8. 9. 2009, tob
Rouhání proti Duchu svatému
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích
Stalo se mi, že jsem řekl, že odmítám od Boha odpuštění. Mám strach, že jde o rouhání Duchu svatému. Četl jsem ve spise od Vassuly Ryden Opravdový život v Bohu, ze rouhaní Duchu svatému nebude odpuštěno.
Ke zpovědi chodim každý měsíc, ale teď jsem nešel ze strachu, že bych neměl a ani ke svatemu prijimáni. Nevim si rady, co a jak dál a zda nesetrvávám v tomhle hříchu.
Prosim poradte mi, jak tuhle situaci resit.
Zatvrzelé odpíraní nepochybně poznané pravdě
Milý...
píšete, že každý měsíc chodíte ke sv. zpovědi. Domnívám se, že člověku, který pravidelně každý měsíc přijímá svátost smíření, není vztah k Bohu lhostejný. Jestliže navíc toužíte po božím odpuštění, otevřeně se hlásíte ke své vině (ponechme stranou, o jak závažné provinění se jedná) a litujete toho, co se stalo, pak se nepochybně řadíte mezi ty, kterým Bůh slíbil odpustit.
V Písmu skutečně čteme slova o neodpuštění těm, kteří se rouhají Duchu svatému. Otázkou je, co ten výrok v kontextu s ostatními místy PS přesně znamená. Někteří teologové se domnívají, že neodpustitelným hříchem proti Duchu sv. je zatvrzelé odpíraní nepochybně poznané pravdě - tedy, že nestačí jednorázový akt, ale musí jít o setrvalý postoj.
Žádáte radu - tady je. Bez zbytečného otálení jděte ke sv. zpovědi a všechno poctivě proberte se svým zpovědníkem. Věřím, že Vám rozhřešení neodepře. A pro příště zkuste číst raději Katechismus katolické církve než Vassulu R.
S přáním všeho dobrého
Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích