Sex před svatbou ne?

Ráda bych se zeptala na tuto otázku, s přítelem chodím už 5 rokem a párkrát jsme se spolu milovali. Jsem věřící a vím že je to považováno za hřích,ale proč? Ja ho miluji nadevše a pokud by se mu mělo něco stát,chtěla bych aby se to stalo mě, naše láska je vzájemná. Uvedu příklad, existuje nešťastné manželství, muž svoji ženu nemiluje, ale když dostane "chuť " tak jen ukojí svoji potřebu - to není hřích? Já která přítele miluji jednám špatně, když projevuji fyzickou lásku a muž který svoji ženu nemiluje ale spí s ní jedná dobře?
Přece když se dva lidi milují a chtějí být spolu, co je na tom špatného? Samozřejmě bych mohla otěhotnět, ale o miminko bysme se dokázali postarat. V svatbě nám bohužel brání peníze - ještě chybí na bydlení... Děkuji za odpovězení dotazu

Kytka

Milá Silvie
děkujeme za důvěru, s kterou se na nás obracíte s Vaším dotazem.

Začnu od prostředka Vašeho dotazu: Správně usuzujete, že pokud dojde k tělesnému spojení mezi partnery pouze za účelem pouhého ukojení tělesného pudu jednoho z nich, bez vědomí vzájemné lásky, tak i kdyby byli manželé, není to správné. Ano, sobectví v této oblasti je špatné, i v manželství! Dobře tušíte, že tělesné spojení muže a ženy by mělo vyjadřovat něco mnohem víc. A co? Mělo by to být bezvýhradné odevzdání, tedy "odevzdávám se ti a přijímám tě bezpodmínečně se vším všudy, teď i napořád". Pokud to tak zcela není, je v tom alespoń kus nepravdy. Ta slova, kterými jsem vyjádřil, co se říká tělesným milováním (které je "řečí těla") jsou parafrází manželského slibu. Ne náhodou, protože obojí skutečně vyjadřuje totéž.

Jestliže se máte s partnerem tak rádi, jak píšete, tak proč se nevzít? Argumentujete, že chybí peníze a bydlení. Nechci nikterak podceňovat problémy, které mají dnešní mladí lidé s bydlením, mám tři děti kolem hranice dospělosti a už si také uvědomují, co je čeká. Pro mnohé je bydlení téměř nedostupné. Ale zkušenost mi říká (pracuji se snoubenci 14 let), že i když se vše konečně zajistí (bydlení, vybavení, auto,...), může vyvstat přesně opačná otázka. A proč se vlastně brát, když to doteď bylo OK, či dokonce super?

Je hezké, že svému partnerovi tak důvěřujete, ale svou skutečnou lásku Vám prokáže až tehdy, když bude ochoten se k Vám přiznat na veřejnosti i formou veřejného trvalého slibu i za situace nedokonalých životních podmínek. Protože až dosud není ničím vázán a tato situace doplněná o příjemné chvilky mu vyhovuje (věřte, my muži jsme tak často náchylní smýšlet, i když to nejsme většinou ochotni přiznat).

Z Vašeho mailu také trochu cítím nejistotu z toho, co vlastně je hřích a co ne. Možná, že jste kdysi dávno prošla nějakou náboženskou výchovou či hodinami náboženství, ale pokud chcete dál žít svou víru na úrovni dospělého člověka, neměla byste ustrnout na její dětské formě. Napadá mě, zda jste svou situaci probírala se zkušeným knězem (nemyslím hned nutně zpověď). Mám na mysli třeba kněze, kteří pracují s mladými lidmi z diecézních center mládeže, kontakty dle Vašeho bydliště najdete na http://www.signaly.cz. V diecézních centrech mládeže se táké můžete informovat na program "Škola partnerství", který je určen pro mladé lidi jako jste vy a Váš partner.

Ale co Vám doporučuji úplně nejvíc je o všech těchto Vašich pochybách hovořit s Vašim partnerem. Jaký je jeho názor? Jak se k tomu všemu staví? Chápe Vás a pomáhá Vám nalézt řešení, nebo vše jen bagatelizuje? To může být pro Vás velký test jeho skutečné lásky.

"Kytko", držím Vám palce a věřím, že s Boží pomocí - s Bohem se jistě radíte, nebojte se s ním o tom třeba i pohádat - najdete správné řešení!

Bůh totiž není policajt, který vyhledává naše hříchy, aby nás za ně mohl praštit přes prsty, ale milující Otec, který chce naše nejlepší dobro.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská