Nocování dcery u přítele

Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. Dceři je 21 let, je svobodná, žijeme společně. Před několika lety jsem uvěřila, celou dobu se z toho velmi raduji a jsem vděčná. Moje děti se přidaly. Dcera se však před určitou dobou seznámila přes internet s nevěřícím chlapcem. Chodí spolu, on již byl i několikrát u nás, dcera u nich. Pomalu se dostávám k jádru mé nejistoty:

Dcera chce u chlapce zůstávat celý víkend včetně noci, chce s ním strávit týden prázdnin. Nesouhlasím s tím, snažím se jí vysvětlit křesťanský postoj. Nebere to a vyčítá mi moje stanvisko k sexu před manželstvím, k přespávání u hocha. Přišla s tím, že nemohu nic dělat, když mi řekne, že dnes nepřijde ze školy domů, ale přespí u něj. Já vím, že ne. Nechci pokazit naše vzájemné vztahy. Tolik mě mrzí, že sice ví, že Bůh je, ale že si chce žít, jak ona chce. Dcera se snaží ze mně dostat souhlas k tomu, aby se svým hochem mohla být několik dní bez návratu na noc domů. Nebo alespoň moje vyjádření, že je mi to jedno, protože sama už nese odpovědnost za svůj život. Ano, nese, ale jedno mi to není.

Jaké stanovisko mám tedy zaujmout? Jaké byste zaujali vy? Předem děkuji za odpověď.

Milá paní...,
děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho dopisu cítím velkou tíhu. Píšete, že se radujete z daru víry. A dokonce máte to štěstí, že Vaše děti se k Vám přidali. A tak si dovedu představit, jak moc si přejete, aby na jejich cestě životem bylo co nejméně překážek a aby po ní šli s Bohem.

Sexualita je důležitou součástí partnerského vztahu a Bůh nám dává víceméně jasná pravidla, jak užívat tohoto krásného daru, abychom se z něj mohli radovat a abychom co nejméně ubližovali sobě nebo druhým. Ale na začátku vztahu, v období zamilovanost jsme hodně přitahováni právě sexualitou. Možná i proto, že je to něco neznámého, nového, co jsme ještě neokusili, nezažili. Pohled současné společnosti na sexualitu je velmi ,,volný‘‘, ,,svobodný‘¨. Píšu tato slova v uvozovkách, protože si myslím, že opak je pravdou. V konečném důsledku způsobuje tato konzumace sexu velkou svázanost množstvím prožitků a zranění, která z této ,,volnosti‘¨vznikají.

Vaše dcera má pravdu v tom, že skutečně nese již sama odpovědnost za svůj život a tím i za svoji volbu. Možná se tím i rozhoduje, kdo bude u ní na prvním místě - jestli Bůh nebo partner. Nemůžete dceru donutit, aby se rozhodla podle Vašeho přání. (Ani Bůh nás nenutí k dobré volbě, i když si moc přeje, aby náš život dobrý byl.) Ale můžete jasně vyjádřit svůj postoj, co vy považujete za správné a dobré. A sdělit důvody, proč to tak vidíte. To je Vaše právo i povinnost. A určitě by Vaše dcera měla vědět, že stále bude Vaší milovanou dcerou, ať se rozhodne jakkoli.

Když jsou naše děti dospělé (nebo dospívají), ztrácí někdy naše názory sílu. Naše děti se chtějí postavit na vlastní nohy, chtějí mít své názory, svoji pravdu, potřebují se od nás lišit. Přesto má náš pohled, postoj zaznít. Jen tak – vedle jejich pohledu.

Pro Vaši dceru by určitě bylo dobré, kdyby se setkávala se svými vrstevníky, kteří také chtějí žít s Bohem a zároveň se potýkají s podobnými otázkami. Na www.signaly.cz v sekci diskuse by mohla takové lidi najít. Zkuste jí tuto adresu nabídnout jako možnost hledání dalších názorů a informací. Aby se nerozhodovala slepě.
Ve svém dopise nepíšete nic o otci Vaší dcery. Nevím, jestli s Vámi žije, jestli sdílíte společně víru, jestli i jeho postoj zaznívá nebo může zaznít. To je pro dceru určitě také důležité.

Ptáte se, jaké stanovisko máte zaujmout? Pravdivé! Protože pravda osvobozuje.
A proste o Boží pomoc. O Ducha Svatého pro sebe i pro dceru. Možná teď mluvte daleko více s Bohem o dceři než s dcerou o Bohu.
Přeji Vám požehnané Vánoce. Ať Vás narozené děťátko – Bůh s námi potěší, rozradostní a naplní nekončící nadějí.
Pokoj Vám.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti