Přítel se nechce ženit

Dobrý den.

Jsem věřící a chtěla bych se zeptat na názor ohledně mého přítele. On věřící není, ale mám ho opravdu ráda a pro mnoho věcí si ho vážím. Bohužel má za sebou jeden dlouholetý nevydařený vztah. Trochu jsme o tom mluvili, muselo to být pro něj těžké. Teď jsme spolu rok a mluvili jsme o společné budoucnosti, o dětech apod. Jenže on říká, že se ženit nechce, nebo spíš, že mi to nemůže slíbit. Možná za pár let ano.

...
Mám dost smíšené pocity. Vím jistě, že s ním chci být a chápu, že může být ještě zraněný. Ale jsem již starší a chtěla bych mít rodinu co nejdříve.

...
Sexuálně spolu žijeme, ale nemanželské děti bych mít nechtěla.

Co si o tom myslíte? Asi nejde říct, že by to bylo správné, ale přeci neopustím člověka, který si zaslouží být šťastný a mít rodinu jen kvůli tomu, že se „nedokáže“ oženit… Mám ho přesvědčovat, abychom měli svatbu? Nevím, kam můžu zajít?
 

Milá...,
smíšené pocity s vámi naprosto sdílím.

Bolestná událost je pro něj pravděpodobně stále ještě tak živá, že se od ní nemůže odpoutat. Uvnitř. Podvědomě. Pak by ale bylo pro váš další život dobré počkat, až váš partner bude mít tuto věc přijatou natolik, že bude schopen dalšího normálního života. Už ze zodpovědnosti vůči vám.

V situaci, ve které jste, to vypadá, že stále jste ve hře tři – on, vy a jeho bývalá partnerka. Bylo by myslím velmi dobré, abyste spolu žili jen vy dva a to normální plnohodnotný život. K tomu bude třeba, aby váš partner ušel ještě kousek cesty. Je dost dobře možné, že ta bolestná událost pro něj byla tak moc, že neměl na to se s tím setkat a přijmout jaksi naplno, tváří v tvář, aby to mohl nechat jako součást svého života v minulosti a tak si to stále nese s sebou, uvnitř sebe zapouzdřené a i když tím vědomě nežije, tak to nese nějaké důsledky do přítomnosti.
…
Domnívám se, že vy si ale zasloužíte, abyste mohla žít v normálním manželství. Nejen pro vaše děti – to vnímáte velmi dobře - ale i pro důstojnost vašeho života. A také proto, aby ten vztah měl váhu. Abyste s partnerem mohla mít děti bez obav z toho, že ten vztah pro něj vlastně nemusí být zas až tak závazný.

Být na vašem místě toto téma bych s partnerem otevřela. A pokud bych směla říct svůj názor, viděla bych jako užitečné, do té doby než se vše dořeší a usadí do normálních kolejí, rezignovat na sex. A to nejen proto, že to říká a z dobrých důvodů doporučuje katolická církev. Vy tím, že s ním intimně žijete, mu dáváte všechno, co v tuto chvíli potřebuje. Zároveň ale on nedává vše, co potřebujete vy. Nemá potřebu investovat do tak zodpovědné záležitosti jako je manželství, abyste mohla být šťastná. Jistě, manželství jako instituce nemusí být zárukou ničeho. Ale to už je na vás, abyste mu tu váhu a obsah dali.

Domnívám se, že trvání z vaší strany na tom, aby nejprve, než budete pokračovat v intimním životě a budete se tedy vystavovat možnému těhotenství (a to je velmi pádný důvod), měl vyřešenu minulost tak, aby ho nesvazovala v dalším žití, je oprávněné. Krom toho, že by to mělo hodnotu samo o sobě pro jeho nitro, jeho život, byste také mohla okusit, jak moc stojí o vás samu. Ne jen o intimní život s vámi. Co je ochoten podstoupit pro to, aby s vámi mohl žít. To není hloupé zkoušení či hazardování s druhým. Potřebujete vedle sebe do života muže, který vás nevymění za to, že je obtížné některé věci dořešit.

Uvědomte si prosím dobře, co potřebujete pro svůj spokojený život vy sama. A prosím nenechte na tom, co potřebujete, rozmělnit to podstatné. Upřímně jsem moc ráda a velmi oceňuji, že žijete v takové otevřenosti, že si dovolíte slyšet i ty pochyby. Nehoďte je prosím do koše. Jde o to, jak se vám bude žít dál.

Vašemu partnerovi bych doporučila, aby se obrátil na psychoterapeuta a podíval se tam na to, co mu vlastně brání v tom, aby mohl jít volně dál. Požádejte ho o to, aby zkusil tudy jít. Pro vás dva a vaše děti. Nemůže totiž jít jen o něj, v tom vztahu jde i o vás. O vaše potřeby a naplněnost vašeho života. A v současné chvíli tu je pořád ve vzduchu něco, co tomu brání.

Vím, toto není jednorázový akt, ale cesta. A pro partnera jistě ne bezbolestná. Zároveň ale stojí za to. Upřímně věřím a doufám, že váš partner je pro vás ten pravý a nejde jen pro něj v tuto chvíli pohodlnou cestou, která se mu nabízí, ale že vás má upřímně rád a alespoň se pokusí popojít o kousek dál. Pak budete o kousek dál i vy v tom, jestli je ta cesta s tímto mužem ta pravá cesta, kterou pro vás Bůh ve své lásce nachystal. Může vás sblížit, když budete partnerovi oporou. A může to být i cesta k jeho víře.

 

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství