Krize v manželství - odcizili jsme se

S manželem máme dvě malé děti, jsme oba praktikující katolíci. Vlastně ani nevím, kde začít... Po letech v manželství jsem zjistila, že mi manžel několikrát zalhal ohledně naší finanční situace. Když jsem na to přišla, omlouval se tím, že mě chtěl jen chránit. Což by se dalo pochopit, že mě nechce zatěžovat naší finanční krizí. I když s tím nesouhlasím, protože jsme manželé a máme to řešit spolu. I přesto, že jsem mu odpustila, neumím zapomenout na to, že mi uměl zalhat. Tím, že nemáme teď finančně dobré období, je manžel od rána do pozdního večera v práci a od toho se odvíjí další - jsem na děti a celou domácnost sama. Což mu nemám za zlé, protože chce naši situaci zlepšit. Děti jsou velmi živé a nespavé, nemám žádné hlídání a ani čas pro sebe na občasné odpočinutí od každodenního stereotypu. Uvědomuji si, jak jsem kolikrát na manžela únavou nepříjemná a moc mě to mrzí.

Další má bolest je manželova rodina, která nám doslova hází klacky pod nohy, ale i tak se s nimi snažíme udržovat hezký vztah, i když je to pro mě opravdu náročné.

Své děti miluji a snažím se jím cele věnovat. Ale musím se přiznat, že jsem tak moc vyčerpaná, že nevím, kde sílu na všechno brát. Zároveň si vyčítám, že jsem špatná matka, že ostatní maminky toho zvládají daleko víc, např. Postižené děti. Jsem na pokraji vyčerpání.

Hlavně mě mrzí náš stav v manželství, vůbec nevím, jak o něj pečovat. Když jsem to svěřila manželovi, moc to nepochopil. Tak moc mi chybí, že si nedokážeme ani povídat. Každý den to sveřuji Pánu v modlitbě. Co můžu udělat víc? Děkuji moc a vážím si Vaší služby!

Milá ...

děkuji, že jste napsala. Nacházíte se v náročné situaci. Tedy – celá vaše rodina. Když jsou děti malé, tak to tak bývá. Je velmi časté a lehko se může stát, že se manželé jakoby odcizí. Muži mají pocit, že přece dělají vše, když vydělávají peníze (a navíc má muž pocity méněcennosti, když jich nevydělá dost, i když se snaží – a buď se za práci schovává, nebo se může ženinu pohledu vyhýbat z pocitu nedostačivosti, což nerad přiznává)

Žena na druhé straně prožívá přesně ty pocity (reálné), že je na všechno sama a že by měl muž napnout své síly a vystřídat jí. Ráda by komunikovala, ale muž přesycený z práce chce klid a nechce nic řešit. Ani ženu ani děti.

Nevím, jak to u vás probíhá, doporučuje se ale, aby když přijde manžel domů, měl nějaký „hájený“ čas, kdy k němu ještě nepustíte děti a nezahrnete ho zpravodajstvím ze dne. I když se to zdá nefér, protože na to žena čeká celý den, tak přesto toto dodržet, nosívá překvapivě pozitivní plody. Na tomto se můžete s manželem domluvit. Zkuste se ho zeptat, jestli by mu čtvrt hodiny na přechod domů pomohlo.

Naprosto chápu, že Vás manželova lež zasáhla. Že jste zklamaná v důvěře, že byste měli být na všechno dva a najednou jako by mohl tu záležitost mít celou pro sebe jen jeden. Chápu, že byste chtěla být toho součástí, i když to nebyly třeba příznivé zprávy. (Znovu zde poukazuji na mužský stud, který nedovoluje, aby byl muž slabý. Považuje to za selhání. A on se chce ve Vašich očích udržet jako chlap, který Vás zabezpečí - často to tak vychází z mužského podvědomí, i když tomto způsobu my ženy často nerozumíme) V tom případě Vám doporučuji, abyste se snažila upevnit manželovo sebevědomí. Zkuste ho chválit za všechno, co můžete. I kdyby to měla být jen velká diplomacie. Manžel potřebuje cítit, že si ho vážíte. Tato investice, i když se v ženě všechno bouří a volá – ale já jsem tady ta, která potřebuje ocenit a pomoct – se ženě v důsledku vyplatí. Pokud si muž bude jistý sám sebou (a žena mu s tím pomůže), pak se otevírá cesta k větší vzájemné komunikaci a snad i k lepšímu vyjednávání podmínek.

Píšete, že jste manželovi tu jeho lež odpustila. Ale přesto Vás to znovu a znovu dobíhá. Zkuste to vzít znovu do rukou a říct Bohu, jak moc Vás to zklamalo a zasáhlo a jak to nabourává Vaši důvěru a pak – to vložte Bohu do dlaní. Když to bude mít v ruce On, nebudete už muset mít Vy. Postará se o to. Zkuste tuto záležitost předat jeho moudrosti.

Máte právo na odpočinek a vystřídání. Zkuste na manželovi získat alespoň třeba sobotní dopoledne nebo minimálně dvě, tři hodiny, pokud možno pravidelně, kdy byste mohla být jen sama a podle sebe. Zkuste mu ukázat, že je to i v jeho zájmu. Že pokud v tom času naberete pro sebe, tak budete víc milá i na něj, protože se Vám uleví. Jde o to, aby Vám v tom nároku mohlo být přes všechnu náročnost dobře. Alespoň relativně.

Je od Vás hezké, že se snažíte udržovat hezké vztahy s příbuznými, kteří to ale s Vámi mají jinak. Obávám se, že někdy je nejlepším řešením se z toho vztahu vzdálit. Třeba proto, aby tomu tlaku z druhé strany nebyly vystavovány děti. Udržovat jen minimální styk.

Píšete o svých pocitech nedostatečnosti. Nenechte se zmást. Vy jste skvělá máma. Buďte si jistá, že jste naprosto jedinečná pro své děti. Tak vás dal Bůh dohromady, tak je to pro Vás, manžela i děti nejlepší. Takže nikdo by nemohl být lepší mámou než Vy. Zapomeňte na to, co mají naloženo a zvládají ostatní. Každý má naloženo podle toho, kolik unese. Kříž každého je na míru jeho silám. Nepokukujte prosím po ostatních – to je mezi nimi a Bohem. Vy máte svůj originální úkol. A plníte ho podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a sil. Nic víc se po Vás nechce. Zkuste uvidět, jak moc s Vámi Bůh počítá. Ne s tím, že budete učebnicově přesná a dokonalá, ale že budete sebou natolik, že bude krásou, že Váš otisk dostanou děti. A otisk si může přebrat i nedokonalosti. Tím se stává jedinečným a vzácným. Zkrátka - děti potřebují autentickou mámu a taková je nejlepší. Nepotřebují mít až tak třeba uklizeno, ale mámu, která bude mít v sobě hrdost na svou rodinu a bude si ji užívat.

Možná prožíváte první manželskou krizi, která je zcela zákonitá a často i potřebná. Slouží k tomu, aby si partneři uvědomili, co z toho, co dřív fungovalo, dnes už nefunguje a hledali nové cesty pro jejich život. Je to doba, kdy se buduje jiný druh lásky, hlubší.
Pokud byste vnímala, že se ta krize prohlubuje, nebojte se vyhledat manželskou poradnu. Nejlépe oba. Pokud by to nešlo s ním, tak i sama.

Zkuste začít navštěvovat třeba nějaké mateřské centrum, abyste se seznámila s ostatními maminkami, mohla s nimi sdílet podobné zkušenosti a třeba našla i ochotnou duši, která Vám může občas děti pohlídat.

Milá ..., ráda bych Vás ujistila, že tenhle extrémní nárok je jen období, které bude střídat období další, jiné. Pokud budete palčivě něco manželovi chtít sdělit a on nebude naslouchat, zkuste mu to napsat. Někdy tato forma zafunguje lépe. To, co Vám doporučuji je, abyste manželovi žehnala. I v situacích, kdy Vás bude štvát. Požehnáním mu přejete zakoušení lásky Boha. A to nemůže nechat člověka stejným. Moc Vám držím palce a beru vás s tím do modlitby.
 

Kategorie otázky: Láska v manželství, Manželské krize