Nemám se ráda

Dobrý den,
jsem na SŠ, víru beru vážně. Mám ale velký problém se sebepřijetím. Nemyslím si, že jsem ošklivá nebo hloupá, ale jsou momenty, kdy si připadám zoufale méněcenná. Jsem tak pyšná, že pro sebe samu nejsem dost dobrá. Nemám se moc ráda, mám na sebe vysoké nároky, a když je nesplňuji, myslím si o sobě, že jsem k ničemu, hloupá, nudná, ošklivá, nehodná lásky druhých atd. Nevidím na sobě moc pozitiv, nemám ani moc ráda svoje tělo. Neumím si odpustit žádnou nedokonalost, neustále se zatracuji a všechno si vyčítám. Jsem strašně úzkostná, mám hrůzu z toho, že udělám něco špatně. Najednou mě popadne strach, že v tom, co zrovna dělám, nepodám dost dobrý výkon, že nejsem dost chytrá, šikovná, hezká, vtipná atd. a že se mi nikdy nic nepovede, že se ztrapním.
...
Navenek jsem schopná to většinu času nedávat najevo. Umím se normálně bavit s lidmi, uvolnit se, být veselá. Ale pak přijdou momenty, kdy mě ta nenávist vůči mně samotné popadne a ten hněv, který mám v sobě, se dostane na povrch. Jsem hodně výbušná a emotivní. Jsou to takové chvilkové výbuchy agrese. Nejradši bych samu sebe roztrhala na kusy, jsem schopná vrazit si facku.
…
Vím, že Bůh mě má rád takovou, jaká jsem, a s ním dokonce i spousta lidí okolo mě. To jenom já se nemám ráda a jsem kvůli tomu nešťastná. Potřebuji nějakou konkrétní praktickou radu. Co mám dělat, abych se dokázala ovládnout a uklidnit, až mě to zase popadne? Co mám dělat, abych se měla radši, abych se skutečně smířila s tím, jaká jsem a byla ráda, že vůbec jsem?

Dobrý den,
Pokud berete vážně víru, pak je důležité, abyste se v této chvíli upnula k modlitbě a k Bohu. Všechny Vaše reakce mají nějaký kořen. Tam někde bude místo Vašeho uzdravení. Nedocílíte mnoho, budete-li se snažit ´zarazit své jednání´. Je spíše důležité najít kořen všeho. Příčiny už z nějaké části znáte. Je však třeba se opřít o Boží lásku a uvědomit si, že jste milovaná.

V první řadě je třeba do Vašeho života zařadit pravidelné chvíle s Bohem, modlete se nejlépe se slovy z Bible (vždy krátký úryvek, který rozjímáte). Přitom čas od času předkládejte Pánu konkrétní situace, které přicházejí s životem, a proste ho o milost, aby Vám ukázal příčiny Vašeho jednání. Postupně dostanete světlo.

Velmi dobré a nápomocné je při takovém hledání duchovní doprovázení. Najděte si někoho, kdo je o krok před vámi. Může to být muž nebo žena, zasvěcený, nebo někdo žijící v manželství. Je lépe, není-li to Váš kamarád/ka, protože se tak bude pro doprovázení lépe hodit. Bude lépe rozlišovat.

Je samozřejmě možné začít chodit za psychologem (event. posléze na psychoterapii). V tuto chvíli Vám nemohu více napsat, protože neznám dost dobře Vaši situaci, vím příliš málo na to, abych mohla pomoci další radou.

Chci vás povzbudit, abyste Boha prosila o milost vnitřní proměny. Pán Vás v modlitbě povede. Je to milost, tedy něco, co nepochází z nás, z naší inteligence a rozumu, ale od osoby, která nás bezpodmínečně miluje, od Pána.

Budete-li se řídit tím, co bylo řečeno, Pán vás povede a postupně získáte milost své jednání ovlivnit, až možná do značné míry zmizí.

Kategorie otázky: Sebepřijetí