20. 3. 2008, mat
Trojice - nesmysl
Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus > Bůh
Toto je moj pohlad na tieto verse:
Slovo je Jezis Kristus. Ten bol na pociatku a u Boha. On bol prostrednikom, prostrednictvom ktoreho bol vytvoreny cely tento svet od A po Z. On bol tou osobou, ku ktorej Boh vravel: "Urobme cloveka na svoj obraz, podla svojej podoby...".
No v tychto prvych dvoch versoch Janovho evanjelia sa nachadza velmi podstatne vyjadrenie: "Slovo bolo na pociatku u Boha." Bezny krestan ci katolik veri v Boha - Trojicu. Avsak uvedene verse su v absolutnom protiklade s tym, co uci cirkev o Trojici. Toto velmi podstatne vyjadrenie sa nachadza v kazdom preklade Biblie. No nikto si ho nevsima, nikto ho neberie do uvahy pri hladani biblickej pravdy.
Ako na chorobu, v kazdom preklade Biblie okrem jedneho sa prvy vers Janovho evanjelia preklada sposobom takymto alebo podobnym: "Na pociatku bolo Slovo a Slovo bolo u Boha a to Slovo bol Boh." Rozdiel medzi tymto versom (typickym pre vsetky ostatne preklady) a versom uvedenym vyssie je vo velkosti pismena "b-B" v slove boh-Boh na konci tohto versa.
Je VELKY ROZDIEL medzi slovom "boh" a "Boh".
"boh" - nie je najvyssou bytostou vo vesmire, je to len velmi mocna ale obmedzena bytost; Satan je nazvany bohom tohto skazeneho systemu.
"Boh" - jedina najvyssia, neobmedzena, bezhranicna a dokonale dokonala bytost bez zaciatku a konca.
Slovo teda nemoze byt Bohom. Moze byt a je iba bohom. Prvym Bozim stvorenim. Preco? Uz vyssie spomenute velmi podstatne tvrdenie nam vyjasnuje celu situaciu. Jezis bol na pociatku u Boha. Alebo s Bohom. Co je prakticky to iste. Nikto nemoze byt u sameho seba alebo so samym sebom. Bol by to totalny schizofrenicky blud.
Ano, Boh by musel byt schizofrenicky naruseny, ak by inspiroval pisatela napisat, ze On Boh je u sameho seba. Ale ved Boh nie je schizofrenik. On je dokonaly a to vylucuje akukolvek chybu ci nedokonalost.
Z toho vyplyva, ze Jezis Kristus nie je nikto iny nez prva bytost, ktoru Boh stvoril priamo. Vsetko ostatne stvoril Boh prostrednictvom Jezisa.
A este jedna poznamka k Duchu Svatemu. Nie je to osoba ale Bozia cinna sila. Osoba sa predsa nemoze rozliat na 40 osob v miestnosti. Bol by to totalny blud.
UCENIE O SVATEJ TROJICI JE SATANOV NONSENS NA PODPORU ODKLONENIA LUDI OD PRAVDY, KTOROU TROJICA NIE JE.
P.S.: Nezelam si ziadnu upravu mojho textu.
Dakujem pekne
Nemohu s Vámi souhlasit
Není možné zde provést úplnou exegezi zmíněných veršů, pro tu doporučuji některý z existujících biblických komentářů Janova evangelia, které jsou v češtině (a snad i ve slovenštině) k dispozici. K Vašemu výkladu Jn 1,1-2 a názoru na Trojici snad jen toto:
Řecký text nezná malá a velká písmena. Proto podobné rozlišení těžko obstojí. Původní text ovšem rozlišuje mezi slovem Bůh (theos) se členem a bez něj, ovšem ani v tom nepanuje mezi odborníky shoda, zda zde nějaký významový rozdíl opravdu je, či není.
Existují však jiná místa v Písmu, která o Trojici hovoří zcela jasně, například Mt 28,19: "Jděte, získávejte si za učedníky všechny národy a křtěte je ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého." Podobně vedle sebe paralelně řadí Otce, Syna a Ducha svatého i 2Kor 13,14 a Žd 9,14. O Ježíšově božství také hovoří i jiná místa NZ: v Jn 5,18 chtějí židé Ježíše zabít, protože nazývá Boha svým Otcem a tvrdí tak, že je mu roven. Když v Jn 8,58 Ježíš užije slov "dříve než byl Abrahám, já jsem", přítomní to pochopili jako jasnou narážku na boží výrok v Ex 3,14 a chtějí ho proto kamenovat. V Jn 20,28 padá Tomáš Ježíšovi k nohám a zvolá: "Můj Pán a můj Bůh" (zde je použito slova Bůh se členem: "ho theos", tedy ve Vašem výkladu Bůh s velkým B). O Ježíšově božské přirozenosti hovoří i listy - Flp 2,6. Když Ježíš ve Zjevení říká: "já jsem První i Poslední" (Zj 1,17; 22,12-13), ztotožňuje se s Bohem (srov. Iz 44,6).
Co se Ducha svatého jako osoby týče: jistě se shodneme, že osoba má vlastní úsudek, vůli a je schopná cítit. O Bohu ovšem můžeme tvrdit, že je osoba jenom analogicky na základě toho, jak známe člověka coby osobu; bylo by nesprávné připodobňovat si Boha k vlastnímu obrazu. Nicméně, Duch svatý má vlastní subjektivitu - např. v Jn 16,13 ("on", "tento" - "ekeinos") nebo ve Sk 13,2, kde promlouvá v 1. osobě. Jn 14,26; 15,26; 16,7 nazývá Ducha svatého "přímluvcem", "advokátem" a poslední z citací užívá o něm ukazovacího zájmena "ten" ("ho") - je jasné, že se jedná o osobu, někoho rozdílného od Otce a Syna. Duch svatý má vlastní vůli, rozděluje duchovní dary, jak sám chce (1Kor 12,11), hovoří (Sk 8,29; Zj 22,17). Duch svatý může být zarmoucen (Ef 4,30), je možné ho urazit (Žd 10,29), je možné proti němu zhřešit (Mt 12,32). Z těchto biblických citací je zjevné, že Duch svatý je osoba, stejně jako Otec a Syn.
Na základě předložených citací s Vámi tedy nemohu souhlasit, stejně jako s podobnými názory nesouhlasili již křesťanští autoři konce 2. a začátku 3. století, kdy se podobný výklad Janova prologu v církvi objevil.
Přeji Vám vše dobré a hodně vytrvalosti a boží milosti při studiu Písma.
Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Bůh
