Pohled na sexualitu nás rozděluje...

Zajímal by mě názor, který by mi mohl nějakým racionálním a pro mě pochopitelným způsobem vysvětlit postoj mé přítelkyně. K jakékoliv odpovědi se budu snažit přistupovat s otevřeností a pokud možno bez předsudků. Nejsem si jistý, jestli jsem takto postupoval ve svém partnerském vztahu, ale teď bych se o to rád chtěl znovu pokusit.

Jsem evangelík a moje partnerka je katolička. Nechci se zde zabývat jednotlivými problematickými otázkami víry a našimi jednotlivými rozdílnostmi, chtěl bych zmínit jen jednu otázku, která se mi momentálně v mysli vrátila jako nevyřešená.

Jedná se o postoj k sexualitě. Měli jsme shodný názor na předmanželský sex (tj. rozhodnutí, že počkáme až do manželství). Přesto byl můj přístup k tomuto fenoménu (sex) trochu liberálnější než přístup její. Zajímalo by mě, jestli mi někdo můžete vysvětlit její pohled.

Např.: Při společné návštěvě antikvariátu jsem vzal do ruky knihu "Encyklopedie pohlavního života - dospělí". Řekl jsem si, že ji pro zajímavost prolistuji. Moje partnerka reagovala podrážděně - prý nevidí důvod, proč po takové knize sahat. V ten okamžik jsem v ní samozřejmě uviděl puritánku, vůbec její postoj nechápal a snažil se jí vysvětlit, že nemůže vědět, co kniha obsahuje a že nechápu, jak ji může odsuzovat, když ji ani neviděla. Výsledkem toho všeho bylo neporozumění.

Můžete mi prosím, nějak objasnit její postoj? Opravdu mi nejde o to, abych měl argument od odborníka, kterým jí můžu mávat před obličejem a dokazovat svou pravdu. Lidé by se měli navzájem pochopit!

Jindy jsme společně narazili na zastávce tramvaje na plakát informující o výstavě 100 000 let sexu: O lásce, plodnosti a rozkoši. Ptal jsem se, zda by se tam šla podívat. Ona opět reagovala podrážděně, rozhodně ne, prý proč, co by jí to jako mělo přinést...

Mě to taky nijak zvlášť nelákalo, myslím, že za svých 27 let vím o sexu skoro všechno (kromě praktického zážitku)! Věřím, že by mě nic z toho, co uvidím, nijak zvlášť nepřekvapilo. Takže bych asi ani nijak cíleně nešel. Ale kdybych šel třeba okolo, a bylo to zadarmo, opravdu nevidím důvod, proč se tam nepodívat. Klidně bych na ni šel, protože sex patří k životu a to, že jej různé národy a kultury v průběhu dějin chápaly jinak, mně nemůže znetvořit můj pohled na to, jak jej vidím já – totiž jako hezkou věc, kterou dal Bůh lidem nejen proto, aby se měli jak rozmnožovat, ale i jako jakousi odměnu a jiný, specifický a silný způsob, jak si v manželství vyjádřit lásku (samozřejmě mimo jiné, ostatní způsoby).
Ona ale opět reagovala podrážděně, že mě vůbec nechápe.

Zbyl mezi námi zvláštní pocit, který visel ve vzduchu – pro každého trochu jiný, ale obecně nás nijak nesbližující. Děkuji Vám mnohokrát za pomoc a všem čtenářům (i sobě) přeji, ať zde naleznou odpovědi na otázky, které je trápí. Krásný den!
 

Milý ...,
cením si, že i když se vám vaše přítelkyně jevila jako puritánka, že jste ji do toho slova nezaškatulkoval, ale snažíte se porozumět.

Protože nejsem v kůži vaší přítelkyně, tak to, co mě napadá nemusí být to, jak to vnímá ona. To ví jen ona sama, ale může v tom být třeba kousek pravdy. Takže pokud se pouštím do odpovědi, tak jen s vizí, že třeba zahlédnete něco, co by snad mohlo rozšířit to, jak to máte vy, a třeba přivést k promyšlení z jiné strany. Na to, aby došlo k pochopení vaší přítelkyně, by k tomu musela ona dát své vyjádření.

