Miluji jiného muže než manžela

Dobrý den, Je mi 35 let a mám tři malé děti (dva chlapce a holčičku). Miluji, ale jiného muže než manžela. Jsem z toho zoufalá, protože jsem 9 let byla věrná svému muži.

Tento nový vztah přišel zcela nečekaně, zkrátka jsem nedokázala se tomu ubránit. Tento muž má taky rodinu a je věřící. Jeho manželství ale již prý léta nefunguje vč. sexu, jsou spolu kvůli dětem. On mně miluje, ale je strašně zničený z toho, že kdyby opustil děti, tak zklame vše, v co věří a zbytek života nešťastný. Ale to je už teď, protože nemůže žít se mnou. Mně na něm strašně záleží, proto se obracím na Vás o radu, nemáme o tom s kým mluvit a to je nejhorší.

Já miluji jeho,on mně a přesto nemůžeme být spolu. Já jsem názoru, že když manželství nefunguje a mezi dospělými není citový vztah, tak je pro děti lepší, aby žily rodiče odděleně. Já nechci, aby opustil své děti, jsou jeho a on je miluje a já bych v životě nedopustila, aby byly nešťastný. Ale přeci to neznamená, že když by žil s jinou ženou, tak opouští děti, já ho miluji a jeho děti jsou jeho součástí, takže miluji i je. Jsem přesvědčená, že kdybych jen trochu zatlačila na pilu, tak dosáhnu svého, ale to nemůžu, nebylo by to fér.

Chci ho lépe pochopit, respektive vše v to co věří (sama věřící nejsem a nic o tom nevím) a nevím kam se obrátit. Strašně mně bolí to, že mně sice miluje, ale je z toho neštastný........ Já jsem ochotna udělat pro něj cokoli, ale nevím co je správné pro něj, pro mně a děti ???

Jaký máte názor na rozchody a rozvody, vy? je lepší pro děti, aby spolu rodiče zůstávali jen kvůli nim??

***

(Redakční poznámka: osobní chrakteristka tazatelky - věk, rodinné poměry, osobní údaje, atd ... - byly pochopitelně pozměněny a zanonymizovány, podobně jako v jiných obdobných dotazech...)
 

Těší nás důvěra, se kterou se na nás obracíte.

Velmi oceňuji Vaši snahu o pravdivost ("Jsem přesvědčená, že kdybych jen trochu zatlačila na pilu..."). To dnes není vůbec samozřejmé. A velmi si cením toho, že Vám není lhostejný i aspekt víry. Je samozřejmě velmi obtížné stručně v mailu vysvětlit křesťanský pohled na manželství.

Jistě tušíte, že manželství a rodinu klade křesťanství velmi vysoko.
Nelze však říci, že se jedná o pouhé "přikázání", které církev (z jakýchsi možná ne zcela srozumitelných důvodů)
vyžaduje od svých členů, aby je dodržovali.

Ale ve Vašem případě bych nutně neviděl víru jako primární problém, spíše může působit jako určitá záchranná brzda.

Váš současný stav bych spíše charakterizoval jako zamilovanost.
Na jedné straně je k ní vždy náchylnější ten, kdo ve svém manželství není spokojen (tedy ON), ale proti zamilovanosti není absolutně imunní ani ten, který prožívá relativně fungující manželství (tedy ani VY).

Z toho, co popisujete, se domnívám, že hlavní problémem vašeho nového vztahu je to, že hned na samém počátku je zatížen nevyřešenými problémy muže, do kterého jste se zamilovala, problémy jeho manželství. Jsem přesvědčen, že rozvodem či rozchodem lze v manželství řešit úspěšně mezní situace, kdy si například manželé ubližují nebo jsou ohrožené děti. Ale pokud se jedná o to, že si partneři nerozumí (deklarováno jako nejčastější důvod rozvodů), jde spíše o to, že rezignují na celoživotní tvrdou práci na vztahu. Zamilovanost je pouhá "fyziologicko-emoční" podpora do samého začátku. Ale ta záhy pomine a nastoupí nutnost dřiny (která v prvních 5-10 letech manželství nnutně nemusí přinášet vyditelné výsletky - tak dlouhá je doba vzájemného seznamování a sžívání).

Zkuste si odpovědět na otázku, co tento nový muž u Vás skutečně hledá. Rovnoprávný vztah a nebo mateřskou útěchu v nevyřešených problémech?

A co vám podvědomě imponuje na tomto druhém muži - tedy co se Vám od Vašeho muže nedostává a kde je příčina?

Snad největším projevem lásky k naším dětem je vzájemná láska nás - rodičů. A ta, jak jsem již uvedl, není něčím, co jen "padá z nebe" (přestože jako křesťan Boží pomoc uznávám a pokládám za zásadní).

Věrnost ve vztahu není dnes "in", ale věrnost obecně - jinak řečeno "předvídatelnost v jednání" je pořád důležitá, určitě pro naše děti, ale řekl bych, že je nezbytným předpokladem dobrého fungování celé lidské společnosti.

Jako dospělí lidé víme, že nemůžeme mít v životě všechno a že vše něco stojí. Je cena, kterou byste zaplatila za změnu životního partnera adekvátní? Na to si budete muset zodpovědět sama.

V tom rozhodování Vám držím palce

Jiří Musil

___________________________________
Centrum pro rodinu při Arcibiskupství pražském
Thákurova 3
160 00 Praha 6
tel. 220 181 777
http://cpr.apha.cz

Kategorie otázky: Manželské krize