Svěcení žen

Dobrý den.
Moje otázka bude znít asi dost feministicky, ale já se za feministku rozhodně nepovažuji, jsem katolička a toto téma mě dost zajímá.

Chtěla bych se zeptat, z jakého důvodu se nemohou ženy v katolické církvi stát knězem? Myslím za stejných podmínek jako muži (tzn. žít v celibátu, bez manžela a dětí, aby se své práci mohly věnovat...).
Myslím si, že Pán Ježíš muže nenadřazoval nad ženy. Vždyť přece žena je stejně jako muž člověk. Možná by mnohé ženy tuto činnost zvládaly lépe než někteří muži.

Vím, že Ježíš vybral 12 apoštolů, kteří byli muži. Ale možná proto, že tehdy byly ženy považované za podřazené mužům a dokonce někdy za nečisté. Nemyslím tím, že by je Ježíš takto viděl. Ale ostatní lidé (židé) ano. Proto možná tehdy vybral muže, protože věděl, že by v té době nikdo nechtěl ženám naslouchat. Což měl jistě pravdu. Jenomže dnes je jiná doba. Mnoho věcí se změnilo. Přišlo se na to, že muž není víc než žena.
…
Nevím, jestli mi rozumíte. Nezlobte se na mé všetečné dotazy a děkuji pěkně za odpověď.

Dobrý den,
jsem také přesvědčen, že Pán Ježíš nenadřazoval muže nad ženy. A to ani v případě, kdy do večeřadla pozval pouze muže. Postoj dnešní církve vychází z Písma (mimo jiné scéna Poslední večeře), z tradice (nikde v dějinách nenajdeme relevantní důkaz o svěcení žen) a z učitelského úřadu církve – jak vyjádřil papež Jan Pavel II. ve svém apoštolském listu "Ordinatio sacerdotalis" ze dne 22.5. 1994, když napsal: ". . . vyhlašuji z moci svého úřadu . . ., že církev nemá žádnou plnou moc k tomu, aby udělovala kněžské svěcení ženám a že všichni věřící se tohoto rozhodnutí mají s konečnou platností držet" (citováno podle Muller, G.L. Dogmatika pro studium i pastoraci, KNA 2010). Rozhodnutí spojené se svěřením eucharistie je katolickou církví vnímáno jako ustavující (a tím nezměnitelný) projev vůle Ježíše Krista.

V katolickém pojetí, jak já mu rozumím, je kněžství Kristem ustanovená služba. A jestliže Kristus pozval k prvnímu slavení Večeře Páně pouze muže a pouze mužům přikázal: "To čiňte na mou památku", tak církev musí toto rozhodnutí respektovat. Tady nejde o právo, ale o službu a Pán si zvolil, kdo mu má jak sloužit.

Pokud chceme zpochybnit současnou praxi, měli bychom se seriózně vyrovnat s výše uvedenými zdroji poznání. Při tom platí, že čím větší změnu prosazujeme, tím silnější by měly být naše argumenty. To např. znamená, že nestačí říci, že dané místo evangelií lze vykládat i jinak. Je třeba dokázat, že dosavadní výklad je chybný (např. nebyl zařaditelný do kontextu obrazu Ježíše, jak nám ho předkládá celé Písmo).

Ve svém dotazu uvádíte dva argumenty pro případnou změnu dosavadní praxe. Jednak, že by mnohé ženy tuto činnost zvládaly lépe než muži a jednak, že je jiná doba.

Na první argument je odpověď, že možná ano, ale toto výkonnostní hledisko není rozhodující.

Druhý argument, že dnes je jiná doba, považuji za nebezpečný. Znamená to, že Kristus neměl ani ponětí o dnešních podmínkách? Že jeho ustanovení jsou pouze dočasná? Že aplikovat jeho příkazy a doporučení dnes už nejde?… Jestliže s odvoláním na to, že se změnila doba, radikálně změním jednu svátost (kněžství), čím budu argumentovat proti pokusům měnit s odvoláním na jinou dobu i další svátosti, články víry a podobně?

V katolické církvi rozlišujeme mezi božským a lidským ustanovením. Lidská ustanovení podléhají změnám mimo jiné v závislosti na čase (v jiné době jinak chápeme postní praxi), božská jsou neměnná. Ani papež ve spojení s koncilem, kompletním klérem a všemi řeholemi a s kladným výsledkem celosvětového referenda katolíků v zádech nemůže např. změnit desatero, aniž by tím důkladně otřásl a zásadně zpochybnil celou Církev. Kněžské svěcení patří podle katolického chápání do sféry božské (viz citát J.P.II.).


Křesťanské církve, které ustanovují do kněžských funkcí také ženy, mají zásadně odlišné pojetí kněžství. Zjednodušeně lze říci, že ho chápou pouze jako lidské ustanovení (nemají svátostné svěcení) a důležitým kritériem je pro ně praktičnost.

Debata o kněžství žen není tedy v jádru debatou o schopnostech mužů a žen, ale o chápání Písma a tradice. Neberu Vaše dotazy jako pokus o navážení se do církve a naopak jsem rád, když se setkám s někým, kdo má zájem a snaží se věcem přijít na kloub. S tím souvisí i doporučení. Jistě ve svém okolí najdete kněze, který bude ochotný a schopný Vám ve vašem hledání pomáhat třeba jen tím, že Vám doporučí vhodnou literaturu.

S přáním všeho dobrého

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi