Odpuštění - otec alkoholik

Zdravím vás. Jsem moc rád, že vaše stránky existují, dodávají mi sílu najít cestu, jak všechno lépe pochopit a hlavně vědět, že na mé cestě mne doprovází Bůh, který je záchranou.
Mým životem se táhne červená nit – můj otec pije. Dnes už jsem dospělý a mám svou rodinu. Nicméně otec stále pije a chová se někdy velmi špatně. Trápí mě to hlavně kvůli mé mamince, která si takové jednání nezaslouží.
…
Nechci psát, že to bylo vždycky s otcem špatné, také se o nás staral a určitě nás měl rád, ale já byl malý a těžko jsem chápal,proč se jednou chová tak a podruhé onak. Můžu vám říct, že se stále ve vzpomínkách vracím do dětství a říkám si, proč jsem to jenom měl tak smutný. Jde o to, že na to stále myslím a rozptyluje mi to pozitivní myšlenky a nemůžu se plně soustředit na svou vlastní rodinu. Vím, že je v bibli napsáno: „Miluj bližního svého, jako sám sebe“, ale můžu vám říct, že to není vůbec jednoduché, když vám někdo už tak ublížil.
...
Chci se zeptat, může takový člověk, který většinu svého života spíše ubližoval skončit v pekle nebo projde očistcem a půjde k Bohu do nebe? Jak to vlastně je? Můžu věřit tomu, že Bůh je spravedlnost a spravedlnosti se každému dostane? Děkuji

Milý…,
soucítím s vámi, že je pro vás dětství s otcem, který nebyl jednoznačný ve svém chování i současné trápení maminky opravdu zarmucující. Že to bouří vaše emoce a vede vás k vašim otázkám.

Je znát, že vás otcovo chování nadále velmi zasahuje a zraňuje, že vás trápí a svazuje váš život. To, že se vám stále vrací vzpomínky do dětství, je pro vás zpráva, že tato část vašeho života není ještě uzavřená, zastírá vám pohled na vaši současnost a je potřeba s tím něco udělat.

Otázky – „proč“ (jsem měl takové dětství) obvykle nejsou konstruktivní, ale spíš život komplikují. Je třeba se na svůj život podívat – třeba i s údivem – a říct si, že to tak prostě bylo. Vy jste s tím nemohl nic dělat a nebyla to vaše chyba. Nebylo to pro vás snadné, jistě jste mohl mít dětství lepší, ale to nikdo z nás neví. Vaše bylo právě takové.

Ta svízel vás jistě kromě toho, co vám vzala, něčemu také naučila. Kdyby nic jiného, víte, jaký život pro své děti nechcete. Když se zamyslíte, jistě byste našel i jiné plody. Něco co byste třeba ve své osobnostní výbavě neměl, kdybyste byl v jiné situaci.

Nezlehčuji vaši situaci, jen jí dávám i nějakou hodnotu. Váš život totiž kvalitu a hodnotu má i za takto nepříznivých podmínek. Proto je možné ho přijmout za svůj, vzít to jako součást vašeho životního příběhu. Je to něco, co nezmizí, ale může zůstat v minulosti, na tom místě, které mu přísluší. Nemusí se k tomu upínat vaše oči. Plody – ty pozitivní – i když vydobyté pod tlakem nepřízně – ale ovlivňují váš život dál. S nimi můžete nakládat a nechat ve vašem životě kvést do něčeho opravdu pozitivního.

Co se týká Boží spravedlnosti – Bohu můžete důvěřovat na 100 Jen naše představy o spravedlnosti jsou asi jiné než Boží. Boží spravedlnost je láska a milosrdenství. Této Jeho spravedlnosti se jistě dostane každému. Je spíš otázka, jestli člověk, když najednou uvidí před sebou svůj život a zjistí jak svým jednáním zničil nádheru života, kterou mohl žít, jak ublížil nejbližším, bude umět odpustit sobě a Boží milosrdenství přijmout.

Kategorie otázky: Vztahy dětí k rodičům