10. 1. 2011, pah
Mše - je pozdravení pokoje pouze formalita?
Navigace: Katalog dotazů >
slyšel jsem , že to co žijeme mezi sebou a to co slavíme na oltáři je jedno velké tajemství. Každý by měl zkoumat, jestli vidí Krista nejen v eucharistii, ale také v druhých lidech, ve společenství církve, kde eucharistii slaví.
Když se tedy doma nebo před kostelem člověk s někým pohádá a pak si stoupne do druhého koutu kostela, aby mu nemusel podat ruku a jde k přijímání, je to provinění? Jestliže ano, musím se z toho vyzpovídat?
A napadá mě taky - když je ve společenství člověk, který se očividně něčím trápí a je v našich silách mu pomoci, je pak proviněním proti tělu a krvi Páně nepomoci mu?
Církev je tělo Kristovo
Dobrý den,
s tím, co píšete, se dá souhlasit. Církev je tělo Kristovo, jak to píše svatý Pavel (1 Kor 12, 13 - 27) a kdo si proviňuje proti církvi, proviňuje se proti němu samotnému. Ideálem proto je, aby všichni byli na sebe pokud možno hodní a nedocházelo k nijakým podstatným rozepřím mezi lidmi.
Z vlastní zkušenosti však víme, že to není dost dobře možné, protože jsme nakaženi hříchem. Proto nám Bůh dal svátost smíření, pomocí které nám pomáhá napravovat naše poklesky proti tomuto ideálu. Je to takový Boží realismus. Bůh ví, že nejsme dokonalí, že jsme raněni hříchem, a proto nám na naší cestě k němu poskytuje tyto nápravné prostředky.