20. 10. 2009, šape
Několik dotazů k víře
Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Dějiny církve, výhrady k církvi
1) Jakým způsobem je možno vystoupit z Vašeho pochybného spolku, kam jsem se dostala ne vlastní vinou, ale kvůli vůli svých rodičů, které jinal velice miluji?
2) Jaký rozdíl je mezi Bohem a Ďáblem. Zatím vím jen to, že Bůh je schopen mnohem větších zhovadilostí, pokud mi nevěříte, přečtěte si Starý zákon?
3) K čemu potřebují věřící církev a celou její hierarchii když Bůh je všude a slyší každého prosebníka. Církev je vlastně dobrá zašívárna pro všechny ty, co nechtějí dělat a mít se dobře z obelhávání lidí?
4)Proč mám uctívat někoho, kdo potřebuje mě. Já jeho ke své existenci opradu nepotřebuji?
5) Co se stane se služebníky církve, kteří si zpestřují celibát zneužíváním ministrantů?
6) Kde jste vzali tu pohádku o Adamovi a jeho žebru, když je dokázáno, že mužský chromozom Y je vlastně mutací ženského chromozomu X?
Doufám, že mi na mé dotazy odpovíte jasně a ne těmi nic neříkajícími frázemi.
Církev si přál Ježíš, tak se snažíme …
Pokusím se ti odpovědět na tvé otázky, jak jen umím nejlépe bez frází a klišé.
Ad 1) Zajít na faru v místě svého křtu a požádat o vypsání z církve. Pro tebe bohužel křest nesmažeš, tak jak ho chápe římskokatolická církev, jedná se o „nesmazatelné znamení“ nebo také tzv. „charakter“. Ale můžeš to chápat jako určitou zmraženou investici, z níž nechceš čerpat. Vždyť kdo ví …
Ad 2) Bůh je Tvůrce, Ďábel tvor. Dalo by se to přirovnat: Bůh je množina a Ďábel podmnožina. A podmnožina nikdy nebude větší jak množina. Starý zákon jsem četl několikrát a vyšlo mi, že největších zhovadilostí je schopen jen člověk, který se ohání Bohem i tam, kde mu to nepřísluší. Ve Starém zákoně je nám to nabídnuto k poučení.
Ad 3) Církev nejsou jen kněží a jeptišky, ale všichni pokřtění – tedy i ty. Většina z nich jsou dříči a velice poctiví lidé. Jinak církev je společenství lidí, kteří mají možnost se vzájemně podepřít, když jsou slabí anebo sdílet radost. Chápu, že můžeš mít jinou zkušenost. Církev si přál Ježíš, tak se snažíme …
Ad 4) Na tuto otázku je mi těžké odpovídat. Nevím. Snad jen to, že jsme svobodní neopětovat vztah, nabídku, dar vyjadřující vstřícnost.
Ad 5) Soud, rozsudek, trest, suspenze (zákaz vykonávání kněžské služby, zákaz pobytu na určitém teritoriu, případně exkomunikace), úsilí o nápravu, odškodnění obětí. A pro toho, kdo zneužíval, doživotní výčitky. Život s vinou je těžký.
Ad 6) A ty si to opravdu myslíš? Zpráva o Adamově žebru je dva a půl tisíce let stará. Jsme dál, ne? Smyslem toho vyprávění je skutečnost, že Bůh je principem života člověka, který je ve dvou formách (muž, žena). Vztah muže a ženy je vztah lásky. Ten příběh používá různé symboly, které není možné vykládat doslovně.
Ke všemu, co jsem zde načrtl, existuje smysluplná a nefrázovitá literatura, ale chtěla jsi to bez keců. Děkuji ti za otázky, a pokud tě něco bude ještě zajímat hloub, tak se ozvi. Určitě jsem neodpověděl vyčerpávajícím způsobem a nemám recept na absolutní pravdu. A ty určitě také ne. Díky za otázky.
Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi