího. A sice ochotu vystavit posvátné náboženské texty kritickému zkoumání. Tuto tradici vidíme u židů - v jejich školách se vždy používal rozum, aby interpretovali a kriticky zkoumali staré texty. Podobný přístup najdeme i u křesťanů: každý nový překlad bible a každý nový objev archeologie jsou inspirací pro novou interpretaci starých textů.
A tak není divu, že využít kritické zkoumání a rozum v přístupu k posvátnému očistilo věrouku křesťanství od nánosu pověr a pa-věr. Toto kritické zkoumání mimochodem právě islámu dnes výrazně chybí. I proto se pro islám stalo jedním z největších nebezpečí vykládání některých textů způsobem subjektivním, doslovným, přičemž na kritické zkoumání nezbývá prostor. Každý, kdo by uvažoval jinak, může být označen za nepřítele a vystavuje se nebezpečí.
Vliv autorů uměleckých děl
Nakonec se ptáte na radu, kde to všechno dále studovat. Doporučuji věnovat se celé historii umění Evropy, navštěvovat výstavy, koncerty nebo divadlo a číst literaturu nebo sledovat filmy. A přitom zkoušet pochopit, v čem autoři těchto uměleckých děl ve své době posouvali poznání o člověku a o Bohu. Zjistíme totiž, že řada z nich se ocitla za hranicemi toho, co se bralo jako přijatelné. Naopak dnes, s odstupem, je vnímáme jako nejlepší reprezentanty toho, čemu říkáme křesťanská Evropa. Co z toho plyne?
Méně mluvit o hodnotách, více podle nich žít
Křesťanství zpřítomňuje příběh o vtělení Syna Božího do lidského času. To vtělení nepřišlo jednou pro vždycky, ale je událostí, která se může zpřítomnit i dnes. Křesťané v Evropě mají proto důležitý úkol. Vyhlížet znamení času, zkoušet je interpretovat, a stávat se spolupracovníky tohoto zpřítomňování láskyplné pozornosti Boha k lidem. A v tomto smyslu jde o nekončící proces, na němž můžeme mít podíl. Proto bych doporučoval i v Evropě možná méně mluvit o hodnotách a více usiloval žít podle toho, co křesťanství učí. O tom, že se dostaneme za hranice přijatelného nebo že půjdeme proti proudu, nemusí být pochyb. Ale staneme se živým svědectvím toho, že kořeny v Evropě mohou nést křesťanské plody i dnes.
Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Křesťanská etika, hřích