2. 7. 2015, hw
Nová hnutí v katolické církvi. Nehrozí nám tam nějaká nepříjemná překvapení?
Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Církve, hnutí, ekumenismus
Dobrý den.
Jsem praktikující katolička a po odchodu za prací z venkova do Prahy hledám nějaké katolické společenství, které mi moc chybí.
Párkrát jsem se zúčastnila akcí hnutí Sant egidio a také Comunione e liberazione. Jaký máte názor na tato společenství? Něco mi na nich trochu nesedí. Těžko říct co - zvyklosti, společné bydlení, uzavřenost, přespříliš společných aktivit a trávení času, větší svázanost a provázanost, apod. – možná jsou to jen mé subjektivní pocity, nechci nikoho odsuzovat.
Čím se tato (pro mě) nová hnutí liší od běžného katolického „spolča“ na venkovské farnosti? Nehrozí mi tam nějaká nepříjemná překvapení?
Děkuji za Váš názor.
Bůh i skrze tato hnutí otevírá v církvi nové cesty
Přeji pěkný den
a děkuji za Vaše zajímavé otázky.
Vezmu to od konce. Zmiňujete dvě hnutí a ptáte se, zda vám tam hrozí nějaká nepříjemná překvapení. Ano, řekl bych, že Vám tam skutečně hrozí nepříjemná překvapení, stejně jako může dojít k pohoršení. Dobrou zprávou ale je, že toto nebezpečí hrozí všude, kde jsou lidé. Všechna tato společenství (včetně toho v obyčejné venkovské farnosti) jsou ovlivněna lidmi, kteří je vytvářejí. Lidmi chybujícími, hříšnými, lidmi s různou lidskou i duchovní zkušeností. A každému vyhovuje něco malinko jiného, každý máme jiné obdarování a za to důležité považujeme něco jiného. Jeden kněz kdysi trefně prohlásil: "Všichni jsme střelení, jenom každý je jinak trefený."
Vždyť i v obyčejné farnosti se scházejí lidé ke společné modlitbě, k biblickým tancům, růženci, studiu Písma, úklidu kostela, zpěvu, atd. Aktivity jsou pak do značné míry ovlivněné tím, co vyhovuje duchovnímu správci dané farnosti nebo aktivním lidem. Málokdy ale jeden člověk navštěvuje vše...
To, že Vám něco nevyhovuje, nemusí být nutně špatně. Ne každý je přeci povolán do řeholního života, ne každý má touhu společně bydlet. Každý není hudebník či auto-opravář, aby ho zajímala hudba respektive auta.
Jan Pavel II. o těchto "nových hnutích" prohlásil: "Jedním z darů Ducha naší době je bezesporu rozkvět církevních hnutí, která jsou velkým motivem naděje pro církev a pro lidi. Bůh i skrze tato hnutí otevírá v církvi nové cesty do budoucnosti, nový pohled na vanutí a působení Ducha svatého – stejně jako kdysi o letnicích."
Každé takové hnutí (např. charismatická obnova, hnutí fokoláre, komunita Sant' Egidio, komunita Blahoslavenství, komunita Emmanuel, Neokatechumenátní cesta, Schönstattské hnutí, ale i Oáza, Chemin Neuf či Fatimský apoštolát) přináší církvi a světu něco jiného, protože každé klade důraz na něco jiného. Myslím, že to lze velmi dobře připodobnit k řádům a řeholím (salesiáni, karmelitáni, dominikáni, jezuiti, premonstráti, apod.), kdy každý řád vnímá jiné obdarování a klade jiný důraz – a tedy i žije trošku jiným způsobem života. Salesiáni se více věnují mladým skrze své oratoře, jezuiti studují a vyučují, apod. Neznamená to, že by nedělali nic jiného, pouze v tomto vnímají své Bohem dané poslání, jak sloužit lidem. Stejně jako doktor léčí a stavař staví. Nová hnutí jsou tedy určitými skupinami, které sdružují laiky (i kněze či řeholníky) ke společné činnosti i modlitbě. Komunita Sant' Egidio se více věnuje lidem na okraji a bezdomovcům, charismatická obnova pořádá kurzy obnovy v Duchu a klade důraz na četbu Písma, Neokatechumenát na hlubší prožívání liturgie, apod.
Principiálně bych tedy řekl, že nemusíte mít strach. Můžete sice narazit na někoho, kdo se mýlí, to ale hrozí i ve vaší domácí farnosti. Rozhodně se ale můžete nechat obdarovat něčím novým skrze tyto "nové" komunity, poznat křesťanství z jiného úhlu. Třeba najdete takovou komunitu či hnutí, které vám bude vyhovovat projevy i posláním, jak sloužit druhým lidem.
Pokud bych tedy na závěr odpověděl na Vaši první otázku: "Jaký mám názor na tato společenství", musím říci, že jsem opravdu velmi rád, že existují. Jsem rád za každého člověka, který chce žít s Kristem a sloužit Mu, jsem rád, že se lidé schází ke společné modlitbě a dělají něco pro druhé lidi. Ne každá komunita mi "vyhovuje", protože nakonec ani nejsem povolán navštěvovat všechny :-). Rozhodně mi ale mnohé z těchto nových komunit pomohly na mé cestě k Bohu.
Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Církve, hnutí, ekumenismus