Máte pravdu, sexualita je dar od Boha – k rozmnožování i silnému výjimečnému poutu v manželství a vyjadřování lásky. Rozhodně bych ale neřekla, že by měla být odměnou, spíše ke sdílení sebe s tím druhým. Nejsem si jistá, že jsem správně porozuměla tomu, jak jste to slovo myslel, ale pokud byste vnímal manželský sex jako odměnu, bylo by to něco, co byste vyžadoval, pak by se vše posunulo do nesvobody, a tím k utrpení, alespoň občas, partnerky, možná i vás. Naopak postoj svobodného a radostného sdílení a odevzdávání a vydávání se je mnohem „chutnější“ a lákavější. Svobodnější a hloubku přinášející. A zároveň mnohem náročnější, protože vyžaduje opravdový vztah a práci na něm. A skutečnou lásku. To jen k termínu odměna... Možná jste to ale skutečně myslel trochu jinak a zvolil pro mě špatně čitelné slovo...

Co se týká prvního příkladu – opět nevím její důvod. Jeden z možných pohledů je ten, že člověk zaujme postoj, že si na všechno chce přijít sám, chce se nechat obdarovat od Boha tak, jak je mu to „ušito na míru“, v jeho konkrétní realitě. A pak ho nějaké koukání vedle prostě ruší, protože formuje jeho pohled a ovlivňuje jeho očekávání.
Nebo – je pravda, že literatura, která vycházela před revolucí, nebyla v této oblasti příliš kvalitní nebo alespoň neměla s křesťanskými postoji nic společného. Je jasné, že v takových knihách mohla být spousta pravdivých informací, zároveň však postojově byla jinde.

Co se druhé situace týká – dnešní doba je silně poznamenaná nabízením pohledů na to, co člověku nenáleží, a to téměř kam se podívá. Tím se devalvuje hodnota intimity. Pokud tedy chápeme sexualitu jako dar od Boha k intimitě osobní a mezi manželi, pak nikdo nemá právo tu mou, či v partnerství naši, okukovat, ale zároveň ani já nebudu hledět na to, co mi nepatří. Chápejte, to není puritánství, ve smyslu přehánění morálních zásad, ale je to vnitřní postoj uznání hodnoty sexuality a práva na intimitu každého člověka. Do důsledku dotaženo – tím, že jdu na takovou výstavu, tak vlastně narušuji intimitu lidí zde zobrazených, respektive podporuji to, že ji někdo narušil.

Naprosto chápu, že to, co může být pro muže hotovou, téměř technickou věcí – jako jít se zadarmo kouknout na výstavu, neřeší přitom hloubku, které se to může dotýkat v ženě. V ženě se otevírá sféra výjimečnosti vztahu a intimity a je to opravdu jinde.

Možná se i cítí být „nabořená“, že chcete věnovat pohledy jiným. Může mít i pocit, že si přece stačíte sami ve vaší vlastní originalitě, tak jak jste ji od Boha obdrželi v postupném sbližování a objevování a nepotřebujete vědět, jak to mají jiní. Chce udělat tu vlastní zkušenost, jak jsem o tom psala výše. Někde získat vědomost může znamenat i možnost se nechat obrat o svůj osobní zážitek nebo jeho část nebo jeho náboj.

Ženy se vůbec často dívají na věci „zevnitř“ a více vnímají podrobnosti a muži „zvenku“ a více vnímají celek. V tom pohledu jsme rozdílní a sobě navzájem dáni k obdarování, abychom se vzájemně obohacovali a rozšiřovali a dohromady dávali celek...

Jako křesťané bychom měli vztah k sexualitě kultivovat a vnímat její skutečnou hodnotu a hloubku a v tom poznávání zrát, i když nám svět nabízí poněkud povrchnější přístup.

Tak to jen pár myšlenek k úvaze, které snad mohou pomoci k rozšíření pohledu.
Držím vám palce! Mějte se dobře!

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Láska v partnerství, příprava na manželství