26. 2. 2014, efu
Může se měnit katechismus?
Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus
Dobrý den, chci se zeptat, jestli učení církve, které se shrnuté v katechismu, je pořád od svého počátku stejné, nebo jestli se v katechismu v průběhu dějin někdy něco změnilo, opravilo. Slyšela jsem a vím, že dogmata se nemění a jsou závazná pro víru. Jak je to tedy s těmi ostatními články? Mohou se měnit? Změnily se někdy? A jsou neomylné a závazné pro víru? Děkuji za odpověď.
Učení církve si můžeme představit jako pyramidu
Dobrý den.
Učení církve si můžeme představit jako pyramidu. Na jejím vrcholu stojí články víry nejvyšší závaznosti, „dogmata“, která byla vyhlášena buď na koncilech nebo takzvaně ex cathedra papežem. Většinou se tak stalo v momentě, když začal někdo vehementně tvrdit opak toho, co bylo obecně přijímáno jako víra církve. Takže dogmata jsou vlastně taková nejpevnější hráz proti bludům. Nikdy se nemůžou změnit, mohou jen přibývat – a to ne proto, že by přibývalo to, co církev učí, ale proto, že mohou přibývat omyly a bludy a církev musí jasně vymezit, co už je s vírou neslučitelné. Někdy je nové dogma výrazem hlubšího rozvinutí víry v nové dějinné situaci (to je např. případ vyhlášení dogmatu o nanebevzetí Panny Marie).
Sestoupíme-li na pomyslné pyramidě o poschodí níž, dostáváme se k „tvrzení víry“ – což sice není dogma, protože nebylo za dogma prohlášeno, ale má stejnou definitivní platnost a závaznost. Vyplývá totiž nutně z víry – jako třeba učení o nezákonnosti eutanazie.
O patro níž nacházíme „katolické učení“. S tím se setkáváme například v papežských encyklikách: obsah víry, který se tu předkládá, je autentický, ale není neomylný a nezměnitelný. Může být dobově podmíněný, může se vyvíjet a měnit. Nicméně to neznamená, že je lhostejné, jak se k němu postavíme: je to hlas církve učící teď a tady a my se k němu máme přiklonit rozumem a vůlí. Nicméně za nesouhlas s encyklikou už nebudeme považováni za heretiky.
Ještě níž jsou různá teologická tvrzení, a i v těch se ještě rozlišují různé stupně pravděpodobnosti. Všechna tahle patra stojí ale na nejširším základě, a to je „sensus communis“, jakýsi „šestý smysl“ církve pro pravdu. V tomhle patře už se nerozlišuje mezi papežem, teologem a laikem. Všichni členové církve dohromady, pod svými biskupy a papežem, tvoří tuhle základnu, z níž teprve vyrůstají různé stupně závaznosti církevního učení.
V katechismu jsou obsaženy všechny tyhle stupně. Něco má platnost dogmatu, něco je neměnné tvrzení víry, něco je „jen“ katolické učení, které bere ohled na to, v jaké době a v jakém prostředí žijeme, a podle toho klade určité důrazy, a něco jsou „jen“ vysvětlení teologů, která nám pomohou líp si věci představit a uspořádat v hlavě. Přinejmenším poslední dvě položky se mohou v každém dalším katechismu měnit. Důležité je ovšem poznat, jaký stupeň závaznosti máme přiřadit k jednotlivým tvrzením – a je pravda, že v tom nám nový Katechismus příliš nepomáhá. Nezbývá tedy, než se vírou, rozumem i vůlí přimknout pro jistotu ke všemu, co se v něm dočteme… tím se nedá nic zkazit.
S přáním všeho dobrého
Linka víry
Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus