Mám deprese, samota je pro mě moc těžká

Dobry den,

obracim se na Vas vicemene bez nejakych ocekavani. Jsem sice pokrtena a snazila jsem se verit, ale o svou viru stale zapasim. Je mi přes 40, ziji sama a nevim jak dlouho to jeste takto vydrzim. Boha jsem casto prosila a prosim (i kdyz uz jen velice sporadicky, stejne nikdy jeho hlas neslysim) o pomoc, o svetlo atd., ale myslim si, ze chyba je nekde u me. Snazila jsem se chodit ke svatostem (vcetne svatosti smireni), ale nikdy tam odpusteni ani setkani nezaziji.

Samota je pro me velice tezka, i kdyz potkavam lidi a "snazim se neco delat" pripadam si vedle nich velice osamela a mam pocit, ze i kdybych mela tisic pratel, tuto barieru nikdo neodstrani. Je tezke to druhym vysvetlit. Byvam casto smutna, nedokazu se jakoby vratit do pritomnosti, i kdyz funguji, chodim do prace, ale pak jdu jen domu a tesim se az den skonci. Nedokazu se z niceho radovat, nedokazu mit rada, nedokazu nic citit ani prozivat, i kdyz se snazim obcas neco delat, nedokazu z toho vyjit. Protoze jsem si vzdycky musela nejak pomoct, dojizdim ze setrvacnosti. Nemam vubec zadnou motivaci k zivotu ani ke zlobeni, nemam chut si kupovat veci, citim se jako kdybych byla mrtva.

Chodivala jsem na psychoterapii, ale nebyla jsem schopna zmeny. Jeden cas jsem chvilku brala antidepresiva, ale měly vedlejsi ucinkya musim rict, ze memu nitru, i kdyz to bylo kratkodobe, to moc nepomohlo. Ma samota me totalne ochromuje a ja jen pozoruji jak to pujde dal. Nevim kudy dal jit.

Milá ...
děkuji za vaše napsání. Když se pokusím vcítit se do toho co prožíváte, tak snad si dokážu představit jednotlivosti, těžko však celek. Musí to být velmi náročné. To, ale, že jste se odhodlala napsat, je pro mě jeden z pokusů živého člověka, takže to je pro mě znamením touhy, která život provokuje.

Váš stav je, podle toho co píšete, ztížen zátěží psychiatrické diagnózy. V tomto směru bych vás moc ráda povzbudila k tomu, abyste začala znovu užívat antidepresiva. V posledních letech se totiž výrazně změnila jejich kvalita a nové léky vykazují minimum vedlejších účinků. Pokud by jeden typ nevyhovoval, dá se najít pro vás lépe složený. Je v nich obsažena látka – serotonin, která ve vašem mozku chybí a antidepresiva tento stav vylaďují. Jejich účinek se dostaví ale často až po delší době užívání. Nejpozději do půl roku. U někoho mnohem dříve.- Krátkodobá léčba ale nemá význam, protože hladiny serotoninu se nestihnou vyrovnat.

Dnes antidepresiva užívá kde kdo, jen se o tom málo mluví, přinášejí však velikou úlevu právě při úzkostech, smutku, při poruchách prožívání atd. Viděla bych je jako prostředek naděje na zlepšení vašeho stavu. Možná jako podanou ruku od Boha. Pokuste se prosím promluvit s psychiatrem, možná by pro vás byla dobrá skupinová terapie, mohla byste být v kontaktu s dalšími lidmi, vzájemně byste si mohli napomoci.

Nevím čím jste v životě prošla, ale možná jste zažila něco co váš život zranilo. Bylo by dobré ten kořen, pokud nejde jen o nemoc, zkusit v další terapii nalézt.


Píšete, že nedokážete mít ráda. V tom případě zbývá jen jediné, dovolit, abyste směla být milovaná vy. Takovou lásku lze najít u Boha. Vím, že jste ji hledala a nenacházela, ale možná jen proto, že nebyl nikdo, kdo by s vámi ve vašem osobním hledání Boha šel a tu lásku vám pomáhal odkrýt.

Mít víru znamená uvěřit, že přes všechno co žiji, přes všechno co kazím, v čem jsem nedostatečná a zraněná, přes nemoc, přes zdraví, přes mé osobní nastavení jsem skutečně milovaná. Ne tak jako nás milovali rodiče, ale mnohem dokonaleji. Když uvěříte, že to platí právě pro vás, můžete uvidět Boha jako otce, který si vás toužebně přál tady mít, který na vašem místě nechtěl mít jinou, ale právě vás, tak jedinečnou, že taková druhá není a tak je významnou součástí tohoto světa, který touží po tom, abyste ho poznala a vstoupila s ním do osobního vztahu. Je to On, který je na vaší straně ať se děje cokoliv. Nepřeje si vaše utrpení, ale touží po vztahu s vámi, aby vám mohl svou lásku ukázat. Je váš přítel. Nejbližší, protože vás zná. Kdo by vás mohl znát lépe, než ten, který vás stvořil…A tak je možné se k němu s důvěrou utíkat se vším co žijete.

Bylo by dobré, kdyby se nějaký kněz ujal vašeho osobního duchovního vedení a pomohl vám najít vztah s Bohem. Zároveň kněze požádejte o modlitbu za rozvázání od zlého.

Milá ..., je toho veliký balík, který máte na sobě naložený, ale věřím, že pokud nezůstanete stát na jednom místě, ale skutečně půjdete, bude ten balík lehčí a lehčí. Nezůstávejte s tím vším, prosím, sama.

Vyprošuji vám odvahu a sílu k dalším krokům na cestě k živému životu a moc vám držím palce, aby se mnoho ve vašem vnímání i žití změnilo.

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt