Stávat se mužem znamená umění čekat, umění se ovládat

Dobrý den, mám problém a prosím o radu. Je mi 15 let a jsem zamilovaný do krásné a sympatické dívky, ale nedávno jsem zjistil, že jsme vzdáleně příbuzní – více než přes prapradědečka. Nevím, co dělat, chtěl bych s ní začít chodit a jednou si ji i vzít, ale když jsme příbuzní, tak to asi nejde… Nedovedu si představit, že bych měl hledat někoho jiného. Prosím, poraďte mi, jestli je nějaká šance a co dělat, abych zas mohl normálně žít.

Pěkně zdravím brachu.

To je v zásadě úplně normální, že se ti tohle stalo. Příbuzenství až do úrovně bratranec sestřenice je pro manželství problém (ale někdy řešitelný - záleží také na genetické výbavě.), v přímé linii jakékoliv příbuzenství je překážka, která manželství neumožňuje. Pokud se nepletu, tak v tom tvém případě nejste vlastně ani bratranec se sestřenicí a tedy by to nemusel být problém, ale také mohl vzhledem k tomu, jak můžete být geneticky vybaveni. Tohle stručná odpověď na to na co se asi ptáš.

Celý problém příbuzenství prostě spočívá v tom, že příbuzenství ohrožuje potomstvo. Čím bližší, tím vážněji, takže se některé stupně příbuzenství nepřipouští. Některé slavné rody na to v historii vlastně vymřely. Teď ale řeknu pár věcí podstatnějších.



1) Potkat milé děvče, vůči kterému člověk zahoří, je tedy normální,
ale je také normální učit se tuto emoci svýho života zpracovat, a to bez toho, abys ji znehodnotil. To znamená - je dobře že jsi si přiznal že jsi zahořel. Ale stejně tak je dobře reflektovat, že jsi ještě dost mladý na to začít vážný vztah. (Přesto že ti televize a filmy a možná kamarádi tvrděj něco jinýho) Víš, momentálně se nedokážeš postarat dlouhodobě o rodinu ani o vztah. Rozuměj, neříkám, že vztahu nejsi schopen - jsi, ale bylo by to nezodpovědný.

Dovol si být jen kamarádem a nesnaž se s ní chodit, vyrobil by sis ještě horší situaci. Tyhle naše první vzplanutí nás mají naučit tomu, že děvče je nádhernej Boží dar, a taky si uvědomit že se pomaličku stáváme muži. Stávat se mužem znamená jednu důležitou věc - umění čekat, umění se ovládat. Čekat a nebýt jen vlečen svým vzplanutím. Naučit se být pevný. Kluk, který nedokáže v těchto věcech být pevný a trošku si poručit, ve skutečnosti nikdy pak nedokáže být opravdovým partnerem.



2) Ptáš se, co máš dělat, abys mohl zas normálně žít.
No musíš korektně tuto věc vyřešit.

a) Korektní by nebylo s tím děvčetem se pokusit chodit. Vytvořilo by to pravděpodobně nezdravou vazbu a nakonec bys lítal ze vztahu do vztahu a nikdy bys nedokázal pak v životě být věrný.

b) Zkus přijmout, že to děvče je krásný, milý, přitažlivý, ale že máš ještě čas a ona také. Když to vezmeš za své, báječně tě to podrží a zjistíš, že v mnoha oblastech života budeš pevnější.

c) Klidně si kvůli tomu někde v tichu před Bohem pobreč, to se může. Mnoho kluků si myslí, že to nemůžou. Popros Boha, aby ti pomohl, být v tom pevný.

d) Začít žít normálně budeš moct, když to ustojíš a nevlítneš do toho vztahu hned jako do chození. Počkej ještě dva roky. Buď kamarád.



3) Proč ti tohle takhle píši. Víš, kluk, který se nenaučí tenhle první oheň zvládnout, velmi často pak nezvládne ani ty další a pak to často končí velmi tvrdě - rozvodama (ne vždycky, ale často). Přál bych ti, abys to prostě ustál kvůli tobě.

Tak asi tolik.
Drž se.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Náctiletí - sexualita, vztahy